Smrtonosná pasca

Smrtonosná past se od svých žánrových souputníků liší - coby osmdesátkový akčňák si bere to nejlepší ze sedmdesátek. Hlavním hrdina není neprůstřelný, naopak - krvácí, pláče, neví si rady, musí spoléhat na náhodu a sype jednu hlášku za druhou. Bruce Willis ve své první velké a dosud nepřekonané roli a Alan Rickman se svojí bandou skopčáckých hrdlořezů je mu velmi důstojným protihráčem. A nemohu v žádném případě zapomenout na sympaťáka Ala. 100%. (06.02.2005)

Co je na Smrtonosné pasti nejlepší? Bruce Willis! Pokud by se v hlavní roli objevil kdokoli z anonymní řady akčních postav, zapadla by nenávratně prachem a nikdo by si tak nemohl užít Johna McClanea jako archetypální příklad hrdiny proti své vůli. McTiernan navíc dokáže akci podat tak, že působí zcela nepřibarveně a atmosféru několika pater mrakodrapu nebojácně buduje zkrvavenými chodidly a záplavou černého humoru. Jenom je škoda několika neodpustitelných a osmdesátkově úsměvných hluchých míst, zbytek je nezpochybnitelná klasika. (16.06.2007)

"TY HAJZLE! JÁ TĚ ZABIJU, I KDYBYCH TĚ MĚL ROZKOUSAT A SEŽRAT!" Bílé tílko vs drahý smoking, dialogy vedené se sebou samým vs chladnokrevné příkazy s německým přízvukem. Newyorský polda John McClane, který přiletěl do L.A. strávit Štědrý večer dohadováním se s odcizující se manželkou vs uhlazený evropský zločinec na úrovni Hans Gruber a jeho grupa profíků, kteří si chtějí pod vánoční stromeček nadělit 600 mega ze sejfu firmy, pro kterou Johnova manželka pracuje. Zasraná westernová přesilovka, kde Pan obyčejný Američan musí ochránit japonské peníze před německými sviněmi a bude nato zoufale sám, protože neschopné a bezohledné bezpečnostní složky a média, která se zapojí v půlce filmu, situaci jen zhoršují. Johna to bude stát hodně prolézání výtahovými a větracími šachtami, krve vyceděné z rozřezaných chodidel po sprintu naboso přes střepy a taky jeden bungee jumping z explodující střechy mrakodrapu na požární hadici... Willis a Rickman září a McTiernan zručně buduje atmosféru i monumentální akční drama a otáčí kormidlo akčního žánru od masakrálních osmdesátkových vybíjených s neprůstřelnými přefouknutými svalovci, kteří nepotřebují dobíjet zbraně, do realističtějších a sebeironičtějších vod. Akční milník, po kterém zní Óda na radost už navždy jinak. Lituju každého, kdo si v třináctiposchoďovém paneláku nehrál s kamarády na to, že je to Nakatomi Plaza. (21.01.2007)

Soundtrack Michael Kamen: 1. The Nakatomi Plaza [1:48] ,2. Gruber's Arrival [3:40] ,3. John's Escape/You Want Money? [5:52] ,4. The Tower [1:49] ,5. The Roof [3:37] ,6. The Fight [1:07] ,7. He Won't Be Joining Us [3:53] ,8. And If He Alters It? [2:40] ,9. Going After John Again [4:31] ,10. Have a Few Laughs [3:30] ,11. Welcome to the Party [0:58] ,12. TV Station/His Bag is Missing [3:52] ,13. Assault on the Tower [8:17] ,14. John is Found Out [5:01] ,15. Attention Police [3:38] ,16. Bill Clay [2:02] ,17. I Had an Accident [2:37] ,18. Ode to Joy [3:36] ,19. The Battle [10:15] ,20. Gruber's Departure [2:00] ,21. Let It Snow! Let It Snow! Let It Snow! [1:57], (14.05.2011)

Smrtonosná past je ultimátní akční pecka. Viděl jsem jí jako hodně malej a tenkrát jsem si říkal, jakej je ten Bruce borec. Jenže pak jsem tuhle pecku neviděl nějakejch patnáct let a zapomněl jsem na docela dost scén. Říkal jsem si, že tak to nemůžu nechat a tak jsem se k filmu opět vrátil. Tenkrát jsem ty emoce nemohl jevit naplno, ale teď vím, že do Johna McClanea jsem se vysloveně zamiloval. (02.02.2013)