Frankie a Johnny

Review filmů s Michelle Pfeiffer #11: Hodnocení filmů je vždycky subjektivní. Málokdy poznám již při jejich sledování, že pro mě budou něčím zásadní. A když už, tak je to většinou samotným hypem nebo povinností, že tahle filmová ÚDÁLOST se mi prostě musí líbit. Většinou je to ale až v okamžiku, kdy dobíhají závěrečné titulky a ještě pár dnů poté. Pomalu ve mně zraje neurčitý pocit, který se pak promění v konkrétní emoci, jenž pak pro mě shlédnutý film už navždy ocejchuje. A přesně toto se stalo i u „Frankie & Johnny“, což mě překvapilo o to více. Nepokládal jsem to za nic výjimečného, ale šeredně jsem se pletl. Protože tahle romantika už pro mě výjimečná vždycky bude. Možná je to nejspíš tím, že hlavní dvě postavy v něm „dýchají“. Frankie a Johnny jsou newyorčané, kterých je v městě nekonečné noci nepočítaně. A právě možná proto jsou tak zásadní. Pacino a Pfeiffer jsou dokonalá dvojka, které uvěříte každý nádech, a zejména ženská část ústředního páru je fascinující. Marshall byl za její obsazení hodně kritizován („příliš krásná“), ale tahle sázka na (ne)jistotu vyšla báječně. Protože i když Pfeiffer krásná skutečně je, je to právě její krása, která je pro její smutek ten největší handicap. Což ji činí ještě zranitelnější. Našel bych i pár slabších míst, ale ty bez problému přebije každá chvíle, kterou spolu hlavní dva aktéři stráví. V těchto okamžicích zapomenete na dění kolem a zcela se soustředíte na lásku, kvůli které je nutné bezelstně obětovat naprosto vše. „All you need is Love,“ zpíval už John Lennon a beznadějní romantici tohle krédo prosazují všemu navzdory. Počítejte do té skupiny i mě. Jsem totálně zamilovaný do „Frankie a Johnny“ – a konečně jsem i dost starý na to, aby mi bylo jedno, zda je to vkusné nebo ne. (28.03.2022)

Herecky to táhne Michelle ještě více než Pacino, byť Al je jako vždy velmi přesvědčivý, hlasitý, extrovertní a v tomto příběhu skoro až otravný, jak moc někdy tlačí jeho postava na pilu. Michelle mne svým křehce intimním ztvárněním Frankie zasáhla mnohem více, nicméně oba mají dobrou chemii a k citlivé scéně otevření se ze strany Michelle, dojdou obě postavy především díky talentu svých hereckých představitelů. Dnes by Frankie a Johnny v kinech hanebně propadli, protože na tak"obyčejné" filmy se už dnes do kina nechodí, přesto právě v obyčejnosti námětu příběhu životem zkoušené Frankie a neodbytně dobyvačného Johnnyho je kouzlo každodenní životní nepředvídatelnosti. And I fucking love it :-) 80% (24.09.2021)

Prikladny film o tom, ze trpelivost prinasi ovoce:-). Film pusobi velice realne, az temer " bezne ", coz je jeho nejsilnejsi stranka. Hlavne sceny z restaurace jsou povedene ( v recke jidelne bych ale uvital alespon jedno jidlo z Peloponesskeho poloostrova ). Skvely vyber hercu ( mozna ke konci uz mi Pacino a jeho psi oci zacaly vadit ), at uz servirky, majitel restaurace, teply kamarad, kuchar. Tomu vsemu vsak dominuje Pfeiffer, ktera podala velmi dobry vykon, zaujala me predevsim jeji mimika. (22.03.2010)

Starosvětsky přímočarý režisér Garry Marshall rok po fenomenálním úspěchu Pretty Woman lehce zostřil hrany a vypráví příběh z vězení propuštěného kuchaře, který se snaží zaujmout láskou zklamanou servírku. Ta se nečekanému vztahu brání, ale dvoření zamilovaného kuchaře nakonec podlehne. Oba leccos prožili, leccos ztratili, dávno nevěří na prince na bílých koních. Ale ještě si dají šanci. A Marshall tak znovu dokazuje, že okoralá divácká mysl se ráda nechá vyburcovat k nadějeplnému snění. Al Pacino je jistota, víc ovšem tentokrát zaujme nedůvěřivá a zklamaná Michelle Pfeiffer. Moc fajn návrat. (09.11.2017)

Skvělý film, kde postavy mají normální práci, uvěřitelný dialogy a prostě se chovaj tak nějak všedně. V dnešní době hypervyumělkovaných romantických komedií to působí až neuvěřitelně. On vůbec skoro padesátiletej Al Pacino opravdu není tradiční hlavní představitel do role svůdníka. Herecky mě tam nadchla Michelle Pfeiffer. Nikdy jsem jí nijak extra nemusel, ale tato role jí sedla. (21.06.2011)