Východ slnka

Konvenční drama, ale vtipné, napínavé a dramatické. Nejúžasnější je pro mě prostřední část, kdy rozhádaní manželé přijedou do města a postupně se usmiřují, dokud svým polibkem nezastaví dopravu. Vynikající práci odvedli herci: Janet Gaynorová a George O'Brien, a především režisér F.W.Murnau, který si mě podmanil úchvatnými obrazy a prací se světlem. Ne nadarmo se film jmenuje Sunrise. (02.01.2010)

Friedrich Wilhelm měl radši zůstat u expresionismu. Tím neříkám, že by "Východ slunce" byl špatný, naopak, ale přece jenom když víme že Murnau je režisér, který dokáže natočit po vizuální stránce dokonalý film tak "Východ slunce" působí jak chudý příbuzný. Příběh je naivně jednoduchoučký a na celou stopáž nestačí, vždyť prostřední část je jen o tom jak si usmíření novomanželé užívají ve městě (tím nechci říct že je to špatně). Filmu hodně pomáhají herci, zvlášť Janet Gaynor je hrozně roztomilá. Je to ale zábava a když to skončilo mám takovou hřejivě dobrou náladu. (17.04.2006)

„Východ slnka: Pieseň dvoch ľudí” , t. j. Muža a Ženy (manželského páru), ale sprvoti to na žiadny "song" , ktorý by som si mohol pospevovať, absolútne nevyzerá, lebo sa nedá už akosi čestne prehlásiť, že by medzi nimi dvomi ešte panovala akási láskyplná iskra harmonického vzťahu, na akú boli možno skôr zvyknutí, skrátka, vzájomná náklonnosť už asi načisto vyprchala ? Inak by sa zrejme ani neodvážil pomýšľať na takýto ohavný čin, nepodvádzať ženu, a extra naviac - kuť zlomyseľné plány ! _ Istého, neskorého večera zaregistruje vidiecky, farmársky muž v okne, ako v čiernom outfite odetá žena z mesta, ktorá prišla do vidieckej obce na dovolenku, najprv naň lišiacky zahvízda, i do tmavej noci ho následne vyláka, neslušný návrh mu ponúkne, aby do večného zatratenia navždy vošiel, kde by ho už svedomie večne bičovalo ! Hovorí mu: „Farmu predaj, ženy sa zbav, aby to vypadalo, ako nešťastná náhoda, ty by si sa ale zároveň »orobincom« zachránil, a potom už iba so mnou do mesta šiel, (v duchu si určite myslí, aj prachy stopro pomíňame !)” ! "Deň D" je tu, že je hádam ešte nervóznejší, ako ich nemecký ovčiak, ktorý sa i z reťaze odtrhol, len aby k žene pribehol, do vody aj odhodlane skočil, a k člnu (do)plával, čo muža totálne ohromí, a tak sa so psom k búde znovu vracia ! Na druhý pokus by to malo snáď už konečne vyjsť ? Počas plavby, sa ako taká mátoha chová, kedy žena zvláštne tušenie máva, a v tom sa k nej pomaličky vyrúti, až si doslova do jazyka zahryzne, že asi vlastné konanie ho pohrýzlo, a žena v tom duchaprítomne z člna na breh vyskočí, lesom uteká, na vlak naskočí, do mesta prichádza, no, muž je jej stále v pätách, nešťastný z toho, čo vykonať chcel. Dokáže mu odpustiť ? Ak áno, tak zažijú úžasné mestské chvíle, ale ak náhodou nie, tak samá temnota ho rozožerie, ako rakovina ! Pozor, nebezpečenstvo ešte stále nie je zažehnané ! _ Vyznie to možno trošku divne, ale "STRED" filmu v meste mi príde, ako najmenej zaujímavý zo všetkých sekvencií, pretože ma vôbec nezaujímalo - opité prasiatko, kiks u fotografa, či návšteva holičstva atď, ale i napriek tomu je toto «ťažisko» extrémne podstatné, vďaka čomu sa v podstate vrátili opäť do normálu, kedy sa už tradične hovorieva: „Niečo zlé, je na niečo dobré” . / Sunrise vnímam, ako jednak miľník a klenot svetovej kinematografie, strhujúcu romancu ešte pred klasikami typov Stalo sa jednej noci, Odviate vetrom, či aj Casablancy i ďalšími, čiže je totálnym priekopníkom svojho žánru, alebo taktiež aj základnou učebnicou cinefilov, ktorá výnimočne dopĺňa filmové vzdelanie !!! To musí vidieť každý. Ďalej, oscarové triumfy, a toho je ešte strašne veľa, čo by sa dalo spomenúť. Brilantná, romantická dráma, ktorá sa už síce vôbec nezmestí do TOP 10. najlepších filmov, ale nič mi nebráni, aby som si ju umiestnil hneď, trebárs, kdesi za desiatym miestom ! (26.04.2020)

