Roky a roky

Pokud chcete vidět skvělý propracovaný příběh, který působivě a do hloubky akcentuje snad všechna dlouhodobě aktuální stěžejní témata (masová migrace, multikulturalismus, vzestup politickému populismu a extrémismu, neustálý vývoj informačních technologií a lidská posedlost jimi), Roky a roky jsou přesně pro vás. Britská minisérie, jež je chytře zkonstruovaným vrstevnatým mixem dramatické rodinné ságy a populární seriálové sci-fi antologie Černé zrcadlo, se odehrává napříč několika lety, v nichž se skrze jednu rozvětvenou anglickou rodinu poukazuje na blízkou budoucnost a nejvýznamnější změny ve společnosti, domácí i světové politice, klimatu apod. V lecčem velmi skličující (až děsivá), ale rozhodně pozoruhodná, smysluplná a značně realisticky vyznívající vize zítřků, které nás v dohledné době možná skutečně čekají... (17.03.2020)

[spojly spojly] Jsou (mini)série, které bojují s tím, že mají málo materiálu na to naplnit celou svou stopáž, tak nás občas nutí meditovat nad často úplně zbytečnými scénami, které děj nikam neposouvají. A pak je Years and Years, který by rád vyprávěl O VŠEM a O VŠECH a ze všech úhlů a s přesahem a ideálně se stal nejrelevantnějším současným dílem na zeměkouli, vedle kterého by Black Mirror vypadalo jak seschlá hlava domorodce. Jenomže na to nemá dostatečný prostor, rozpočet a energii. A obecně si myslím, že takto velkopansky celou látku pojmout je hlavně záležitost ega tvůrců. Takhle se série otře o populismus, konzervatizmus, nacionalismus, vlastnictví médií, transhumanitu, migrační vlny, klimatickou krizi, terorismus, globalizované banky, odosobňování vztahu mezi státem a občanem, aktivistickou vyhořelost, celoevropskou nestabilitu, potřebu segregace, deep-fakes a desítky dalších dnes skloňovaných témat, aby to pak uzavřela výstřelem z raketometu a dodávkou projíždějící plot. Jak se série blíží totiž ke konci, čím dál více vyplouvá na povrch její bezradnost a nesoustředěnost, díky níž se zásadní změny odehrávají náhle a lusknutím prstu, protože už nestíhá ukazovat, co k nim vedlo, takže je většinou pak dovysvětluje zpětně a jejich efektu si dodává neskutečně lacinou kýčovitou jakoby epickou hudbou, která zní jak ukradené samply od Nightwish. Tuhý a rychlý produkční proces pak naznačuje zjevná lacinost a odfláknutost jak vykreslení světa blízké budoucnosti, tak režijní práce, kterou ale nelze omluvit nízkým rozpočtem, když si člověk vzpomene třeba na předloňský maďarský Jupiter Holdja a jeho schopnost vykreslení zmatené a chaotické Evropy. Oceňuji dobře napsané postavy měšťáckých idiotů (až bude Rory Kinnear někdy hrát postavu, kterou byste nechtěli zamlátit do země, zavolejte mi), oceňuji pár scénáristických detailů (monolog Vivienne Rook naznačující, že ona není hybatelem děje či scéna voleb, kdy černoška s gayem volí konzervativce a labouristy pak čerstvě její manžel, protože mu banka zmizela s prachama, jejich sestra, která strávila celý život lidskoprávním aktivismem pak samozřejmě nevolí vůbec), ale to všechno padá s legračním závěrem a-la young adults spiklenecké filmy, kde se jako všechno změní tím, že hrdinové nahackujou všechny televize světa záběrama uprchlíků za ploty v detenčních centrech. Což jako asi prý pak změnilo Anglii. Já bych jen rád zmínil, že na záběry uprchlíků za ploty v detenčních centrech se lidi dívají již čtyři roky místo reklam a pokud to s někým nehne, tak to je ta lepší varianta. (08.08.2019)

Pilot ma po prvotných rozpakoch mimoriadne navnadil a druhá epizóda mu neostala nič dlžná.... očakával som tradične, civilne britsky vyšperkovanú drámu na pozadí pomaly sa blížiacej politickej a ekonomickej apokalypsy. Čo je na dnešné dni mimoriadne silný námet. O to viac som bol sklamaný, keď sa s pribúdajúcimi epizódami dej zameral viac na rodinné problémy a každodenné útrapy jednotlivých hlavných postáv, ako na meniaci sa svet okolo a jeho vplyv na život jednotlivca. Seriál sa tak stáva viac rodinnou, ako sociálnou drámou a niektoré epizódy postrádajú to správne napätie, ktoré v prvých častiach bolo tak všadeprítomné a silne depresívnym spôsobom dotváralo veľmi dusnú atmosféru doby. A to sa už ani nebudem rozpisovať o tom ako mi prekážala tá nasilu tlačená politická korektnosť v duchu kultúrno-sociálneho neoliberilizmu a neomarxizmu, ktorá z tohto seriálu smrdela na hony... Len tak pre info, nech sa budete snažiť akokoľvek nenájdete tu ani jednu kompletnú bielu rodinu. Ale nie, na hodnotení sa táto skutočnosť neodrazí, pretože to nepovažujem za šťastný prístup a snažím sa hodnotiť jednotlivé snímky podľa iných kritérií. Napriek všetkých výčitkám musím priznať, že som sa tešil na každú ďalšiu epizódu a určite má čo Years and Years povedať, hlavne závislosť ľudí na moderných technológiách a ich prepojenie s nimi môžu raz skončiť veľmi zle. A na to treba vždy poukazovať.... Posledná epizóda je už skutočný bizár, ale dojem za 4* ostáva nezmenený, musíte vidieť, pretože takýchto projektov veľa nevzniká... 75 %!! (08.02.2020)

"Pamatujete, když nám zprávy přišly nudné?" Jedna britská rodina v utahující se smyčce klimatických změn, ekonomické krize, nových technologií, migrace, fake news a vzestupu populistů vedoucích zemi rychle směrem k policejnímu státu a koncentrákům. Znepokojivé a depresivní, o to víc, že je to vše divákovi víc než povědomé a rodinka je sympatická a v druhé půlce jsem si nad jejími osudy i pobrečel. Na konci to ale šlo trochu moc do sci-fi. (07.08.2019)

Rodinné problémy, londýnské problémy, britské problémy a globální problémy. To je žebříček priorit od těch nejdůležitějších po ty nejméně závažné. Fakt, že roztál severní pól, se tu na ploše šesti dílů dvakrát letmo zmíní. Asi o nic nejde, když mají hlavní aktéři dál potřebu řešit zejména vztahy, práci, děti, moderní technologie a bydlení... Pokud je zajímá nějaké politické téma, pak je to migrace. Migrace po Brexitu. Uprchlíci a sexuální menšiny. To je nadstavba, díky které si Roky a roky nespletete s telenovelou. O moc víc už toho tady ale není. (27.08.2019)