Hovor s ňou

Musím se přiznat, že tentokrát se mi do vkusu Pedro úplně netrefil. Zřejmě nikdo, kdo si vyloženě nelibuje v nekrofilii si nepřijde na své. Snímek jsem musel sledovat na tři fáze, neboť má neskutečně ospalé tempo. Zejména první polovina filmu je velmi otravná, protože divák nemá šanci chápat motivace hlavních postav, které se odkrývají velice pozvolna a po celou stopáž. Každých 10 minut někdo brečí, což je horší než v nějaké turecké telenovele. Enormně nesnáším ten debilní španělský sport "býčí zápasy", kde hrozní odvážlivci vstupují do boje s polomrtvým zvířetem. Považuji to za záležitost pro lidi, kteří nejsou odvážní, ale rádi by byli a srdce mi zaplesá, když je tu a tam nějaký toreador odnášen v igelitovém pytli. Totálně jsem v celém filmu postrádal na své straně jakékoli emoce. Ocenit tak mohu snad pouze dost neotřelé zpracování, vtipnou sexuální scénku a to, že si snímek nehraje na pohádku, nýbrž ukazuje život takový, jaký může být a jaký velice často bývá. V tomto směru Pedro nezklame. Lepší hvězdička. (12.04.2019)

Almodóvar pro mě není tím tvůrcem, kterého bych nutně vyhledával, ale ona je u každého filmu v podstatě jistota, že to bude stát za to. Má skvělé nápady, které prezentuje v lidských příbězích, které jsou netradiční, ale to jen umocňuje jejich neskutečnou sílu, kterou na diváka mají. "Mluv s ní" je přesně ten příklad. (16.12.2014)

Nepopiratelně zajímavý námět i stavba příběhu, ale stále tomu něco chybí. Možná trošku více emocí, možná špetka logiky. Kůže, kterou nosím trpí nějakým podobným handicapem, ale je mnohem vyspělejší, takže udrží divákovu pozornost od začátku do konce. Minimálně první třetina Mluv s ní je lehký letní průměr na jedno zkouknutí. A až od poloviny začne být film skutečně zajímavý. (08.04.2012)

Rozervaná objetí, režisérův nejnovější počin, byl zároven mým prvním z jeho tvorby a hodně mě zklamal. Téměř po všech stránkách. Jako druhý jsem si tedy vybral jeden z jeho nejznámějších filmů. A učinil jsem velice dobře. Nenapodobitelným stylem komponovaná mozaika navzájem propojených osudů, která funguje, at už ji seskládáte jakkoliv. Scénář je skutečně výtečný a i sám Almodóvar musel mít pořádný bolehlav, než jej vymyslel. Po spletitých linkách neobyčejného příběhu hraje nádherná hudba a i přesto, že na čistých pět hvězdiček to není, scéna se španělským hudebníkem, disponujícím neuvěřitelně tesklivým hlasem, se zasluhuje o plný počet. (01.03.2010)

Od filmu Na dno vášně, minimálně do filmu Volver (novější jsem neviděl) trvá obdivuhodná tvůrčí etapa tohoto génia španělského filmu. Po tuto dobu plodí Almódovar jeden úžasný film za druhým. Všechny tyto filmy jsou dokonalé po všech stránkách. Někomu se jeho filmy líbit nemusí, já je vidím jako bezchybné.Tolik vášně, smutku a romatiky umí převést na filmové plátno málokdo. Nádherně kompozičně vyřešené záběry, krásná hudební kulisa, do poslední chvíle naprosto nepředvídatelný scénář a skvělí herci, to vše je pro Almodóvara standart a platí to bezvýhradně i pro tento film. Tento je naívc okořeněn sympatickým prostředím moderního tance. (01.02.2010)