THX 1138

Rok 1971 bol bohatý na vynikajúce filmy,napr..Kubrickov Mechanický Pomaranč-extrémne ťažký film,ktorý nie je jednoduché pozerať,tak podobne by som charakterizoval debut Lucasa,kde ho podporoval F.F.Coppola,pričom THX nie je pre mňa to,čo A Clockwork Orange,kde aj tu je kontroverzia.Georgove poňatie je zvláštne,nejednoduché,divné s vizuálnym cítením,že lepšie je sa tešiť,čo príde potom...Najviac ma dostal útek Roberta Duvalla,ktorého THX je trpiaca postava oddaná profesii,ktorá mu čoraz viac uberá zo života.Ten útek ma vizuálny štýl,ktorý otec sci-fi využije do potrebnej formy,aby debutom,ktorý nebol úspešný sa vypracoval cez Americké graffiti do blízkeho roku 1977,ktorý priniesol viacero dobrých filmov,ale George Lucas na dlhú dobu ukázal ako má vyzerať nová sci-fi sága. Výborný všestranný Robert Duvall v réžii Georga Lucasa v silnej téme,ktorá sa tvári presne tak ako sa môže v budúcnosti stať,čiže nie je to posolstvo,ktoré zahreje pri srdci... (05.04.2014)

THX 1138 je veľmi osobitý a vizuálne pútavý obraz neveselej budúcnosti, v ktorej mikročipy preberajú velenie nad ľudskými pocitmi, potrebami a túžbami. Spočiatku vám možno všadeprítomné pípanie, robotické hlasy a displeje budú liezť na nervy, no akonáhle sa naladíte na príbeh, čaká vás strhujúci zážitok so silným záverom. I keď dnes už možno nie natoľko šokujúcim, akým bol v dobe uvedenia. (17.04.2003)

Film som videl kedysi dávno v teen veku a vôbec ma nezaujal. O dosť rokov neskôr, už ako skúsenejší filmový fanúšik som si film vychutnal omnoho viac. Aj napriek ťažko nezávislej vizáži a pomerne dlhého času, kým sa dokážete na ňu adaptovať, je film zábavný a prináša, rovnako ako mnoho podobne ladených scifáčov odohrávajúcich sa v dystopickej budúcnosti, mnoho myšlienok na zamyslenie, aj keď aj tie sa v týchto filmoch stále opakujú. Ambiciózni režiséri idú prevažne od mainstreamu smerom k artu, Lucas to zobral opačne a je veľmi subjektívne hodnotiť, či urobil správne. (15.06.2012)

Jak bych to měl jenom říci... Divné? Ne, to není to správné slovo. Ale lepší zřejmě nevymyslím. George Lucas se pokusil stvořit tak trochu utopickou vizi světa, která se možná trochu podobá představě budoucnosti v Brazilu (ten je ale mladší než THX). Každopádně je ten film psychicky dost náročný a přiznávám, že jsem jej nestrávil, což lze usoudit podle počtu hvězdiček mnou udělených. Na vině je především jednobarevnost, a to doslova. Takřka celý film je oděn do bílého "obalu", což je sice vzhledem k té zobrazené pochmurnosti zářivá barva, ale naprosto neladící s obsahem filmu. Ale asi by bylo hloupé dát špatné hodnocení jen kvůli chabému barevnému spektru, že? Tak přidám i nevýrazné herce a dost divný děj. Víc nemám, co bych dodal. (06.05.2003)

Doposud mi bylo menší záhadou, proč bývá George Lucas tolik oslavován v souvislosti se sci-fi. (Omlouvám se fanouškům Star Wars, viděl jsem z nich sice jen první film z roku 1977, ale mimo zasazení do vesmíru a pár robotů jsem v tom jaksi žádné sci-fi neshledal, jako spíše ryzí moderní pohádku z vesmíru nebo-li fantasy...) Nicméně stačilo mi doplnit si jeden zásadní americký žánrový snímek z roku 1971 a teď už to konečně vím! :) Ve filmu THX 1138 jsem dostal vizuálně fascinující, nadčasovou a v kontrastu k tomu pocitově až bezútěšnou vizi předtechnizovaného a odlištěného světa, v němž není čas na vlastní city, jenom na peníze. Vizionář Lucas, který morálním poselstvím i vizuálním provedením výrazně předběhl dobu, dokázal ve svém debutu to, s čímž měl ještě o 11 let později velký problém naopak zkušený Vojtěch Jasný (když na prakticky stejné téma natočil v Západním Německu snímek Wir) a sice zpracovat dystopický obraz monotónně působícího světa bez emocí, plného lidí proměněných v řadová čísla tak, aby navzdory pocitu silného chladu a odtažitosti (jež k takové vizi do jisté míry nezbytně patří) dokázal diváka pravidelně zaujmout svou atmosférou a nepostrádal v sobě napětí. Osobně mi akorát v některých dlouhých scénách překáželo to nepříjemně prázdné bílé pozadí k postavám s rovněž bílým oblečením (asi záměr), ale když už moje pozornost chvílemi začala klesat, zanedlouho mě pak ke konci strhl akční závěr a přes jistou otevřenost a tajuplnost moje silné pocity podtrhla i závěrečná „sluneční“ sekvence. Díky ní se Lucas pomyslně přidává ke Kubrickovi, Jewisonovi a Tarkovskému, neboť také dobře ví, jak dechberoucí pocit může ve sci-fi vyvolat vážná hudba starých klasiků. [75%] (18.10.2021)