Život je krásny

Ještě nikdy jsem neměl z filmu tak rozporuplné pocity jako teď. Při sledování začátku (první hodiny) jsem sice dokázal ocenit občas fajn scénu a jistou komediálnost Roberta Benigniho, většinou jsem ale moc nechápal o čem Život je krásný vlastně je, on neměl děj. Při asi stém zazívání ale jakoby někdo přepnul knoflík a my se od komedie dostali k dramatu z koncentračního tábora, který kvality najednou vystřelil o několik úrovní výše. Sice tu je dost nelogických scén, které mě vyloženě trkali do čela (Benigni si dělá prakticky co chce, běhá si ho táboře jako by se nechumelilo a Němcům to asi ani nevadí), ale tahle změna na mě zafungovala více než dobře. Jenže tady mi zase trochu vadila ta komedie, který se film ani v koncetráku moc nezbavil. Život je krásný je dobrý film, ocenění má právem, jenže mě k úplné spokojenosti chyběl větší důraz na to drama, a menší na komedii..a celá první polovina, která sice nastíní postavy, ale rozhodně nemusí být celá vlastně jen úvod. (27.05.2020)

Napriek tomu, že spracovanie filmu Roberta Benigniho z roku 1997 je viac-menej priemerným počinom, oveľa dôležitejšia je v jeho prípade myšlienka, ktorú prezentuje. V príbehu z čias druhej svetovej vojny a prostredia koncentračného tábora, do ktorého sa kvôli svojmu pôvodu dostal Guido (Roberto Benigni) aj so synom Giosuom (Giorgio Cantarini), sa Benigni, čoby režisér aj hlavný protagonista v jednom, jasne vysmieva obludnosti režimu, ktorý nacizmus vo svojej najkrutejšej podobe predstavoval. Ako tvorca sa nesnaží divákovi ponúknuť iba ďalší z filmov z obdobia vojny so všetkými jej hrôzami, ale s humorom ukazuje, ako možno vzdorovať tým, ktorí chcú ostatným vziať úsmev z ich tvárí, zmysel života a v konečnom dôsledku aj život samotný. Hoci je Benigniho film v mnohom "pritiahnutý za vlasy", hlavná myšlienka o tom, že zlo sa najlepšie poráža, ak mu ukážeme, že sa ho odmietame báť, je vynikajúca. Tragikomickosť celej snímky vrcholí pravdepodobne scénou, v ktorej Guido dúfa v pomoc pre možný únik z koncentračného tábora, ale nacistický doktor Lessing (Horst Buchholz) sa ho namiesto toho opýta na riešenie hádanky. Celková absurdita, bizarnosť, nádej a následná beznádej, ktoré sa v scéne spájajú, sú takmer až neuveriteľné, pričom Guidov výraz v nej hovorí za všetko. Divák na jej pochopenie nepotrebuje žiadne slová navyše. Film v tej chvíli totiž povedal všetko, čo povedať chcel. Po hereckej stránke je snímka skôr Benigniho "one man šou", malý Giorgio Cantarini je síce ako postava dôležitý, ale nie príliš presvedčivý. Podobne sa možno vyjadriť aj o Nicolette Braschi. La vita è bella je filmom, v ktorom, bohužiaľ, výbornú myšlienku utlmuje priemerné spracovanie. Tragikomédia z obdobia, v ktorom mnohým do smiechu nebolo, síce na diváka dokáže zapôsobiť, ale určite ho nedokáže presvedčiť o tom, že ide o film mimoriadnych kvalít. A to z jediného dôvodu - pretože ním proste nie je. (25.05.2022)

