Neľútostný súboj

Tenhle film mě nijak nechytil. Za prvé je až příliš dlouhý a z toho následně nezáživný, vlastně se tam skoro nic neděje, všichni jen kecají a kde nic tu nic. Za druhý se mi mnohem víc zalíbil jeho originál Přepadení v LA od stejného režiséra, protože herci tam nejsou okoukaní a i když by dokázali těžko konkurovat kapacitám jako DeNiro a Pacino, jsou v těch rolích přesto mnohem přesvědčivější. DeNiro a Pacino totiž hrají úplně stejnej typ chlápků, jako už hráli spoustykrát dřív a taky to je proto pořád o tom samým. Ne že by to bylo špatný, ale jako tříhodinovej film je to nuda k ukousání a rozdělený na dvě části v televizi si to zas člověk nezapamatuje, o co tam vlastně šlo. Kdybych neviděl tu starší lepší verzi, nepamatoval bych si to dodnes. (27.12.2005)

Arcidílo. Každý záběr je geniální, každý do posledního - jak inscenačně, tak opticky. ____ Domnívám se, že za kvalitu a specifičnost filmu můžou především uměle prodlužované záběry, konzervující v sobě dění jako mouchu v jantaru. Mann nechává kupř. po každé replice ještě chvíli běžet čas a občas počká, než dá druhé postavě příležitost zareagovat. Jako by film neustále meditoval a běžel v nepřiznaném spirituálním módu. Dopomáhá tomu i zvolený OST. ____ S Heat se vážou mj. mazaný přechody mezi scénami. Kupříkladu (i) hrdina odchází z letiště – střih – záběr na jeho boty – střih – hrdina vchází do budovy vzdálené od letiště desítky kilometrů. Nebo (ii) hrdina odchází po dialogu a nasedá do auta – střih – záběr na auto – střih – v autě sedí někdo jiný a rozvíjí se zas další scéna. Nebo (iii) zlomení vazu – střih – otvírání flašky. Později tyhle mazaný přechody vymizí, jelikož příběh už je částečně vybudován a zmonolitněn. Ale je to zkrátka zajímavější než tuctový řetězení scén. ____ Dále mi v hlavě uvízlo kočkování u kontejnerů na konci, kde se přepíná mezi hledisky obou postav. Chvíli sledujeme dění očima De Nira, chvíli očima Pacina. Ono totiž Mann divákovi neposkytne celkový pohled na situaci, a stejně jako nevědí oba hrdinové, kde je s bouchačkou ukrytý jejich sok, neví to ani divák. Přitom na scéně je všehovšudy pět kontejnerů, není to prostorová hádanka. (24.05.2008)

Výborne vyvážený mix akcie a psychológie v brilantnej hre na mačku a myš medzi LAPD a Mr. McCauleyom . V čase veľkého boomu „tarantinoviek“ mohol Heat pôsobiť ako baletka medzi hokejistami alebo skĺznuť do prispôsobovania sa módnemu subžánru. Lenže Mann to natočil po svojom a natočil to výborne. Ako scenárista si zaslúži poklonu za prácu s obrovským množstvom postáv, ktoré nie sú prvoplánovo cool a napriek tomu sa pohybujú v príbehu s absolútnou samozrejmosťou, ako aj za chirurgicky presné rozdelenie úloh jednotlivých figúriek. Ako režiséra ho zas treba obdivovať v tom, ako vie budovať atmosféru postupne sa zaťahujúcej slučky okolo oboch hlavných hrdinov, ako vie pracovať s hercami a ako vie dávkovať psychologické časti a prekladať ich niekde striedmou , zato rýchlou, inde živelnou akciou. Na Heat mi vadia len dve veci – možno trochu prestrelená stopáž, kde by sa oplatilo film prestrihať najmä v úvodnej časti a klasický Mannov koniec. Všetky filmy, ktoré som od neho videl skončili rovnako a i keď to beriem skôr ako poplatnosť vkusu amerického publika, dúfam že Mann aspoň raz tento svoj neduh nechá stranou. 9/10 (29.01.2007)

Jeden z nejlepších filmů 90. let. Excelentní obsazení. Ústřední duo Robert De Niro a Al Pancino byla naprosto skvělá volba. Jejich rozhovor v restauraci a přestřelku na ulici považuji za naprostý vrchol tohoto snímku. I když film trval skoro 3 hodiny tak sem se nenudil ani minutku. Jeden z nejlepších snímků Michaela Manna. Jen si říkám, kde jsou nějaké oscarové nominace??! Pět naprosto zasloužených hvězdiček. (03.10.2007)

„Súcit bol na programe včera. Dnes ma už len oberáš o čas.“ Pôvodne som chcel dať "len" 4*, ale – je to príliš dobré. Dvojnásobne ak Horúčavu porovnáme s Mannovým predchádzajúcim slávnym filmom, dobrodružnou milostnou freskou Posledný mohykán, kde príbeh mimo strhujúcich akčných scén mierne stagnoval, ba až nudil. V opulentnom kriminálnom epose Horúčava nič také nehrozí. Aj mimo skvelo naaranžovaných akčných scén (legendárny masaker na preľudnenej ulici po nevydarenom prepade banky sa stal vzorom dokonalej, dlhej a intenzívnej akčnej sekvencie, ktorú neskôr opajcovali filmy Temný rytier alebo Sanitka od Baya) si snímka udržuje výborné tempo podmaľované dokonalou hudbou, občas haprujúcim strihom (postavy sa tvária inak alebo sa nachádzajú v jemne inej polohe, ako pred sekundou) a krásnou kamerou (tá scéna z terasy s vysvieteným LA!). Scenár je veľmi silný. Pojednáva o dvoch inteligentných, zrelých chlapoch na opačnej strane zákona (nezabudnuteľná pasáž posedenia nad kávou na tému „Ja s tým neprestanem.“ – „Ani ja.“). Tí sú v podaní veteránov Pacina (KRSTNÝ OTEC) a De Nira (KRSTNÝ OTEC 2) vierohodné, ľudsky funkčné figúry. Kam by sa však podeli bez svojich tímov! Tie pozostávajú zo spoľahlivých pardálskych „ksichtov“ ako Wes Studi, Danny Trejo (ktorý sa tu volá Trejo, úplne beštiálny nápad), bad boy Val Kilmer, Ted Levine alebo Tom Sizemore (kuriózne je, že Kilmer a Sizemore sa stretli o 5 rokov neskôr v prepadáku Červená planéta, kde sa neznášali do takej miery, že mnohé ich spoločné scény musel režisér natočiť oddelene a potom to dodatočne "nejako" zostrihať). A to ešte vo vyložene podporných rolách excelujú minimálne ešte Jon Voight, Natalie Portman a jediný muž, ktorý v tomto paradoxne veľmi čestnom súboji nehrá čistú hru a to William Fichtner (ktorý paradoxne neskôr hral v prológu Temného rytiera v bankovej scéne, wtf)). Strhujúci a pôsobivý atmosférický príbeh o tvrdohlavosti, mužskej zaťatosti, posadnutosti, drahých oblekoch a čistých priestreloch lebiek. Rozpočet adekvátny a vzhľadom na kasting a monštruóznu akciu v podstate až prekvapivo nízky (60 miliónov), celosvetová tržba neoslnivá, ale asi to mohlo byť aj horšie (12O). (11.01.2009)