Prípad Pelikán

Akční film Případ pelikán podle knihy Johna Grishama nepostrádá dobré herecké obsazení a napětí. Děj snímku celkem odpovídá knižní předloze, což je jedna z výhod. Julia Roberts a Denzel Washington předvedli své maximum, nezaostávali ani ostatní herci. Režie v podání Alana J. Pakuly byla taky slušná. V tomto případě se jedná o velmi dobrý snímek, který si dle mého názoru zaslouží 82% a 4*. (12.02.2011)

Poměrně konzervativně pojatý jižanský příběh dokazuje, že Julia Roberts utáhne i „vážný“ film a udrží si pozornost i bez velkých melodramatických gest nebo postelových scén. Právnický thriller těží z oblíbenosti Johna Grishama, který protentokrát představuje ambiciózní studentku práv, které to pálí a přitahuje starší muže: alespoň soudě podle toho, že chodí se svým profesorem. Na základě vraždy dvou soudců sepíše odvážnou teorii. Jenže ta se dostane do nesprávných rukou a navrch není úplně daleko od pravdy. Jediný člověk, kterému může věřit, je prominentní novinář. Nejprve jsou oba hnaní profesionální touhou po odhalení pravdy, následně jsou odhodlaní pro samotné principy spravedlnosti. Ve výsledku to není to ryzí kritické politické drama: není tak vnitřně silné, je zbytečně spletité i málo emočně odvyprávěné. Snímek tak trochu stojí na spojencích v nouzi (Roberts a Denzel Washington), a tak trochu mu postupně dochází dech. Škoda, ve čtyři hvězdy jsou věřil. (01.10.2015)

Kvůli několikastránkovému elaborátu neznámé studentky se do pohybu dává složitá těžkotonážní mašinérie: FBI, CIA, Bílý dům, mafie, teroristi – všichni mají pohotovost. Naštěstí na holku nasadí partu nešiků z večerníčku „A je to!“. Nálož v autě je skvělý nápad. Jednoduché a nenápadné. Chybí už jen rozprášení radioaktivního materiálu na trase její pravidelné procházky. V alkoholu naložený učitel-milenec-bývalý poradce prezidenta si zprávu přečte jako první a s přihlouple dobráckým úsměvem jí zapůjčí dobrosrdečnému agentovi z FBI (nebo z jiné podobné zašívárny), přes kterého doputuje až někam nahoru, kde se bláznivé konspirační teorie zaleknou natolik, že je spuštěn poplach prvního stupně - ohrožení národní bezpečnosti. Následuje patrně mobilizace. (28.12.2020)

Tento film pre mňa zostane príkladom, ktorý mal podporiť investigatívnu žurnalistiku, aktivizmus, treba ho tak brať, lebo za ním nie je nič väčšie a nič nevyrieši v realite, je to len film, nie je ničím viac, čo mu možno na druhej strane aj škodí. Samozrejme že má chybičky a je mi dodnes v mnohých veciach nejasný, lebo som sa v ňom niekedy strácal, nie je to môj štýl, ale obsahovo je výnimočný. Samozrejme doba sa vyvíja a dnes sme ďalej ako vo filmoch Verejný nepriateľ a dostávame sa do bodu, kde je film Oko dravca, no podstata funguje. Dnes si internetoví giganti uchovávajú dáta a nielen oni, ale aj tajné služby o činnosti ľudí na internete, keďže dnes je už prakticky nevyhnutnosťou, ak to pripoja k informáciám, ktoré majú z iných zdrojov, ako platobných kariet a podobne a dokážu si spojiť, čo potrebujú, ak sa nájde človek, ktorý ich ohrozuje a takí sú rýchlo odstránení aj dnes a nielen oni, niekedy aj ich rodiny. V týchto dňoch malo údajne na samovraždu zomrieť viac ľudí, ktorí mali prsty v odhaľovaní zločinov, títo ľudia sa motali okolo skupiny Anonymous, okolo serveru WikiLeaks, či to boli konšpirační teoretici. Takýto ľudia samozrejme vadia a ak navyše dlho predtým sa obávajú o svoj život a dajú to najavo a potom vide najavo, že si mali vziať život alebo niekoho iného nezmyselne zabili, ťažko takému niečomu veriť. Aj dnes sa zabíjajú ľudia po svete takto a dokonca aj po ukončení svojich aktivít, takže tento prípad, že niečo odhalili a skončilo to, je trocha naivný, tento film nejde do hĺbky, ale to by možno ani nemal, lebo by si mohol ešte viac poškodiť, už teraz je dosť dlhý a mnohé výborné veci by sa mohli stratiť. Pre niekoho paranoja, pre iného investigatívna záležitosť, tak je to aj dnes, investigatívnosť nikdy nemala na kvetných lupeňoch ustlané, broja proti nej z rôznych dôvodov priam všetci a preto si musí každý nájsť tých správnych ľudí, s ktorými veci dotiahne dokonca, keďže tu nastáva ďalší megaproblém, už to nebudem rozvíjať, lebo tu stačí povedať, že je to pekný, podporný, motivačný film, ktorý má silný základ v perfektných predlohách Johna Grishama, ktoré sa snažia ísť veciam pod kožu, je skvelo doplnený presvedčivou hudbou, má výborné obsadenie a najmä má v sebe určitú nadčasovosť, ktorá ho robí zaujímavým aj po mnohých rokoch. (27.02.2013)

Naprostá politicko-krimi-konspirační rutina, která mě občas bavila hlavně díky očekávanýmu charizmatu tehdy ještě začínajícího Denzela Washingtona. Jinak jenom těžko hledám nějaký důvody, proč bych si měl za pár dní na Případ Pelikán vzpomenout, nebo ho dokonce chtít někdy vidět znova. Ale kdyby se ubralo na stopáži, přidalo se pár napínavějších popř. akčnějších scén a zpřehlednil se zbytečně zamotanej scénář, mohla vzniknout i na takovymhle nepříliš atraktivnim základu docela zajímavá podivaná. Třetí hvězda za Washingtona. (27.11.2012)