The Clovehitch Killer

No nie že je tu hororových scén minimálne množstvo, hororové scény tu nie sú absolútne žiadne, a o horor sa nejedná ani len okrajovo. Synáčik začne podozrievať otecka, že je sériový vrah, a tak so svojou frajerkou polovicu stopáže len pátrajú a diskutujú. Už som sa nevedel dočkať, kedy sa konečne prejaví aj otecko, a napokon k niečomu konečne dôjsť muselo, ale aj tak to teda nebolo nič moc. Aspoň som rád, že to po tej náboženskej stránke nebolo utrpenie, lebo ďalšiu agitku plnú modlitieb by som už nerozdýchal. Samotný príbeh trochu pripomína fajnový Summer of 84, ale keď si to porovnám, tak mu tento film nesiaha ani len po členky. Je to sklamanie, lebo niečo tak nevýrazné som nečakal. Ešte že vybrali sympatických hercov, takže sa na to nepozerá úplne zle. Ako teenagerský kriminálny film celkom sledovateľné. (17.11.2018)

Opět jeden z těch snímků, kde děti mají podezření, že v jejich okolí je sériový vrah a rozhodnou se jít po jeho stopách. Najdou stopy, které by měly dát příslušným orgánům, které nebyli schopny nic najít v průběhu uplynulých deseti letech. Mě tento obsah připomíná věrnou kopii minimálně dvou podobných snímků na stejné téma, kde je právě tou stejnou šablonou pátrání dětí, které jsou nadprůměrně inteligentní a jejich dedukční schopnosti by jim mohl závidět i sám velký Sherlock Holmes. Tento stejný koncept už jsme viděli ve snímcích Léto 84 a taktéž ve snímku Disturbia, ale i v mnoha dalších braků podobného typu. Vždycky vidíme, jak se jim něco nezdá, jak pak hledají důkazy a nebojácní bez pomoci policie se rozhodnou případ vyřešit sami. Ona ta americká mládež je nadprůměrně schopná řešit takovéhle situace, jelikož mají perfektní školní systém. Jsou téměř nejlepší na světě, co se vědomostí týče. To samozřejmě myslím ironicky, protože většina středoškoláků si třeba myslí, že město Praha leží někdě v Rusku a že je bývalým státem Sovětského svazu. Ale zatímco my si jako malí caparti hrajeme na pískovišti s bábovičkama, tak oni už se honí s flintama po lesích a loví zajíce a už od šestnácti řídí své nablejskané káry. Taktéž umí nechat sledovat telefon, aniž by si toho dotyčný všiml a další vychytávky nepočítaje. Já jako průměrný čtenář detektivek jen kroutím nevěřícně hlavou, jak má americká mládež zažité tyto policejní postupy, na které ani sama policie nepřišla. Tento film má v profilu napsáno horor a každý znalec hororu jen nejapně kroutí hlavou, co je na tom hororového, protože toto podle mě televizní zpracování ve kterém se podíváme do jedné místní komunity, kde každej druhej je nábožensky založenej a přitom nejsou schopni pochopit a odříkat desatero a neustále papouškují nacvičené modlitby, kterým ani nerozumějí. V komunitě, kde je každej druhej mladej trouba skautem a mladé dívky skákají jak splašené kobyly před každým zápasem a to jenom proto, aby se nažhavení fotříci posilněni alkoholem měli za čím honit. Tak to je asi jediné zábavné, ale i zároveň smutné na tomto snímku, protože to je realita amerického venkova a proto jsem rád, že bydlím v této krajině, kde se nemusím dívat na tolik deviantů jako ve všech obdivované louži za mořem. Silné zklamání z tohoto snímku, který jsem bral spíš jako sondu do životů průměrných američanů než jako horor o sériovém vrahovi. Proto dávám pouhých 50%. (14.08.2021)

