Lovec ľudí

Nepatřím sice mezi skálopevné příznivce Mannovy dosti specifické tvorby, přesto byla právě jeho vize Harrisovy série tou, v níž jsem po fenomenálním seriálu vkládal největší naděje. Proto mě docela zaskočilo zaměření na samotné procedurální vyšetřování na úkor prakticky jakékoliv psychologie. Toto překvapení nad dnes už více či méně nezajímavým pojetím kriminálky nicméně nakonec bledlo vedle pravidelných šoků ze soundtracku, který dokázal zkazit i jinak slušné scény se samotným Červeným drakem, jehož obsazení ani provedení sice nestačí na Richarda Armitage, ale když nic jiného, svou podivností se mu ve výsledném dojmu alespoň blíží. A protože zbytek dojmů, Coxe v roli Hannibala nevyjímaje, nijak výrazně nenadchnul ani nezaujal, na tváři mi kvůli té zprasené hudbě zůstal jen rozčarovaný výraz, Manhunter totiž až nepříjemně moc zestárnul. (12.09.2015)

Kriminalistická část téměř věrná kopie knihy. Psychologická upadá. Knihy Thomase Harrise zbožňuji, takže nemůžu dát víc. A Lecter v podání Briana Coxe vůbec neodpovídá postavě v knize po stránce chování, to vystihl lépe Hopkins. Spojte si Mannhuntera od Manna a Red dragona od Rattnera, a dostanete téměř dokonalý přepis knihy. (18.05.2010)

Jedna kniha, dvě takřka shodné adaptace i stopáže a přesto tolik rozdílné zážitky. Mannova verze má na své straně Williama Petersena, Joan Allen a mnohem (ale mnohem) lépe zvládnutou scénu s tygrem. "Klasický Mann" je z toho ovšem cítit snad jen ve scénách mlčenlivých pohledů na deštivé noční město a v momentech kdy dění podbarvují padnoucí písničkové songy. Celé to brzdí zbytečná utahanost se spoustou scén, které měly skončit na podlaze střižny a nulové napětí. Ratnerova verze má zase hollywoodské parametry. Takže o něco (ne o moc) lepší tempo, pohlednou výpravu, jakés takés náznaky napětí, úvodní scénu a výborné obsazení naprosto všech rolí krom těch zmiňovaných výše. Oba počiny to tedy dotáhly do ranku "dobrý film", ale ani o píď dál. PS: Komentář je zkopírovaný záměrně. (19.05.2009)

Co k tomu napsat? Prostě Mann, to mluví za vše. HUDBA: The Reds, Michel Rubini - úchvatný osmdesátkový zvuk zvukových ploch! Atmosférické rozzvučelé klávesy (Klaus Schulze), občas s elektronickými perkusemi, sem tam nějaký song. Mannův soundtrack jak má být! (14.08.2009)

Myslím si, že každý, kdo viděl Červeného draka z roku 2002 dřív než toto, nemůže dát být s tímto snímkem spokojenější, než s novější verzí světoznámého knižního románu Red dragon. Verze z roku 2002 je totiž úžasně obsazená skvělými herci a taky má velké množství hororových prvků, díky kterým z filmu sálá strach a napětí, kdežto toto je jen dobře promyšlená kriminálka. Tak jak tak, obě verze jsou odlišné a každá má něco do sebe. Já hodnotím tento film zaslouženými 3 hvězdami. (27.03.2010)