Reklama

Reklama

Mucha

(festivalový názov)
Trailer 1

Obsahy(1)

Film byl natočen podle stejnojmenné povídky George Langelaana. Hlavní postavou je Helene (Patricia Owens), která svému švagrovi Francoisovi (Vincent Price) a inspektorovi Charasemu objasňuje okolnosti záhadné smrti jejího muže André Delombrea (Al Hedison). Podle jejího tvrzení vynalezl její muž jakýsi teleport, který následně vyzkoušel sám na sobě. S ním se však nepozorovaně přenesla i malá moucha. Geny se pomíchaly a výsledkem byl muž s muší hlavou a končetinou a moucha s hlavou a končetinou lidskou. I když má André muší hlavu, je stále člověkem a snaží se hrůzné důsledky experimentu zvrátit. Film se stal hitem své doby a často je považován za skvělé završení hororové éry padesátých let. (Hurley)

(viac)

Videá (1)

Trailer 1

Recenzie (112)

JASON_X 

všetky recenzie používateľa

Původní Moucha má se slavným Cronenbergovým remakem společnou jen hrubou kostru příběhu a v dnešní době už působí poněkud archaicky. Nejen svými šablonovitými postavami, hereckými výkony ("schizofrenní" zápas s vlastní muší rukou byl vydatně komický) a filmovým jazykem (stavba scénáře a banalita některých dialogů), ale i "vědeckou" stránkou zápletky. Tam, kde Cronenberg použil skvělý nápad o splynutí lidské a muší DNA, vystačili si v osmapadesátém s konstatováním, že jejich "atomy se promíchaly". Hm, no dejme tomu, že pro masy bylo tehdy tohle vysvětlení dostatečné, ačkoliv o DNA už se nějaký ten rok vědělo. Ale proč tedy mozek v oné muší hlavě zůstal lidský? A lidský zůstal nejspíš i v lidské hlavě mouchy, soudě podle křiku v pavučině... Ale právě tady musím obrátit, protože zrovna tahle nečekaná scéna mě pár minut před koncem filmu hodně nadchla. Samozřejmě že ne svou trikovou stránkou, ale svým obsahem. I odmaskování pána s muší hlavou bylo docela působivé a nepochybuju, že při něm před půl stoletím leckterá dáma v biografu vyděšeně vyjekla a v noci pak měla neklidné sny. A líbila se mi i příjemně morbidní scéna s lisem. Takže divácky jsem s filmem docela spokojený, ale tak velký milec filmového retra zase nejsem, abych mu dal víc než tři hvězdy. ()

venus 

všetky recenzie používateľa

Skvělé upozornění před technikou a vědeckými objevy. Na mě ale moc vyhrocené, účelové a místy spíše komické. Moucha je slušně natočené sci-fi, ale hodně tomu ubral herecký výkon Patricie Owens a její věčné "Andre! Andre!" před pracovnou čtení vzkazu přerušila asi 5x a pokaždé zakřičela "Andre!". Toho bylo trochu moc. Také poslední scéna nebyla moc vydařeným závěrem. Byla vážně směšná :) ()

Reklama

eraserhead666 

všetky recenzie používateľa

Když jsem před lety v jedné antologii hororových povídek narazil na povídku „Moucha“ George Langelaana, byl jsem dost překvapený, kolik toho nemá společného se stejnojmenným filmem z osmdesátých let. O to milejší bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že podle této povídky byl natočen film již koncem padesátých let, který se jí drží docela věrně. A ač bych si myslel, že film podle této povídky nemůže být nějak extra dobrý, byl jsem přesvědčen o opaku. Zřejmě za to může takové to kouzlo starých sci-fi hororových filmů, ta schopnost z toho mála možností tehdejší doby, hlavně co se týče triků, vykřesat příznivé maximum a samozřejmě Vincent Price v jedné z vedlejších rolí. Moucha prostě obsahuje něco, co dnešní filmaři zpravidla nedokáží a co dnešním sci-fi a hororovým filmům, zaměřeným převážně na vizualitu, chybí – obyčejný lidský příběh, který je děsivý svým obsahem a ne jen formou, svým příběhem a ne jen vizuálním zpracováním. Samozřejmostí je skvělá hudba a k tomu navíc již zmíněné dobré triky. ()