Skôr krimi triler ako horor o synovi jednej prehnane kresťansky založenej rodiny, ktorý dostane podozrenie že Clovehitch Killer, ktorý v okolí kedysi zabíjal ľudí, by mohol byť jeho otec. Väčšinu filmu som len čakal, či to bude pravda alebo nie (vopred som si tipol), v závere nastane jedna z možností (ktorú som uhádol) a po nie zrovna dychberúcom finále film doplynul do konca. Natočené aj odohraté je to na úrovni, ale je to ten typ filmu kde sa toho vlastne moc nestane a pre ktorého je prívlastok "pomalý" prvé čo mi napadne pri jeho názve. Lepšie 2* a 45% (11.10.2023)

O tom, že “The Clovehitch Killer” nie je hororom, som sa už dozvedel od užívateľov, ktorí snímok vzhliadli, no to, že to ani z pohľadu drámy, či dokonca thriller žánru, nebude žiadna sláva, som sa bohužiaľ presvedčil na vlastnej koži. Veľmi zdĺhavé, nudné, nevýrazné, nedokázal som fandiť synovi ani jeho pobehlici, vraha som zas na základe jeho činov, nedokázal znenávidieť, lebo v podstate nebolo vyobrazené nič, na základe čoho, by som si k nemu vypestoval odpor. A tak človek sleduje nejakú rodinu, kde jeden niečo tuší, pričom druhý sa domnieva, že keď bude do šesťdesiatky skautom, stále je šanca, že si vrzne s nejakou 17-tkou. Záver je už úplne nevýrazné dno bez nápadu či akýchkoľvek emócii, a tak skutočne nechápem, čo by ma malo v tomto prípade nadchnúť. Za mňa veľmi slabá záležitosť, ktorá zlyhala po viacerých stránkach, pričom jediné, čo stojí za pozornosť, je nápad v podobe príbehu, ktorého potenciál, je hrubo nevyužitý. Moje hodnotenie treba vnímam s veľkou rezervou, no keď ako divák, za 110 minút, nedokážem pocítiť absolútne žiadnu emóciu, potom ani môj pohľad na samotný film, si nezaslúži žiadny pozitívny “feedback”. (20.11.2018)

Výhodou tohohle filmu je, že jeho dětský protagonista působí opravdu jako průměrný sedmnáctiletý kluk, na kterého padá celý svět - ve filmech se postavy jako on píšou většinou jako nerealisticky dospělé. Clovehitch je dost dospělý film na to, aby se nebál zobrazit svého hrdinu jako sotva odrostlé dítě. Chová se proto občas hloupě a naivně, ale naprosto smysluplně v kontextu své situace. Zpětně se mi líbí třeba že hned první důkaz. který se hrdinovi dostane do ruky, tedy fotka, kterou najde u otce v kůlně, je v podstatě konečný a usvědčující, ale jeho syn se chová, jako by měl jen vágní podezření a potřeboval dál vyšetřovat a pátrat. Setkal jsem se s výtkou, že to filmu bere napětí, že odkrytí karet mělo být pomalejší, ale to považuju za tlačená toho filmu do škatulky, jakou očividně sám nevolí. Není to o odhalování pravdy, ale o reakci na tu pravdu, o snaze přesvědčit sám sebe o opaku, o neschopnosti čelit realitě. To je na tom to zajímavé. Ten film se taky nebojí zajímavých zlomů - věcí, co vypadávají z dosavadní kontinuity a film nějak mění. Jednak vypravěčsky, když protagonista najednou zmizí z děje na poměrně dlouhou dobu, jednak žánrově, když se ke konci film přelévá do skoro detektivního dobrodružství, v němž musí děti zvítězit nad dospělým padouchem. Tyhle zlomy většinou vědou k odcizení publika, protože pokud publikum něco nemá rádo, tak když se v průběhu filmu stane něco, co silně mění status quo filmu. Pokud se to děje, musí se to dít jako gimmick, musí to být vykřikováno a divák musí chápat, že jde o záměr - tady to je o hodně subtilnější. Ale právě proto zajímavé. A ten konec je perfektní. (07.04.2020)