Réžia:
Ján RoháčKamera:
Jiří LebedaHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Otakar Brousek st. (rozprávač), Jiří Sovák, Miroslav Horníček, Jan Libíček, Jaroslav Moučka, Věra Tichánková, Libuše Havelková, Soběslav Sejk (viac)Epizódy(10)
Obsahy(2)
Francie, 19. století: Na lavičce v parku se jednoho odpoledne setkají dva postarší pánové, Bouvard (Jiří Sovák) a Pécuchet (Miroslav Horníček). Zapovídají se a zjistí, že jsou oba dva písaři a mají necelý měsíc do penze. Kromě toho je pojí společné zájmy o vědu, literaturu a umění. Když pak Bouvardovi zemře kmotr a odkáže mu velkorysou částku, Bouvard si vzpomene na svého přítele, zakoupí statek na venkově a oba tam odjedou oddávat se vědám. Jejich diletantské pokusy pěstovat melouny, konzervovat jídlo nebo rozbít atom končí obvykle naprostou katastrofou, staříci přesto nepolevují a žijí životem, po jakém vždy toužili. (Oskar)
(viac)Recenzie (247)
Asi najlepší komediálny seriál zo 70tych rokov minulého storočia, ktorý bol vyrobený v Československu. Režisér Ján Roháč tu plne využil potenciál pána Horníčka a pána Sováka. Vynikajúco napísaný scenár a dialógy.Mám moc rád hlavne 5 diel, keď vyrábajú likér a konzervy. Vždy sa teším na opakovanie tohto diela. Dávam 100%. ()
Opravdu dokonalý seriál, díky kterému se nebudete ani chvilku nudit. Bouvard a Pécuchet coby myslitelé, kteří neustále něco koumají a chtějí vylepšit a zjednodušit, se vám určitě nezapomenutelně vryjí do paměti. Některé jejich snahy jsou opravdu k popukání, ale oni se nikdy nevzdávají, ba naopak - jakmile je napadne něco nového, nestojí jim nic v cestě k tomu, aby svůj plán začali realizovat. Jako vždy perfektní Jiří Sovák i Miroslav Horníček. ()
Gustave Flaubert v závěru svého náročně nenáročného života a po vytvoření obou vrcholných děl (Paní Bovayrová stejně jako Citová výchova) prostě musel nějak rozptýlit, uvolnit, pobavit. A podařilo se mu to skvostně. Kniha poučná i zábavná jak v originále, tak v českém překladu Věry Smetanové. A navíc umožňuje různé přesahy; jeden z filmových od Dietla, Sováka a Horníčka není jen vydařenou, napůl improvizovanou, taškařicí, ale i poučením jak (v důchodu) myslet, mluvit a jednat. - Nebo si alespoň uvědomit, jak jsou tyto způsoby mnohým vzdálené. ()
To je učiněná poezie... Miluju Horníčkův humor a stejně tak Sovákovo bravurní herectví. A dát právě tyhle dva dohromady jakožto ústřední dvojici, to byl geniální tah režiséra Roháče. A věřím, že pak už ani nebylo třeba moc režírovat, ti dva museli improvizacemi přímo sršet... No řekněte, nechtěli byste prožít důchod přesně tak jako pánové Bouvard a Pécuchet? ()
Když si uvědomím, že víc jak z poloviny jsou dialogy a scény improvizací Horníčka a Sováka, smekám a hluboce se klaním. Tento způsob humoru je mi velmi blízký a na každou reprízu Písařů se moc těším. Vždy, když toto dílko sleduju, uvědomuju si, jak nedoceněný herec a autor Horníček je. Tohle je zkrátka šálek mojí kávy. ()
Galéria (18)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (40)
- Písaři si povídají: „Já mám o cvičení dokonce spoustu obrázků.“ „S knížkou?“ „Ne, bez knížky, jsem to vystříhal, byl tam cizojazyčný text.“ „Jak se to jmenovalo?“ „Kámasútra.“ Kámasútra je o jiném druhu cvičení, jedná se o starověký indický text pojednávající o lidské sexualitě, překlad je „Poučení o rozkoši“. (sator)
- Když oba písaři sledovali dalekohledem hanbaté slečny, viděli je hlavou dolů. Je to tak správně, protože objektiv astronomického dalekohledu vytváří vždy obraz stranově i výškově obrácený. (sator)
- Miroslav Horníček svou čepici a slamák ze seriálu schraňoval doma až do své smrti. (raininface)
Reklama