Nenávisť

Na exkluzivní silvestrovskou předpremiéru snímku The Grudge v Cinestarech, kam mohl jít každý, kdo šel zrovna kolem a koupil si vstupenku, jsem šel s očekáváním nanejvýš průměrného kousku, což se i vyplnilo. Pokud se dá na nové Nenávisti něco pochválit, tak snaha natočit dospělý horor bez úliteb teenagerskému publiku. Vizuál je spíš ošklivý, než cool, a hlavní hrdinka Andrea Riseborough také rozhodně nepatří mezi prvoplánově krásné herečky. Ale že by se ona snaha přetavila v nějak zvlášť doporučitelný snímek, to se říct nedá. Podobně jako v předchozích Nenávistech a Ju-Onech se tu nechronologicky vypráví vražedná historie spjatá s jakousi kletbou, a celé je to hrozně zbytečné. Spousta času je věnována postavám, u nichž je jasné, jak dopadnou (spoiler: umřou), naopak málo ho pak zbývá pro hlavní hrdinku v chronologicky poslední linii. Komické třeba je, že v závěru tvůrci chtějí, aby se divák strachoval o osud synáčka hlavní hrdinky, přičemž ale divák nemá šanci si tu postavu nijak oblíbit. O tom, jakou péči tvůrci věnovali vykreslení jejich vztahu, asi nejvíc vypovídá fakt, že se synek objeví na začátku, a znova pak až zhruba po hodině filmu. Nová Nenávist působí rozpadle, jako kdyby se mohutně přestříhávala - což je dost dobře možné, vždyť původní premiéra byla asi o rok odsunuta. Následkem toho film nemá drajv, tempo ani gradaci a jen velmi problematicky funguje návaznost jednotlivých scén. 5/10 (02.01.2020)

(15%) Vidím, že tohle je pěkně dlouhá série filmů či často se opakujících nových verzí, remaků apod. Neviděl jsem ani jeden film před tím …. Tak je to na jednu stranu ode mě asi trochu hloupost se do tohoto pustit, ale co. Tento nový filmový počin je snad nová a samostatná verze. Nyní k obsahu. S tímto mám problém, ale pokusím se jej zestručnit …. Nechytlo mě to od první do poslední minuty. Hlavně jsem si všímal veškerých detailů. Režisér asi něco hulil, protože mi i přišly špatně poskládané jednotlivé scény. No prostě hrůza. Zejména když snímek obsahuje několik postav, které pak spolu mají nějakým způsobem souviset. Takže první 2/3 snímku byly totálně nezáživné, až jsem u toho málem usínal. Hororové prvky, lekačky, krev, děsivost – to vše zde je, ale natočeno a pojato dost nezáživně a podprůměrně, takže mě zde skoro nic nezaujalo. Uznávám, že poslední třetina filmu má už vyšší drive, ale i přesto mi přišlo, že to sleduju 3 hodiny. Herci mě nezaujali, hudba zde ani nebyla, prostě téměř nic. Tu 1* zde dávám opravdu s odř. ušima. (19.03.2020)

To nám ten rok 2020 začíná hodně špatně teda. Tyhle horory s vlasaticemi byly in tak před 10 a více lety nechápu , že to ještě někdo zkouší. Celý film skáče od jedné události k druhé takovým způsobem, že zhruba v 30 minutě jsem se zde absolutně ztratil. Některé linky mě byly totálně u prdele (ten černoch s jeho manželkou a pečovatelkou, prodavač domů ) a radši by mě více zajímala historie té nenávisti a to policejní vyšetřování. První policajt co to kdysi vyšetřoval a poznamenalo ho to se zde objeví tak 5 minut přitom to mohla být tak zajímavá postava co by nám vše osvětlila a ten druhý je tam k úplnému hovnu kdyby tam nebyl nic se nestane. Je sice pěkné, že kadence lekaček je vysoká, ale jaký to má smysl, když jich je většina zbytečných a nemají efekt. 20 procent za Lin Shaye a její konec a jednu zetlelou mrtvolku v lese. (03.01.2020)

Na film sme sa vďaka karanténe v súvislosti so všadeprítomným vírusom vybrali do dvoch kín a do dvoch rozdielnych obývačiek, obaja s kombom podľa vlastného výberu, u mňa vyhral popcorn a limetkový Birell...Je to tak, ako vravel Arsenal83 ale napriek tomu, že sme zvolili takýto netradičný kinovečer s najväčším filmovým znalcom a kinoparťákom tak o jednu * dávam najviac, aj keď je to čisto z rozmaru. Asi najslabšia nenávisť, v ktorej sa možno na chvíľu stratil aj samotný Nicolas Pesce (Oči mojej matky ktoré som videl pred zhruba troma rokmi zvládol podstatne lepšie) nijako zvlášť nenadchla, ale problém je aj v niečom inom. Každé spracovanie Nenávisti už má naštrbenú povesť vďaka skvelej paródii v Scary Movie a niektoré scény ktoré mali človeka vystrašiť si nevdojak spája v hlave s tým, ako by si s týmto momentom poradilo práve Scary movie. Možno ma sklamlo aj to, že som čakal aj rukopis producenta S. Raimiho v samotnom filme, ale osobne som ho hľadal márne. Som rád, že Nenávisť nebola naším prvým spoločným tohtoročným filmom v kine ale dali sme ju iba v režime karanténa a po skončení filmu som si aj s troškou smútku uvedomil že vlaňajších 44 návštev kina určite tento rok neprekonám. Ale aj takto cez "telemost" to malo premiérovo niečo do seba. (15.03.2020)

Už ani neviem koľký remake a pokus o znova nakopnutie série The Grudge. Všeobecne mi táto séria vôbec nesedí a aj z pôvodných filmov, ktoré sa na ČSFD tešia pomerne vysokým % hodnoteniam sa mi snáď ako jediný páčil iba americký remake z 2004 so Sarah Michelle Gellar v hlavnej úlohe. Možno preto budem pri hodnotení mierne zaujatý. Ako sa však pozerám na percentá a názory ostatných užívateľov, chyba zrejme nebude vo mne. Najnovší prírastok do série od Nicolasa Pesceho je totiž klasický nemastný neslaný horor, v ktorom vás omnoho viac ako ústrední duchovia a prízraky vydesia scény s hororovou legendou, Lin Shaye, ktorá aj v tomto horore znova podáva perfektný výkon a patrí k jedným z mála svetlých bodov filmu. Inak je väčšina ľakačiek príliš predvídateľných, atmosféra nič moc a dej je stý krát skopírovaná variácia toho istého ako v predošlých dieloch. Taktiež zostáva pomerne veľký otáznik prečo na podobnú mainstreamovú ducharinu štúdio najalo niekoho takého ako Nicolas Pesce, ktorý má doteraz na konte hlavne rôzne artové a nemainstreamové horory. Z filmu evidentne cítiť, že Pesce pravdepodobne dosť bojoval so štúdiom, ktoré ho v jeho artovom štýle limitovalo (no nie zas úplne, pár divných  sekvencií si do filmu prepašoval, výsledkom čoho je mierne nekonzistentný film ktorý akoby nevie čím chce byť...) Celkovo u mňa teda ako vždy u série Grudge nevýrazný horor a ľahký podpriemer. 2* a 35% (30.09.2021)