1:23:45 (E01)

Impozantní úvodní vtáhnutí do děje. Jen málokdy se odehrává představení, ve kterém je nosná linka příběhu a hlavní událost výraznější, než klíčové postavy a jejich příběhy, avšak tady tomu tak je. První epizoda elektrárnu Chernobyl stylizuje do role pomyslného monstra, které je asi tak 10x hrůzostrašnější, než 5 záporáků Marvelu dohromady. Zatím hyper-realistický, syrovy dokument, který se drží precizně historických reálií a dělá filmové médium přesně v over-the-top momentech, kde je to nejvíc potřeba. (13.06.2019)

Černobyl , tato nákladná a hvězdně obsazená produkce má na to stát se nejlepším seriálem roku. První tři díly jsou o zmatku těsně po katastrofě. Další díly se věnují kritice systému, který za nehodu mohl. Největší síla seriálu spočívá ve schopnosti vykreslit velké rozměry katastrofy. Obrazy hrůzy posiluje nervní hudba islandské autorky. Nad běžnou podobnou produkci povyšuje seriál důraz na drobné polidšťující prvky. Vyprávění probíhá optikou těch, kdo byli na místě. Vidíme střet dvou extrémních sil - jaderné a politické. Scéna pohřbu obětí a tóny trubky se zaléváním železných rakví betonem přímo mrazí. (20.08.2019)

сука блять! Na celé téhle katastrofě bylo nejhorší, jak (ne)zareagoval zkurvený Sovětský Sajuz. Přesně v jejich stylu, "nas mnogo", na pár životech nezáleží, takže tutlat, co to jde, jen aby nešířili paniku a imperialistický nepřítel si samou škodolibostí nepocákal hvězdy a pruhy šampusem při oslavách, jací jsou Rusáli pěkní mantáci. To raději pustíme spolu s radioaktivním mrakem do éteru naprosto marginální zprávu o zanedbatelných hodnotách, pro jistotu ještě o 3 dny později a ty hujery z velína přesvědčíme, že vlastně nic špatného neviděli, že několika dozimetrům vystřelily hodnoty a shořely prostě proto, že to byly vadné kusy a do světa pustíme fotku reaktoru z takového úhlu, že to bude vypadat jako opravdu nepatrná havárka. A to ještě můžeme být rádi, že jako první vypustilo zprávu o zvýšené radiaci Švédsko, neboť jsem si téměř stoprocentně jistá, že bez toho by to ty kurvy sovětské tajily dodneška. No a naši soudruzi se k tomu samozřejmě postavili tak, jak jim bylo ze Sajuzu nadiktováno. Mlžení, zprávy o pouhých dvou obětech v bezprostřední blízkosti a nad naší krásnou, socialistickou vlastí samozřejmě ani smítko bordelu. Co na tom, že Rakousko naměřilo hodnoty jako kráva, u nás se přece poroučí větru dešti, takže tu nic být nemůže a kdo tvrdí opak, je imperialistický nepřítel. No na blití, soudruzi! A ještě víc na blití je, že tu i po tom všem, co ty bezskrupulózní mrdky 40 let předváděly, jsou v současnosti 3. nejvolenější strana a vychovávají novou komunistickou mládež. Myslím, že je načase, abych vztyčila všech počernobylských 8 prostředníčků do xichtu těm, kteří by se odvážili tvrdit, že za komančů bylo líp. Ano, dalo by se namítnout, že nikdo nebyl ponechán osudu bez prostředků a na ulici s holou prdelí oproti dnešku, kdy nikoho nezajímáte. Ovšem zaměstnanost byla umělá, doktor bral stejně jako kulturní referentka nebo nástěnkářka, na hajzlpapír se stály fronty a kliďánko mohl taky dojít, člověk se bál přátel, sousedů i vlastního stínu, doma jste mohli mít nastražené pamflety a jít si hezky hačnout díky vykonstruovanému procesu, protože jste se křivě podívali na nějakého papaláše, na byty sice nebyly hypotéky, ale čekalo se třeba i 10 let a o životě, dovolené, studiích... vám rozhodovala zkurvená komise, Ale jo, jinak to bylo všecko báječný a sluníčkový a komunismus vlastně znamená jenom tu frontu na banány a oslovení "soudruhu". Debilové... (09.05.2019)

První díl přináší skoro až dokumentaristické pojetí samotné katastrofy. Hlavní dvě postavy se zatím skoro nedostávají do děje, jelikož sledujeme příběh na poli několika hodin, převážně uvnitř samotné elektrárny. Klasické soudružské přesvědčení o vlastní bezchybnosti a nemožnosti dopustit se nějakých chyb nakonec vedlo k takovým selháním, že došlo k samotné katastrofě...Výborná atmsoféra, dechberoucí záběry na hořící elektrárnu. (08.08.2024)

Craig Mazin ani Johan Renck nejsou rozhodně žádní břídilové. Neskutečně chytlavé zpracování, jakmile se na seriál člověk zadívá, tak horko těžko odvrací pozornost. Z některých scén mrazí, při jiných člověk nevěřícně kroutí hlavou nad tím, jak je možné, že to kluci nechali zajít tak daleko. Velké ocenění si zaslouží i bezchybná práce s atmosférou. Ať už se děje o nervy drásající dění v elektrárně bezprostředně po výbuchu, nebo o adrenalin nadzvedávající chování vlivných a hazard s lidskými životy, které byly postaveny významově pod zájmy státu. "Socialismus" jako vyšitý. Nebudu se zbytečně pokoušet hledat chyby tam, kde na první pohled žádné výrazné nejsou a rovnou napálím plný počet. Velice příjemná dávka radiace. (06.06.2019)