Réžia:
Hirokazu Kore'edaScenár:
Hirokazu Kore'edaKamera:
Rjúto KondóHudba:
Haruomi HosonoHrajú:
Lily Franky, Kirin Kiki, Džó Kairi, Miju Sasaki, Sósuke Ikemacu, Moemi Katajama, Sakura Andó, Maju Macuoka, Kengo Kóra, Akira Emoto, Čizuru Ikewaki (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Osamu je gastarbeiter, ktorý si privyrába kradnutím v obchodoch. Do remesla zasväcuje aj svojho syna. Obaja žijú v provizórnom dome na periférii a s ďalšími členmi domácnosti tvoria rodinu, na ktorej je toho zvláštneho oveľa viac než len spôsob obživy. Do rutiny krádeží zasiahne dievčatko, ktoré sa osamelo hrá v mraze na balkóne. Osamu sa rozhodne, že vziať si dieťa, ktoré rodičia zanedbávajú, nie je zločin. Jeho čin vedie k odhaleniu tajomstva vnútri rodiny zlodejov a spochybnenie toho, čo vlastne rozumieme pod pojmom rodina. Koreedov film je citlivou, vrstevnatou a rafinovanou drámou o bezpodmienečnej láske a dôstojnosti chudobných. (Film Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (104)
Je to pár dní po projekcii a ja sa doteraz opakovane pristihnem, že o Zlodejoch premýšľam... či si ich nosím v hlave. To sa až tak často nestáva. Ale pri filme, ktorý to všetko, čo obsiahol, tiež neobsiahol pri plnom vedomí (vedome), skrátka takým JE, to vlastne nie je žiadne prekvapenie. Kore'eda sa po Našej malej sestre tentokrát už definitívne dostal do môjho hľadáčika. Ale ponáhľať sa do jeho ďalších filmov nebudem... nie ešte pár najbližších dní... ()
"Raději jsem neměla ten román...." Japonské pojetí Oliwera Twista. Zloději samozřejmě kradou a učí krást, ale na rozdíl od svých britských kolegů jsou hodní obecně a zvláště na děti (podobně tak i okradení). Šhota Šibata krade - na rozdíl od Oliwera - bez odporu (duševního i fyzického), ale dokáže posléze říct, že už toho má plné zuby. Ostatně to nejpodstatnější známe. Děti (zmíněny Džó Kairi a Miyu Sasaki ve svých rolích) už aprioru vědí/ tuší, že pokrevní příbuznost je jim celkem k ničemu, pokud je rodiče přehlíží (ůmyslně volím mírné slovo), a naopak zlodějem není ten, kdo jim nekrade jejich duši - a tak ve adoptivní rodině raději tolerují krádež, podvod, prostituci a vraždu, než by doma se musely nechat srážet šikanou, posměchem a nedůtklivostí. ()
Milý a dramaticky výživný sociálny konštrukt. Ako príbeh skvelé, plnê emócií a otázok, či biologická rodina je vždy tá pravá. To určite nie. Lenže ponúkané ľavé alternatívy - dojčenský ústav, detský domov, ústav sociálnej starostlivosti - sú takmer vždy horšie. Akou takou záchranou môžu byť, pri priaznivej hviezdnej konštelácii, adoptívni rodičia alebo pestúni. Naznačená možnosť žiť v pohode a láske v rámci robotníckej rodiny, vypomáhajúcej si k živobytiu krádežami a prostitúciou, pričom tieto záležitosti sa detí nejako extra negatîvne nedotýkajú, je konštrukčný omyl. V realite také pokusy existovali i existujú, len Kore'edov optimizmus strieda tvrdá realita. M8 najčastejšie podobu zdrogovaných šľapiek, náhradných matiek, ponúkajúcim dieťa špeciálnym klientom na ešte špeciálnejšie účely; zaúčanie detí v útlom veku sexu, drogám, alkoholu i cigaretám; apatia a nezáujem o nového potomka až do momentu, kedy môže priniesť jeho existencia nejaký materiálny zisk. ()
Japonsko vnímáme jako bohatou ekonomiku, která je nepříjemným konkurentem západních firem. Každá, i ta sebebohatší země, ale produkuje i neúspěšné outsidery, kteří se pohybuje ve stínu pečlivě budované elegantní fasády. Sociálních dramat, jako je Kore'edův snímek, se k nám z Japonska dostává jako šafránu, tak jen na vysvětlenou: zloděj má v japonské společnosti jiný význam a postavení než u nás. Je to nejopovrhovanější sorta lidí, kteří jsou na tom nejnižším stupínku společenské hierarchie. Před pár lety proběhla Japonskem zpráva o dvou starých členech Jakuzzy, kteří byli přistiženi při krádeži v obchodě. Bylo to prezentováno jako známka neuvěřitelného úpadku této větve organizovaného zločinu. Jakuzza se totiž zabývá tradičními cnostnými formami zločinnosti, jako je vydírání, prostituce, korupce a hazard. Režisér přistupuje ke svým antihrdinům nezaujatě, citlivě mapuje jejich pohnutky a vzájemné vztahy. Zloději představují vzácný případ dobře natočeného filmu, kteří přichází s originálním přístupem a pohledem na nějaký sociální jev a segment společnosti. Po formální stránce se tomu snímku nic podstatného vytknout nedá. Festivalovka, jak má být, resp. jak si ji já představuji. Celkový dojem: 85 %. ()
Čo označuje pojem rodina? Skupinu ľudí, ktorých spája spoločná krv a genetika? Alebo ľudí, na prvý pohľad si cudzích, ktorí v jednom okamžiku život spojil a oni si postupne vybudovali spoločný domov a prepojili sa vzájomnou láskou? Režisér Hirozaku Kore´eda vo svojom poslednom filme podáva naturalistický obraz života ľudí v chudobnej štvti, ktorých súčasťou sú materiálne i nemateriálne hodnoty. Nekriticky a pomalým tempom. Film vo vás po celý čas vyvoláva množstvo otázok, na ktoré azda neexistuje správna odpoveď. Zaujať jednoznačný postoj k danej téme a striktne oddeliť, čo je správne a čo už nie, je veľmi diskutabilné. Smutný príbeh, po ktorom ste vďační za to, čo máte. ()
Reklama