Nech je svetlo

Nejlepší slovenský film, který jsem za velmi dlouhou dobu viděl. A to počítám i Únos. Tlumočníka nepovažuji tak úplně za čistě slovenskou záležitost. O téhle problematice už nějakou dobu slyším, ale jestli je to tak problematický, jak bylo zobrazeno tady, tak zakořeněné ve společnosti, tak je to opravdu problém. Na Slovensku jsou k tomu opravdu předpoklady, co se setkávám s některými lidmi, tak to podhoubí je tam jasně čitelné, jak u mladých, tak u starých. A vždycky jenom stačí krok. Navíc jsem rád, že to není ukázáno jako chyba jedince, ale je znát, jak se výchova přednáší přes generace, že jsou vlastně chyby už dříve, ačkoliv některé věci vypadají jako neškodné záliby tak od nich jenom krok k problémům. (11.10.2020)

Vianočné sviatosti v rodine, či s veriacimi v kostole predznamenávajú pokoj a čistotu v dušiach. Opak je pravdou. Na tento vianočný čas Milanova rodina nikdy nezabudne... Marko Škop už pri svojom debute Eva Nová naznačil, že z dokumentaristu sa stáva vyzretý scenárista a režisér. V tomto prípade zameral svoj záujem na tradičnú rodinu kdesi zo zapadnutej dedinky, kde sa všetci obracajú k Bohu resp. k miestnemu farárovi. Ten je však na čele polovojenskej skupina mladých "násťročných". Je toho veľa, čomu musí Milan vzdorovať a taktiež aj každý normálne kriticky zmýšľajúci divák. Tu je istý kameň úrazu... tento film mnohí nepochopia, budú ho brať ako útok na cirkev, na ukrývaný nacizmus v nás, na útok voči všetkému slovenskému... a pritom zobrazuje realitu, ktorú by bolo potrebné konečne akceptovať... Škopov snímok je silný vo výpovedi, využíva intímnosť scén, každá je azda o dve-tri sekundy dlhšia ako býva obvykle a tým znásobuje divácky zážitok. Hudba neexistuje, aby ticho dramatických scén a prepojenie diváka na hlavných protagonistov bola silnejšie. Milan Ondrík ( Milan ) podáva vynikajúci sústredený výkon, ocenenie na MFF v Karlovych Varoch nebude posledné. Potešil debutujúci František Beleš v úlohe jeho syna Adama. Nech je svetlo je prepotrebný film, intímny, drsný a pravdivý. (27.09.2019)

Dost zajímavý slovenský film. Otec se vrací na Vánoce z Německa, kde pracuje. Postupně zjišťuje, že doma není něco v pořádku. Jeho syn je totiž členem polovojenské mládežnické organizace a chová se jinak. Vše se mění ve chvíli, kdy jeden ze členů spáchá sebevraždu. Ve vesnici se to začne řešit a otec začne mít pochyby. Začíná pátrání po tom, co je vlastně tato skupina zač a jak funguje. Nakonec se vše komplikuje a místní se začínají proti rodině obracet. Je to natočené dost věrohodně a vůbec bych se nedivil, kdyby se něco takového na Slovensku skutečně dělo... "Si ako tvoj otec!" (26.10.2020)

Když čtu že "... má tři děti a jezdí pracovat do Německa, aby rodinu uživil" jako zde v synopsi, chytá mě téměř fantas. Toto, nevím co, snad jen konstatování, či vize, idea, zbožné přání (těch je filmu opravdu plno), je jen prachsprostou lží na pozadí honosných domů a zaparkovaných aut. Tato skutečnost také nepomáhá v pochopení filmu (myslím, že naopak ideu filmu spíš podvazuje). U mnoha filmů z poslední doby jsem řekl, že jsem na šikanu dost citlivý, přestože v tomto věku a v této formě jsem se s šikanou nesetkal. Šikana není nikdy normální a v tomto věku a v tomto rozpětí je nenormální, a její uplatňování v civilním životě je přímo kriminální. Proti tomu se staví (a podle měho mínění dobře zpracovaný) ostrakismus, soudržnost viníků s těmi, kteří chtějí zachovat současný stavm ať už je jakýkoli, vůči těm, kteří se také provinili, ale hledají nápravu. (14.02.2021)

Zase to spravili tak, aby cirkev a farár si umyli ruky akože oni nič On niečo zisťoval, tak mu povedali a všetko je ok a za smrť si môže sám. Film vlastne skončil otvorený bez vyriešenia a zbytok je na každého fantázií ako si domyslí. Hlavné je aby nemohla cirkev a jej duchovní namietať, že ich očiernili, ale keď ich velebia, tak až za hranicu reality, či pravdy. Buď chýba na konci dotočených minimálne 15 minút filmu, alebo bude pokračovanie a všetko spomenuté je dôvod prečo som nedal 4*. (16.10.2020)