Hlava 22

Mdlé. Zajímalo mě, jak moc je to blízké předloze. Ze zvědavosti jsem ji začal číst a zjistil, že Hellerova kniha je plná zajímavých postaviček a jejich vzájemných interakací, které jsou velmi - opravdu velmi - zábavné. Seriál si z toho samozřejmě něco bere, ale nejblíž se to kvalitám předlohy přiblížilo v prvních minutách prvního dílu. Jinak mi ale přijde, že tvůrci zkrouhli vše zajímavé, mnohé dobré vynechli a celé to zaobalili do žlutohnědé bezvýraznosti. Hellerovu předlohu však vřele doporučuji. Filmová adaptace z roku 1970 mne bavila o trochu více. Sice trpí stejnými problémy, ale neni tak táhlá, takže se člověk nenudí tak dlouho (nebo tak intenzivně) a současně je obsah jaksi "nasekanější". (23.07.2019)

I přesto, že se to tu a tam zvrhne v rádoby flexování ala "já jsem sečtělejší než ostatní plebs" tak srovnání filmů a seriálů s knižní předlohou je prostě nevyhnutelné. Tady je to celkem problém protože jde o překvapivě solidně zpracovanou mini-sérii, která jako samostatná jednotka má co nabídnout. Pointu knihy, však vystihuje pouze částečně a s přimhouřeními oči. Narovnaná chronologie, dramatizování některých nedramatických scén a vypuštění slušné porce humoru a reinterpretovaný závěr knize nesahá ani po kolena. (14.12.2020)

3* Příběh a symbolika filmu Hlava 22 ze sedmdesáteho roku se mi moc líbila a ohodnotil jsem ji plným počtem hvězdiček, tak mě zajímalo jak na mě bude působit tento vysoce hodnocení seriál. Moje známka asi nepůsobí moc lákavě, ale berte ji opravdu subjektivně, protože válečné filmy můžu opravdu v omezené míře. Seriál jsem dokoukal přesně do půlky a neměl jsem chuť to sledovat dál, i když je kvalitně filmařsky zpracovaný i herecky provedený a dnešním mladým divákům bude tato forma víc sedět než padesát let starý dědeček. A mezi dalšími důvody nezájmu v pokračování byla jeho doslovnost, popisnost, upovídanost a dlouhá stopáž, ale díky tomu se zase na druhou stranu lépe převedla původní kniha do vizuálu. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 0 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (20.02.2020)

Kniha mne chytila v oblasti povinné četby. A po padesáti stránkách jsem ji odepsal s tím, že jsem se v ní nevyznal a ani mne moc nechytila. I když jsem fanda absurdního humoru, tak zde jsem se nechytil. Seriál byl teda trochu otazník, ale jak se ukázalo, tak byl spíše příjemný vykřičník. Zjistil jsem, že na poli odvyprávění a audiovizuální možnosti se to uchytilo mnohem lépe a zábavněji. Ukázalo se, že jde o velmi bizarní humor, který poukazuje na absurditu války a válečného systému samotného. Postavy mají charakter a příběh, absurdita u nich také funguje a vytvoříte si o nich bezchybný vztah. Musíte se asi umět vcítit a taky mít pro to cit. Je mi totiž jasné, že toto se nelíbilo dost lidem, ale hold jde o styl humoru. Ten mi zde seděl. Jen ten až moc otevřený konec, který vlastně nic nepřinesl byla další věc. To nic nemění na tom, že zatím jde pro mne o jeden z nejlepších seriálů tohoto roku. (16.06.2019)

Nadšený vlastenec s domácí kolekcí nahrávek z druhé světové války a vlajkou JuEsEj na svém dvorku bude nejspíš zklamán, jelikož se nedočká těch svých klasik – střílení, zabíjení, „natočeno podle skutečného příběhu“ nebo drama lékaře, který se snaží horko těžko skládat 100 dílné puzzle. Tahle minisérie je hlavně komedie a to sakra dobrá a z části hlavně proto, že si poupravila reálnost. Není tomu ale na škodu, jelikož mnoho dílů skrývá i dramatické a dojemné pasáže. Je až neskutečné, jak dobře dokáže tenhle seriál mezi těmito žánry přecházet a použít je tam, kde jich je zrovna třeba. (07.02.2020)