Srdcová kráľovná

May el-Toukhy jde až na dřeň, v dánské kinematografii ale vlastně vcelku obvyklý obrázek, byť zde chybí i jen zrnko jakéhokoliv humoru. Explicitní sexuální scény působí špinavým, přesto vzrušujícím dojmem, kde pod vrstvičkou orgastických výměšků číhají výčitky, bolest a strach, nicméně o to je  ten zážitek z něčeho zakázaného, odsouzeníhodného či prostě špatného lepší. Srdcová královna nechává nakouknout do skříně  tužeb, jež jsou zbaveny veškerých pout konvence, do temného zákoutí  lidské sexuality, kde hlad po vlastním uspokojení zbourá všechny zábrany. A mnohdy stačí jen příležitost... Na druhou stranu, ač si v sobě každý neseme zrnko podobné temnoty chtivosti, většina jej nikdy nenechá vyklíčit. Někteří jsou však poznamenáni, jak tu bylo i naznačeno zmínkami o minulosti Anny:  "S kým jsi poprvé spala? --- O tom nechci mluvit, Někdy se stane to, co by se stát nikdy nemělo." A jejich temnota je prostě temnější.  Zdrcující příběh o zabíjení naděje... (10.01.2023)

Psychologické drama o právničce, která si začne sexuální románek se svým nevlastním synem, stojí na výborném hereckém výkonu Trine Dyrholmové. Rozhodnutí postavit do centra filmu tuhle jedinou postavu je sice legitimní, ale podle mne by byl film ještě lepší, kdyby více prostoru dostali manžel a nevlastní syn. Takhle více než plnohodnotné postavy působí jako figurky, o které se tu hraje. A pak na mne ten závěr prostě tolik nezapůsobil (70%). (16.02.2020)

Ze zdánlivě poklidného rodinného příběhu se postupem času vyvine tísnivé psychologické drama, z něhož mrazí. Seveřané by si podobné filmy měli nechat patentovat, jak bravurně se s temnými náměty dovedou vypořádat. Trine Dyrholm se zhostila eroticky odvážné titulní role s nebývalou přesvědčivostí, lépe už snad ani necitelnou Annu ztvárnit nemohla. Nutno podotknout, že Gustav Lindh a Magnus Krepper s ní po celou dobu drželi krok a rovněž podali výborné herecké výkony. (85%) (13.08.2021)

Nejprve společná koupačka a potom jedna šu***ka. Závěr příjemně nejednoznačný a je patrné, že ten opar pochybností a partnerské (ne)důvěry tam zůstane (u každého z manželů v jiné rovině) již navždy. Další severský pozdrav, který solidně šlape na všech frontách. Oba mají velmi výdělečná zaměstnání, dvě poslušné dcerky, velký moderní dům na venkově, spoustu přátel a zdá se, že i v posteli nemají sebemenší problém. Dosavadní sounáležitost ohrozí příchod jeho sedmnáctiletého syna z předchozího vztahu. Z obsahů a trailerů je patrné, co se stane, ona překročí obecně platné hranice, kdy si nebude schopná přiznat své fatální selhání, a tak bude muset (navenek bez špetky svědomí) chránit své rodinné zázemí a postavení – za jakoukoliv cenu. Za scénářem stojí (tak trochu dle očekávání) dvě ženy, jedna z nich následně usedla na režijní stoličku, druhá z nich Maren Louise Käehne je (pár epizodami) podepsaná i třeba pod suverénním Mostem. Pomalé tempo vyprávění předkládá decentní scény těžící z velmi dobrých hereckých výkonů, aby jej záhy narušila scéna s překvapivými detaily. 70% (11.01.2020)

“Decentně zrežírovaná předehra k Pornhub videu milf-stepmom-něco” - chce se napsat první půlhodinu. A že dojde i na to porno s překvapivými detaily a naturalismem. Z nezodpovědného rozmaru padesátnice, který se jeví být pouhou zábavou pro znuděné paničky, se ovšem vyklube rodinné drama nečekaných rozměrů s dopadem na všechny zůčastněné. Dánové opět psychologicky precizně otvírají téma temných odstínů lidské povahy, tentokrát těch nejnebezpečnějších ženských, manipulativních. Scéna protiútoku hlavní představitelky ve chvíli, kdy je obviněním zahnána manželem do kouta, je nejotevřeněji přiznávající nejtypičtější špatnou charakterovou črtu něžného pohlaví. Na dnešní dobu překvapivě otevřeně a přímě. Trine Dyrholm se až divím, že se jí do podobné role chtělo. [Helsinki IFF] (29.09.2019)