Černobyl

"Every lie we tell incurs a debt to the truth. Sooner or later that debt is paid." Jedna z těch dějinných událostí, o které si myslíte "že víte", ale vlastně nevíte, ani když máte nakrásně načtenou Alexijevičovou a nakoukanou Nultou hodinu. O Černobylu by šlo napsat/vychválit mnohé (ne-li vše); od procedurálního zaměření přes horrorovou stylizaci, filmové zpracování, nenucení herců k nechtěně směšné "jakože východní" dikci až po dopad na znalosti i emoce. To jak tvůrci kombinují žánry, se vzděláváním, varováním, podtexty i vzdáváním holdů, to nemá obdoby v kinoprodukci ani quality TV. To jak... No, zmiňoval jsem již, že by šlo napsat/vychválit mnohé. Ovšem není důvod, jelikož výsledkem je zážitek, který se zadře pod kůži a jen tak ho z hlavy nedostanete. Prostě nikoli 5/5 ale 15 000/3,6. (12.06.2019)

Neúprosný hype se line ze všech směrů už několik měsíců, nejprve od novinářů, pak z řad konzumentů, jež ještě po skončení Game of Thrones nezrušili HBO své předplatné. Nejlepší seriál všech dob na Imdb (také 9,7), dalo by se tvrdit, že pozdě příchozí divák zkrátka nemusí být uspokojen. Jenže, ono je tak, že tvůrci ze stanice Sky přispěchali se zbožím tak žhavým, že by jej nikdo neměl ignorovat. Od prvního dílu, který jen lehce rozkopává dveře k věcem budoucím (samozřejmě se stále dechberoucími momenty) se díly následující překlenou do značně znepokojivého období minulého století, přičemž později narozeným dává vyspělý vhled (samozřejmě s pár úpravami, ale dodržování skutečností je zde zásadní) do politických her a intriků hrdě se tyčícího Sovětského svazu a hlav většiny zúčastněných (ať už dobrovolně, či nikoliv), převážně pak dopřává prostor dvěma postavám tak skvěle zahraným, napsaným a prožitým, že to člověka musí totálně semlít, sežvýknout a vyplivnout až u odzbrojujících závěrečných titulků. Těmito dvěma jsou přirozeně první dva v pořadí, Jared Harris a Stellan Skarsgård, jež hrají postavy zprvu zásadně odlišné (Skarsgårdův Boris Ščerbina je v prvním díle pouze slyšet), posléze si projdou zásadním vývojem a chemie mezi těmito dvěma výbornými herci, jež se díky bohu nepokouší o krkolomný ruský přízvuk, je doslova odzbrojující a každý společný dialog jsem si doslova vychutnával. Zkrátka něco takového tu ještě nebylo a tato zásadní událost si bezpochyby zviditelnění zasloužila. Těším se na další tématické minisérie, které bezpochyby přijdou. (05.06.2019)

O nejlepší seriál všech dob se sice nejedná, ale o brilantní ztvárnění katastrofické události ano. Na Chernobylu je úžasné, že i přes své extrémně nadstandardní dokumentární kvality, funguje výborně i jako hororový thriller. Momenty zejména prvního a druhého dílu, kdy postavy nechápavě a nevěřícně zírají na rozvíjející se katastrofu jsou mrazivější a hrůzostrašnější než většina hororových filmů. Je vidět, že neviditelná radiace je nebezpečnější nepřítel než kdejaký mutant z vesmíru. Seriálu nechybí ani nějaký vývoj postav, zajímavá vědecké fakta a samozřejmé jakési morální ponaučení o komunistickém režimu. Pět našlapaných dílů a více neprotahovat... 10/10 (05.07.2019)

Tohle není seroš, ale ztrhující 5-hodinový film, který vzdává hold všem, co se podíleli na zastavení potenciálně ještě větší ekologické katastrofy, než k jaké tehdy došlo. Fantasticky přibližující jednotlivé etapy po výbuchu, umožňující prožít onu lidskou tragédii i národní katastrofu z více uhlů pohledu (od požárníků až po prezidenta Gorbačeva). Střílení kontaminovaných psů. Pomáhající horníci a jejich vůdce. Postupně vznikající pochopení a respekt mezi hlavnímí mužskými postavami (vědec Harris a politik Skarsgård). Rozkládající se těla ozářených v nemocnicích. Otřesný přístup šéfa KGB a vůbec obsazení a herecké pojetí jeho osoby… V tom filmu je tolik silných příběhových elementů, až je to k neuvěření. Mrazivě přesné zrcadlo lajdáckého, lživého a bezcharakterního politického systému, na kterém Sovětský svaz postavil svoji “slávu”, aby se jím následně nechal zevnitř zaživa prohnít. (29.07.2020)

Masivní výbuch, který znamenal jednu z největších katastrof moderních dějin. Konec dubna 1986. Lidé sledují mohutný světelný mrak, zatímco na jejich kůži přistávají částečky popele. V černobylské jaderné elektrárně „cosi hoří“. Zatím nic netuší, ale následovat budou týdny hrůzy, beznaděje a zoufalství a především lží a propagandy, ve kterých se tomuhle národu nikdo nevyrovná. Prostě jakási sovětská bezohlednost (v tomto případě k masivnímu) neštěstí a snaha se vyhnout národnímu ponížení. Přijde nespočet dusivých záběrů, které navodí nepříjemné pocity. A rozjede se několik zajímavých příběhových linek. Jadernou katastrofu sledujeme velmi podrobně a velmi intenzivně, jen se mění postavy, které s námi zrovna tráví čas: zaměstnanci elektrárny, její hlavouni, hasiči a lékaři, odborníci na jadernou problematiku, tvrdohlaví politici. Tvůrci z různých pohledů mapují pátrání po jejích příčinách a souvislostech i zdlouhavé a komplikované odstraňování následků. Vše je navíc srozumitelné a nesnaží se publikum nějak přechytračit. Zlověstné, chladné a s výtečnými herci. A působivou hudbou s varujícími tóny. (18.06.2019)