Ani nebudu nijak zastírat, jak dlouho jsem si film oddaloval.. Důvodem bohužel byl fakt, že ho předcházela pověst, a tak část filmu jsem už věděl dopředu a tušil jsem, že půjde o nějaké zlehčení koncentračních táborů spojené s nějakou imaginací.. Ovšem naštěstí je tenhle snímek o tolik hlubší a plnější... Někteří herci mají tak velké ambice, že než aby se podřizovali jiným, tak odhadnou správný okamžik a celý ten film si udělají po svém. Roberto Benigni je italský herec, který se už dříve rozhodl, že by se mu líbil pohled na film za kamerou, ovšem až v tomhle případě nadělil světu něco, čím zůstane navždy nesmrtelný.. Jde o příběh dvou půlí, kdy sice každá je dosti odlišná ale zároveň každá funguje jak ve svých odlišnostech i v tom, co je spojuje.. První polovina je vtipnou variací na romantické filmy v krásně roztomilém italském hávu, jenž je nakonec studnicí všelijakých gagů a nápadů, kterých se v příběhu dopouští sám Benigni coby hlavní postava Guida. Ovšem proč si budu navždy Život je krásný pamatovat je až ta půle druhá, která výrazně změní tón a téma, které sice už bylo několikrát naznačeno v půli první, ale takhle razantní změnu prostředí a atmosféry jsem možná ještě nikdy neviděl. Chápu, že to může být pro někoho na hraně, co druhá půle zlehčuje, ovšem právě tím, že víme jako divák skutečný obraz tak o to více má to zlehčení tragičtější odezvy.. Neuvěřitelně bolestivý film, který vás přes radosti sžívá s postavami, aby s nimi nakonec provedl tohle... A já to miluji! V každé polovině mi snímek dal něco tak nádherného, jak mám slabost pro dobrou romanci, tak takhle s ní naložit je bravurní.. Jeden z nejkrásnějších a nejdojemnějších film, jaké jsem kdy viděl. Zpětně vzpomínám na Pelíšky, které se v taktéž pokoušeli o nějakou ambivalenci tónů a emocí, ale tady si tvůrci zvolili větší a funkčnější kontrast, který dokáže rezonovat napříč celým světem.. Tak nádherný film, který divákovi předává tolik emocí, že jde o nanejvýše vyčerpávající zážitek. A slzy tečou a tečou... Jeden z největších filmů, jaké kdy Evropa dala světu! 100% (17.05.2023)

Nekdo si rekne: komedie z koncentraku, pitomost! Ve skutecnosti lehce komedialni pribeh muze, ktery obetuje vse jen aby zachranil nevinnost a posleze i zivot svemu synovi. Zadny zbytecny sentiment a pritom odkryva veskere hruzy konecneho reseni. Budete se smat, budete i brecet. (03.01.2003)

Naprosto jedinečný film, který se opravdu dá očekávat pouze od takto geniálního blázna, jakým Roberto Binigni nesporně je. Při pohledu na něj si člověk uvědomuje, že i v těch nejhorších chvílích může být život skutečně KRÁSNÝ..... Film o čiré radosti ze života, lásce a kráse!! (08.01.2005)

Když jsem náhodou viděl začátek tohoto filmu před několika lety v televizi, tak jsem ho po chvíli vypnul, jelikož mi přišel příšerně kýčovitě nesmyslný. A to je ta chyba. Jen se nechte unést melodií začátku a dále se smést vlnou války, kterou se snaží Benigni v hlavní roli přežít jako velký optimista.A vítěz získái tank! (29.10.2006)

Jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděl. Pravdou je, že mě příběh židovského číšníka, který se zamiluje do učitelky Dory a spolu potom mají nádherného synka neuchvátil hned při prvním shlédnutí. Je třeba tento film vidět víckrát, aby jste pochytili "všechno", veškeré gagy... každé slovíčko tady má svůj význam. Nejvíc mě ale "dostala" neuvěřitelná romantika, která celý příběh podbarvuje. Na "Dobrý den, princezničko !!" se prostě zapomenout nedá. Škoda, že Benigni zazářil jen v tomto snímku, jeho další v čele s Pinocchiem nestojí za nic... P.S. Mimochodem, velmi dobrá a jímavá hudba povyšuje tento snímek o poschodí výš.. Kdo má aspoň trochu romantickou duši, ať neváhá.. * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * Dodatek po sedmi letech, během kterých jsem se přehoupl přes třicítku, oženil se, a narodil se mi syn :-) : "Život je krásný" je pro mě nejlepším a nejsilnějším filmem, který jsem kdy viděl. A konečná scéna s "My jsme to vyhráli" je opravdu... SÍLA.. :-) (24.03.2007)

Milé, úsměvné a zároveň mrazivé a děsivé (26.08.2007)