SOLOM. 

všetky recenzie používateľa

Povídku, kterou napsal George Langelaan jsem nikdy nečetl, takže v tomto jsem „naprosto nepolíbený“. Nicméně již několikrát jsem viděl Cronenbergův remake a musím uznat, že to není vůbec špatný film. Tento původní kousek jsem kdysi dávno viděl na MGM, ale moc jsem si z něho nepamatoval. Konečně jsem si ale udělal čas, abych se této „sérii“ věnoval více pozornosti a musím říct, že ani originál není vůbec špatný – hlavně tedy co se roku vzniku týče a tehdejších možností. Zatímco remake se snažil útočit na diváka svou děsivostí – tady šlo především o dramatičnost daného příběhu. A Kurt Neumann to dle mého zvládl velmi dobře – jen je škoda, že nedlouho po natočení filmu spáchal sebevraždu. I tak jsem si ale jeho kousek dokázal užít a absolutně nelituji, že jsem mu věnoval svůj čas. Hororových momentů si tu popravdě sice moc neužijeme, ale o tom to ani nebylo. Po úvodní ukázce tragického konce, se následně vrháme do událostí, které tomu předcházely – některé byly až humorné, většina však v sobě nesla postupné dramatické následky, horlivosti a lehkovážnosti hlavního hrdiny. Který si pak s těžkým srdcem všechny následky hořce uvědomuje a rozhodne se vše dobrovolně skoncovat. Tvůrcům nemůžu mít ani za zlé to, že se rozhodli vytasit se svými „monstry“ až v samotném závěru. Přece jenom v té době neměli ještě vymoženosti moderní doby a tak nám nabídnou muší hlavu a končetinu až skoro v samotném závěru, stejně jako mouchu s lidskou hlavou v ohrožení života – obě tyto scény považuji za docela silné momenty a přestože některým to možná bude spíše k smíchu – já byl s jejich prací spokojený. 70% ()

Lima 

všetky recenzie používateľa

Kdybych měl srovnávat, tak Cronenbergův remake je co do hororových propriet výživnější, plný neodolatelného hnusu, ale tenhle předobraz má zase fikanější příběhovou strukturu. První půlhodinu si rejže hraje s divákem paranoidní hru (je ta ženská fakt blázen, nebo co se to k čertu děje?) a pak díky flashbackům se odkrývá hrůzná pointa, kdy brutálním mordem v lisu to nekončí, naopak si tvůrci připraví ještě jedno překvapení, díky kterému se příběh zvrátí o 180 stupňů. Některé scény jsou fakt hororový strop, nikdy bych neřekl, jak napínavé múže být chytání obyčejné mouchy, s vědomím toho, že jde vlastně o lidský život. Má to i jedinečný vědecko-fantastický rozměr. The Fly se stal významným milníkem pro vývoj filmové vědecké fantastiky jako celku. Jak uvádí mnohé chytré knihy, toto je úplně první film, který využívá myšlenku jaderného štěpení a fúze, myšlenku, že hmotu lze přeměnit na energii a energii zpět na hmotu. Je to přesně stejný princip, který přijal za své až o 20 let později Star Trek a jeho slavné teleportační zařízení. A kdyby nic jiného, tak za zjištění, že mouchy mají rády mléko smíchané s rumem, tenhle báječný film přeci stojí :o) ()

Galéria (63)

Zaujímavosti (15)

  • První verze scénáře Jamese Clavella věrněji kopírovala povídku, kterou napsal George Langelaan pro časopis Playboy v červnu 1957. Ale produkční si vyžádal šťastnější konec. (HellFire)
  • Vybavení celé laboratoře přišlo produkci na 28.000 dolarů. (HellFire)

Reklama

Reklama