Krajina medu

Jakoby nebyl život v odlehlé nehostinné končině Makedonie těžký sám o sobě, přistěhují se sousedé... Výborný dokument nejen o tom, že peníze nejsou všechno, a všechno si za ně nekoupíte, stojí na výborné kameře a ve střižně přesně daném tvaru. Je občas vtipný, občas smutný, občas dojemný, ale stále vypadá velmi autenticky. (08.06.2020)

V Makedonské poušti o vztahu dvou důchodkyň matky s zřejmě neprovdanou dcerou a o rodince medařů s nepříliš harmonickými vztahy. V závěru až týrání zvířat. Pusté prostory jsou velkolepé,ale o postavám jsem se musel informace spíše domýšlet. A až zhmotnělá nuda venkovského života. Kamera proniká přirozeně do životů jako ze skanzenu. Dcera se kromě matky stará o divoké včely. Med prodávají ve Skopje. Za peníze koupí barvu na vlasy na zkrášlení, přestože žíjí samotně jen s psem a kočkou. Rodinka, která jim vpadne do života působí bizarně, jsou skutečná hrozba planety. Začnou dělat stejné podnikání s medem, ale bez pravidel. Tím začne být film vtipný. (02.06.2020)

Pokud budeme tento film považovat za dokumentární - a já s tím moc nesouhlasím, protože scénář je pro mě čitelný - pak záleží jen na režii; a v tomto případě režisérům všechna čest. Pokud jde o ekologii, pak je to pouze "z nouze ctnost", Hatizde vykořisťuje včely (jen na 50%!), ale o to nejde, každé zvíře vykořisťuje jiné a navíc rostliny (v supermearketech to není pouze tak patrné). A co ti "nomádi", co byli zač? Nomád je buď "tažný pták", mění zimní a letní pobyt, nebo putuje podle tradičních stanovišť. Tihle (pěstitelé dobytka) se sem ale dostali - podle všech náznaků - poprvé. Neviděli jsme tu ale žádnou pastvinu, a krávy také nikdo nedojil (v dokumentu by to bylo neodpustitelné). Že tu udělali větší paseku než Hatizde, která tu byla zabydlená a med pro ní znamenal jedinou směnnou hodnotu, je pochopitelné. Pravděpodobně se sem už nevrátí. Pravděpodobně tu už nikdo nebydlí. (05.09.2023)

Každý jeden záběr je jako z velké knihy National Geographic, pokud tohle viděl Jan Šibík, zajisté si přišel na svoje. Pro mě totálně uhrančivý dokument, cosi nečekaného. Pokud se chcete přenést na dvě hodinky do jiného světa, přičemž neopustíte Evropu, máte ideální možnost. Rozum vám bude nejprve couvat, pak se budete chvilku dobře bavit a nakonec totálně podlehnete čemusi silnému, přírodnímu, přitom lidskému. Aspoň tak se stalo v mém případě. Překrásná kamera a celkově? Parazit je sice možná zábavná hovadina, to beru, ale Oscar za zahraniční film mě putovat do Makedonie. Lituji, že jsem snímek neviděla na velkém plátně, doporučuji každé vnímavé duši. (15.10.2020)

Viděl jsem to už před pár hodinami a pořád nevím, co si o tom myslet a jestli se mi to vůbec líbilo. Exkurze do jiné kultury (a do světa včelaření vlastně taky) to sice je zajímavá, stejně jako život ústřední "postavy" Hatizde a taky to je dost solidně natočené, ale nemůžu si pomoct, cosi mi na tom nesedí a vlastně ani nevím, co si z toho odnést. Jednak to podle mě není moc dokument, ale dokufikce, podobně jako Vandin pokoj, protože tu nemalý počet momentů působí inscenovaně a až moc filmařsky, než že by vyplýval z dokumentování reality. Nemusí to tak být, to ví sami dokumentaristé, jak to celé vedli a já můžu mít jedině teorie, ale buď v tom určitá inscenovanost byla (a tím pádem by to byla docufikce), nebo tam dokumentaristé tak dlouho vychcaně natáčeli, že mohli stvořit přesně takový výsledek, ve kterém, aby to mělo správně dojemný (i když tedy spíš mírně vyděračský, ehm ehm) a drsný konec (SPOILER babička umře asi 10 minut před koncem a Hatizde tak přijde už o úplně všechno... sorry, ale to působí filmařsky víc než dost KONEC SPOILERU), po kterém přijde jakási rychokatarze, aby pak  diváci neměli chuť si hodit mašli nebo se neutopili v moři slz. Možná je to opravdu jen můj dojem, ale vzhledem k tomu, že je to všude prezentované jako regulérní dokument, mám pocit, že to až tak "ryzí" dokument není, jen to režiséři nechtěli přiznat, protože s něčím takhle lavírujícím můžou uspět ve více kategoriích. Taky ale vlastně mám pocit, že se vše rozehrané (rozpor poctivé výroby medu a té komerční, založené jen na výdělek, taky samotné téma včelaření apod.) nakonec tak moc podřídí příběhu, že z čehokoli dalšího nic nemám. Jako by se to pak už tvůrcům nehodilo do krámu, přišlo jim to zbytečné, ale zároveň zapomněli, že se tomu dlouhou dobu věnovali a dokumentárními scénami vycpaly nemalou část filmu. Takhle pak netuším, nakolik ty scény z běžného života obou rodin jsou buď jen zdlouhavé, nebo takové jsou záměrně, pro větší dojem dokumentu. A i když to rozhodně není špatné, mé zmatené dojmy z toho mi celkem brání dát víc jak tři hvězdy, i přes všechny nepopiratelné klady. Ale exkurze do makedonského venkova to byla určitě zajímavá, jen už jsem podobných exkurzí viděl tolik, že zrovna tahle mě osobně neměla moc co nového předat. A možná i proto nakonec to vyšší hodnocení nedám, i když jsem nad ním opravdu přemýšlel. Silné 3* (26.11.2022)