Jackie

║Rozpočet $9miliónov║ Tržby USA $13,960,394║ Tržby Celosvetovo $29,777,777▐ Jednoznačne táto biografia zo života Jacqueline Kennedy lepšie rozšíri obzory okolo nešťastných udalostí z atentátu na jej muža ale aj jej života predtým. V určitých úsekoch spoznáme jej život a aj dramatickú premenu, má to veľmi silné a hlavne smutné momenty, občas fakt nepríjemné zamrazí. Určite dosť prínosný film. /70%/ (19.09.2021)

Film pro me byl zklamanim. Byla jsem natesena jak mala, ze se dozvim neco o ni a jejim zivote...jak se vubec poznali, jaka byla svatba...jak prozivala urad sveho manzela. Cokoli o zivote ci o nejakem tajemstvi...ale bohuzel cely film byl jen o smrti. Coz mi prislo dost jednotvarne a i snimek ktery mel 95 minut mi diky tomuhle prisel nekonecny. Natalie Portman jako vzdy uzasna, ale bohuzel film nezvedla tam, kam bych chtela. Cekala jsem na okamzik kdy se neco stane kdy se vrati do minulosti a zacne to vse vypravet. O jejich vztahu nebylo vicemene receno nic a resil se jen pohreb...dost depresivne zamerene, hudba tomu pridavala... Ocenuju ze tam byly realne prostrihy a nejake vety co rekla Jackie by si clovek mel zapsat do denicku. Ale bohuzel na me byl film malo ,,americky" cekala jsem boom a tohle je takovy alternativni neco, kde je hodne krve a malo usmevu. (02.02.2017)

Čo sa výzoru týka, veľmi zlý výber herečky ... účes to skrátka nespraví. Portman v rozhovoroch s Crudupom bola fantastická, ale to ona vie byť. Domácu úlohu splnila tiež na výbornú, Jackie si totiž naštudovala do najmenšieho detailu a snažila sa čo to išlo ... ja som ale v tom filme videla iba dobre hrajúcu Portman a nie Jackie .. a to je, myslím si, problém. Atmosféru, hudbu a kameru chválim. (09.08.2017)

Tvůrci se vyřádili v kostýmech (Madeline Fontaine stojí za Amélií z Montmartru) a dobové preciznosti, Natalie Portman zase jednou dokonale herecky září, ale jinak je tahle látka už předem odsouzená k tomu stát se dalším životopisným dramatem bez přidané hodnoty. A že už takových bylo. Prostě jedna smutná paní chodí po Bílém domě a řeší, co bude dál. Možná přeháním, ale zhruba takhle vyrovnávání se první dámy Spojených států se smrtí nejmocnějšího muže světa vypadá. Že to koupil v Dallasu a že někdo konspiračními teoriemi žije dodnes, víme. Nás ale zajímá to, co se děje na plátně. Žádné emoce, žádná gradace, žádné scény, které by přinesly nějaký výraznější konflikt. Odvážná i roztěkaná Jackie, která se na veřejnosti dokázala dokonale ovládat a zahrát každou roli, kterou jí její pozice předkládala, je prezentovaná jako žena s rozostřenými povahovými rysy, nicméně dokonale (a na pokraji nervového zhrocení) zahraná Natálkou. I ona však možná lituje, že výsledek nenabízí NĚCO navíc. Ono je fajn sledovat rekonstrukci s přispěním skutečných dokumentárních záběrů, kdy třeba sledujeme záznam z roku 1963, který se odráží v okně auta, ve kterém sedí hlavní hvězda filmu. Jenže co dál? Životopisný film nikdy nezestárne, nikdy nenastane doba, aby byl neaktuální a nezískal si diváckou přízeň. Většinou je to srozumitelný kus pro všechny, jenže stejně často i strojeným a nudným zklamáním. (22.02.2017)

Darmo predstierať, faktom zostáva, že film vznikol ako odrazový mostík pre akúkoľvek herečku, aby naplno ukázala, svoje herecké kreácie. Je to film pre herca a na oscaroch viete tieto konkrétne filmy veľmi ľahko rozlíšiť. Minulý rok to bol napríklad Kráľ Richard, ktorý staval na banálnom príbehu, ale zaujímavý bol práve pre herecké kreácie Willa Smitha. Jackie je síce starší film, ale na hereckom perfekcionizme mu to neuberá. Larraín je aj napriek pomerne jednoduchej téme hravý a nejednoznačný. Časové roviny sa menia jedna cez druhú a až na konci klikne, aká bola vlastne chronológia všetkých scén. Paradoxne to film ozvláštňuje ale nie natoľko, aby ho to spravilo pamätným. Syžet je síce hravý, ale všetko to stojí a padá na formálnej čistote. Či už je to Fontainova kamera a špinavosť obrazu, ktorá je uhrančivá alebo hudba Mica Levi, kde stačí jeden jediný klavírny tón a máme na obraze emóciu. Natalie je potom už len čerešničkou na torte. Film, ktorý je doplňujúci v rámci spomínaných udalostí, a neprinesie historicky nič nové, len nám osvieti problematiku z iného uhla. Na to, o aký film sa jedná ide o formálne aj emočne veľmi dobre spravené dielo. Stavajúce na dialógoch a tichu, ktoré dokonale využíva svoje prostredie, v ktorom sa postavy nachádzajú. A je jedno či je to upršaný hmlistý cintorín, alebo štyri steny prázdneho Bieleho domu. (17.11.2022)