Asi to ukončím

Je to Kaufman utržený ze řetězu, takže metaforický a symbolický bizár až na půdu. Mám rád divné věci a tentokrát není ani takový problém, pochopit celkový smysl. ALE film má vražedně unylé tempo a po famózní návštěvě u rodičů drasticky poleví a finále mě také nijak nevytrhlo. V paměti se to docela zaseklo a pro pochopení jednotlivých detailů by bylo opakované shlédnutí nasnadě, ale já to prostě už nedám. I kvůli té přetažené stopáži. Herci a kamera jsou famózní! (29.09.2020)

Pokud se na tento film nezačnete dívat s myšlenkou, že se všechno odehrává v hlavě jednoho staříka, který tímto vlastně přemýšlí o sebevraždě, film vás bude asi neskutečně nudit. Co jsem z tohoto snímku pochopila je, že je důležitý uplně každý detail, každé slovo, jakýkoliv zvuk. Vše má velice důležitou spojitost a po větším zapřemýšlení to ten smysl opravdu dává, jen je třeba se soustředit. Jake a Lucy jsou vlastně jen takovými mentálními výtvory jednoho starého pána a zaroveň jedna a ta samá osoba. Proto občas ty nesouvislé dialogy nebo uplné odmlčení se od jedné scény k jiné. Lidská mysl je občas temné místo, takže když to pak někdo jako Kaufman, dokáže převést na filmové platno, může to na jednoho působit jako naprostá blbost. Mě se tento snímek v tomto ohledu líbil hodně a určitě oceňuji smysl pro každičký detail. - "How can a picture of a field be sad without a sad person looking sad in the field." (15.06.2021)

Viem si to predstaviť, že ako filozofická kniha plná úvah o živote, zmysle existencie to môže byť naozaj dobré. Pretože tých myšlienok v hlave Jessie Buckley tu počujeme strašne veľa (niekedy aj jej frajer vyplodí čosi zaujímavého) a keby sme sa nad každou z nich mali zamyslieť, tak máme robotu na celé mesiace. Lenže tu sa k tomu pripájajú aj dialógy a okrem monológov hlavnej predstaviteľky sa tu nachádzajú aj prázdna výplň, taká nutná vata, ktorá natiahla film na skoro 2 a pol hodiny. A takýto štýl môže mnohých divákov umučiť k smrti. Takže ako kniha by to mohlo byť aj za plný počet, ale ako road filozofický film s pár slušnými zábermi na zasneženú krajinu to vystačí na priemer. (07.09.2020)

Po "synekdoše" (doufám, že je to česky správně) jsem opět dostal "kaufmännische Lust" (jak by řekl Němec) a byl jsem opět spokojen, především co do komplexnosti pojednání o "gerontofobii spoře se mísící s gerontofilií". Emersonova citace (viz film(: " It's tragic how few people possess their souls before they die. Nothing is more rare in any man, says Emerson, than an act of his own.", platíí pro všechny, včetně mladé ženy (Jessie Buckley), která se tomu chce sice vyhnout, ale nic pro to nedělá. Nakonec ze všeho zbude jen tanček (zde velmi působivý) "zavírání školních skříní" či nostalgická písnička v kulisách dětského pokoje. - Jake se svou mladou přítelkyní (ani nevíme, jak se skutečně jmenovala) prodrbou (jak spočítall jeden americký divák) 39 minut a 52 sekund v autě: s ohledem na časté změny (témat, nálady, vnitřních a vnějích hlasů, akcí a reakcí) není pro diváka ani toto ztraceným časem. I'm Thinking of Ending Things ("Asi to tu ukončím" či "Už mě to tu nebaví") je typem filmu, který bych v současné filmové produkci asi upřednostnil. (07.11.2020)

Dokonalý paradox. To neustálé režisérovo přidrzlé obcování s divákovou trpělivostí (snad bych se dokonce ani nebál napsat, že z určitého úhlu pohledu jde vyloženě o znásilňování kulturního zážitku!) se totiž ve finále přetaví v nepopsatelně osvobozující pocit a pokorné pochopení, a zatím nic mi letos nepřineslo tak intenzivní odměnu, jako závěr tohoto klenotu. [Netflix] (22.09.2020)