Dark Waters

Bojovali už jiní, určitě budou i další, ale teď se pere jistý právník Robert Bilott za oběti chemického znečištění zdrojů pitné vody. Je sám, zavalený bednami dokumentů, čelí útlaku systému, pochybnostem kolegů, unavenou rodinou a hlavně útokům mocného zástupce chemického průmyslu, který udělá všechno pro to, aby se vše ututlalo, respektive na jakýkoliv dílčí úspěch zapáleného jedince nasadí tvrdý protiúder. Prostě jeden bojuje proti zlotřilé korporaci v sympatickém oldschoolovém balení, kterému vládne Mark Ruffalo. Tvůrci na to jdou s rozumem, neženou se za senzacemi, neexhibují, hledání pravdy je o přezkoumávání a neustálém dotazování, každopádně nějaké dvě tři vzrušivé scény navíc bych rozhodně uvítal. Bez nich se totiž na tenhle kus poměrně rychle zapomene. (05.04.2020)

Teším sa na celovečerný dokument o natáčaní tohto filmu, kde sa dozvieme, za akých absurdných podmienok vznikal, hlavne teda s koľkými právnikmi filmového štúdia bola jeho finálna podoba konzultovaná a na čo všetko si museli dať mimoriadny pozor, čo všetko museli vyškrtnúť, ak nechceli riskovať miliardové žaloby zo strany DuPontu. Dúfam, že do nejakých 5-10 rokov taký vznikne. Pretože až potom bude výpoveď tohto inak v rámci možností čo najpoctivejšie a s extrémnym zaujatím na všetkých frontoch dokonale natočeného opusu kompletná... (keď už to inak nešlo). Svine! (13.05.2020)

Na životopisný film z vcelku nudného právního prostředí, je to skutečně poutavý film. Určitě však spíše preferuji takové, jenž se pouze inspirují skutečnými událostmi a nevypráví každé nezajímavé zákoutí příběhu. Právě tyto vytyčené mantily, neuvěřitelně svazují tvůrčí dovednost týmu režie a diváka tak děj zpravidla příliš nepřekvapí. Nedivím se proto, že se tvůrci v závěru opět sami zahnali do slepé uličky a finální scéna tak proběhne bez jakýchkoli emocí. Což je opravdu škoda, neboť tohle mohlo být skutečně velkolepé. Nicméně jak se zdá, životopisné dílo musí být do detailu přesné a pečlivě budovaná atmosféra je ke konci odbyta mdlou a nic neříkající scénou. Vám tak nezbývá, než si teď již poměrně chladně, přečíst jak to vlastně celé dopadlo v titulcích. Neříkám, že se musí vždy nutně jednat o senzaci, ale něco nepředvídatelného by určitě nebylo na škodu. Prezentované vyvrcholení totiž dosti sráží dojmy z celého filmu, jenž mne ke konci zklamalo a dokonce znechutilo. Člověk tak maximálně vyhodí všechny teflonové pánve v domácnosti, ale žádné jiné poselství si neodnese. 70% PS: Bylo to těsné, ale přikloním se  spíše k té horní hranici. (12.04.2022)

Trochu nenápadné, přitom tematicky dost důležité drama o tom, že korporáty vládnou světu, mohou si dovolit cokoliv a jakékoli jejich pochybení je potrestáno buď nijak, nebo pro ně naprosto zanedbatelně. Je vidět, že Todd Haynes pracoval s živou kauzou, protože točí skoro dokument, faktů se drží prakticky dost otrocky, především ale nikam nespěchá. Tempo je tedy hodně ospalé, a jelikož se ve filmu zase tolik neděje, je to někdy ubíjející, protože dialogů a odborných pojmů je přece jen o něco víc a je dost náročné je všechny zpracovat. To je ale prakticky to jediné, co lze snímku vytýkat, protože zejména zpočátku je atmosféra dost hutná a procházka zamořenou farmou působí lehce hororově, až je škoda, že podobných momentů tu není mnohem víc. Dialogové scény jsou ale naštěstí dobře napsané a napínavé, takže se divák příliš nenudí a postupem času upadá do smutku, když odhaluje, co vše je pro peníze možné a odvolání prakticky neexistuje. Všemu dominuje výborný a civilní Mark Ruffalo, pro něhož jde evidentně o osobní téma a proměna jeho postavy je fascinující, možná zamrzí, že nemá podobně výrazného soupeře, protože nikdo další tu nevyčnívá a i Tim Robbins a Anne Hathaway jsou upozaděni a nemají moc prostoru nějak zazářit, dojmy to ale rozhodně nikterak nekazí. Dark Waters je velmi dobré soudní drama, které by jen potřebovalo být svižnější a o pár minut kratší. 70 % (04.06.2023)

Ísť priamo do ofenzívy proti priemyselnému, „americkému” gigantovi - DuPont, sa kľudne môže javiť, ako boj Dávida s Goliášom, no i napriek tomuto veľkému handicapu, sa o to jeden renomovaný, environmentálny právnik Robert Bilott aj následne čoskoro pokúsi, keď na úvod sa to všetko začne miesiť prostredníctvom farmára Wilbura Tennanta, ktorému v hojnom počte umierajú kravy, bodaj by aj neumierali, keď pijú vodu zo znečisteného potoka plného chemikálií, aby sa to celé postupne zvrtlo na dlhočiznú kauzu s tučným odškodnením tisícov poškodených ľudí, čo bude v konečnom dôsledku trvať dlhšie, ako dekádu. Korporácia to (ne)rada zaplatí, pretože zopár stoviek miliónov dolárov, jej predsa nemôže až tak vehementne chýbať, keď samotný výnos spoločnosti je nepredstaviteľne vyšší ! Samozrejme, že film nie je postavený len na hovädzom dobytku, ale dostavia sa i ďalšie, početné prípady, spočívajúce v teflónových panviciach, rakovinách, kontaminovaných vodovodných kohútikoch, z ktorého má istá dievčina na bicykli už dávno čierne zuby, ako uhlie. A toho je ešte veľa, čo nakoniec spadá do tejto súčinnosti. De-facto, je to beh na dlhú trať, ale zotrvať sa oplatí... _ Zaujímavá téma, no nezaujímavé spracovanie. Najprv vídať kopec rušivého strihu, scén a sekvencií, čo mi liezlo už na city, aby sa to neskôr už ustálilo, i vďaka presvedčivému a sústredenému hereckému výkonu Marka “Hulka” Ruffala, ktorý sa dokáže vymaniť zo zaškatuľkovania marvelackého univerza. Viac-menej, snímok ťahá na svojich pleciach predovšetkým on sám, ostatní, vedľajší herci síce majú svoj priestor, ale nikto mu zvlášť neprihráva na góóól, a tak ten nakoniec strieľa kompletne osamote, keď prešiel cez ihrisko - štýlom Diega Maradonu. Režiséra Todda Haynesa nepovažujem za extra talentovaného, aj keď by som našiel minimálne dva snímky, ktoré majú čo ponúknuť ! „Architekt Titanicu-Thomas Andrews, Andy Dufresne a prezident Whitmore” , tak to je vskutku ansámbel ! Ďalší snímok, ktorý ma moc neoslnil. (20.03.2020)