Ano, Guido kecá a kecá, ale dělá to tak skvěle, že jsem se výborně bavil. Nemyslím si, že Benigni znevažuje zločiny Holocaustu, jak jsem si v některých komentářích přečetl. Sám čerpal z příběhu své rodiny (jeho dědeček byl v koncentračním táboře...), což mluví za vše. Komedie = za lavinu úžasných scén počínaje nevědomky heilujícím Guidem, romantický = za "Dobrý den, princezničko", drama = za poslední půl hodinku filmu. Závěr jsem čekal horší, ale nakonec jsem rád, že to tak skončilo - "Vyhráli jsme!!!".... Extremní, ale výborně namixovaná směs komedie, u které se řežete smíchy a dramatu, u kterého těžko potlačujete slzy. (16.02.2008)

Poetické rozprávanie o nacizme je na tom podobne ako všetky tie tankové prapory a černí baroni - škrípe to v zuboch ako halušky vyváľané v hline. Nehovoriac o priam "costnerovskom" naťahovaní minút, v ktorých sa nič nedeje. Slabé. (17.12.2008)

Jistě filmařsky jsou lepší kusy, přesto v určitém směru nejlepší film, jaký jsem v životě viděl... (01.02.2009)

Nejsilnější film, který jsem kdy viděl. Poslední scéna filmu mě dokáže sejmout kdykoliv znovu a znovu. Prostě nádhera, skvost! Každý by tento film měl povinně vidět! Jediný film, který mě dokázal rozbulet jak malý děcko. Neskutečný. (12.02.2009)

Dokonalý kontrast. Smál jsem se jako blázen, abych se pak nestačil divit. WOW tohle jsem potřeboval. 90% (08.12.2009)

Snad v žádném jiném snímku jsem neviděl tolik kontrastů - ať už se jedná o kontrasty barev, humoru nebo lidského chování. K pochopení snímku je nutné přežít úvodní cca 20 minut, ve kterých se hlavní hrdina prakticky neustále chová jako kokot a spíše než oscarový snímek mi to připomínalo nejtrapnější scénky z Fantozziho. Když však akceptujeme jeho humor, dostaneme neuvěřitelnou nálož emocí a Život je krásný se nám tak asi dlouho z paměti nedostane. (02.01.2010)

V určitých chvílích to bylo nudné, zejména ze začátku filmu. Nicméně velice příjemné pokoukání. Dívat se na svět dětským pohledem, přeci jen může udělat život krásnější. I když ve skutečnosti není. Na necelé dvě hodiny jsem tomu věřil. (17.01.2010)

Život dvoch zamilovaných ľudí začal naozaj krásne, až rozprávkovo. Učiteľka Dora sa stretáva so zábavným čašníkom Guidom a je z toho veľká láska. Majú spolu krásneho syna. Lenže Guido má židovský pôvod a jedného dňa je donútený nasadnúť do vlaku, spolu s jeho malým synom, ktorým sa vezú ľudia bez spiatočného lístka. Dore sa tento strašný osud vyhne, no ona ich má oboch príliš rada... Napriek námetu, ktorý spracúva hrozné vojnové činy, je to aj zábavný príbeh o tom, ako otec a syn dokážu prekonávať nástrahy väznenia a nútenej práce v koncentračnom tábore. Je to úžasne dojemný a ostro protivojnový film, ktorý ukazuje, aký je život krásny, keď človek miluje a žije v miery. Jeden z filmov, pri ktorých mám pocit, že sa pozerám na geniálne dielo po všetkých stránkach. (09.07.2010)

Dobrý den, princezničko. Natočit krásný film a zároveň si v něm zahrát hlavní roli, umí opravdu jen málokdo. Film musíte brát trochu s nadhledem (jak jsem koukal, tak někteří to nechápou), tak jako všechny komedie z 2. světové války. Roberto si prostě snaží dělat život krásný, i když zrovna není. Nakonec stejně vyhráli :) (09.01.2011)

Vůbec jsem netušil, o čem film je a o to víc jsem byl překvapen, jak se z lehké komedie postupem času stává mrazivé a silné drama. Jednu chvíli brečíte smíchy a za chvilku dojetím a smutkem, úžasné. (03.03.2011)

dojemnejsi film neni natocen (27.03.2011)

Jeden z nejvíce emočních filmů, jaký jsem viděl. Na začátku filmu lapáte po dechu a od nepřetržitého smíchu vás bolí břicho a na konci filmu jen hodně otrlému člověku neukápne slza. Nicméně nevím, zda bych tento film chtěl vidět znovu. (23.04.2011)