Aj Sunrise je jedným z filmov, o ktorých je najlepšie vopred nič nevedieť. Začína totiž ako akýsi predchodca noiroviek, keď je hlavný hrdina požiadaný svojou novou milenkou, aby zavraždil svoju ženu a narafičil to ako nehodu. Nasleduje zvrat a príbeh prekvapivo rapídne zmení žáner a atmosféru. Sunrise je vlastne taký mix rôznych žánrov, od krimi, cez romantiku, grotesku (nezabudnuteľné je opité prasiatko) až po katastrofický film. Murnau sa znova zahráva s témou osudu a náhodou, v čom osobne vidím jediný menší problém filmu. Mierne ma totiž sklamal záver, kde mohol Murnau naplno nechať vyznieť a uzavrieť tento kruh osudovosti a podať ho prostredníctvom cynickejšej, ale logickejšej pointy. To ma trochu prekvapuje, pretože mal u Mayera absolútnu umeleckú slobodu. Napríklad taký Griffith v Broken Blossoms dokázal byť omnoho nekompromisnejší. Absolútna povinnosť pre filmových fajnšmekrov a historikov, kamerových vychytávok sa tu dočkajú neúrekom. 90%. (16.02.2013)

(1001) Takže už v roce 1927 se musely dělat titulky, protože americké publikum by nepochopilo obraz samotný. Zajímalo by mě, jestli tenhle impuls vycházel vážně od diváků, nebo ho vytvořili sami producenti v preventivní obavě o svoje výdělky. Protože to rozhodně pokazilo kinematografii na všechny roky dodnes i na ty, co teprve přijdou. A teď k filmu. Nejvíc se mi líbilo, jakým způsobem kamera putuje spolu s postavami, zejména tedy na začátku filmu a mimo "město" - tam mi přišly postavy poněkud utopené v mohutnosti těch kulis - ale procházky po polích a lukách v mlze, lodička uprostřed širé vody nebo lucerny ve tmě pobíhajících vesničanů jsou čirá krása. Dějová linka je odzbrojující, až by jeden brečel. Je na ní myslím poznat románová struktura, kterou se často adaptacím nepodaří zakamuflovat/pozměnit, ale tady to hraje harmonicky se stylem vyprávění a nejenže to tedy není na výtku, ale je to na pochválení. Dál se mi líbí, jak se herečky v němých filmech často chovají jako vyplašená zviřátka, Janet Gaynor tady dostala prostor předvést to v celé širé nádheře. Rozkošný byl rozdíl mezi její utrápenou polohou a úsměvem, který se jí postupně dostal na tvář. Hodně se mi taky líbilo sledovat rytmus jejího dechu. Ve zvukovém filmu takovéhle aspekty člověk vnímá spíš sluchem, nicméně tady lze díky pohybu jejího těla získat zcela jiný pocit fyzické existence oné postavy. Na představiteli muže Georgi O'Brienovi se mi zase líbila konfrontace zažité stereotypní představy herce z 20. let (salonní štramák s holou tvářičkou a ulízaným účesem) s jeho reálným vzhledem ve filmu. Taky působil jako zvíře, ale jinak než ženuška. Dohromady tvořili dokonalý pár, kterému ani moje mírně feministické já nemá problém říkat prostě Muž a Žena. -"Ochraňuj svou ženu před zlem!" ♥ (07.07.2015)