Obsahy(1)
Je rok 1805 a Rusko uzatvára spojenectvo s Anglickom a Rakúskom proti vojskám Napoleona Bonaparteho, ktorý má pod kontrolou už takmer polovicu Európy. Na nádvoriach a v salónoch petersburgskej i moskovskej smotánky sa nediskutuje o ničom inom, ako o vojnovej akcii proti Francúzsku. Medzitým, v Moskve umiera knieža Bezuchov, a jeho nevlastný syn Pierre Bezuchov sa stane dedičom obrovského majetku. Jeho priateľ, knieža Andrej Bolkonskij, ponechá svoju tehotnú ženu Lízu v starostlivosti svojho otca a stáva sa pobočníkom generála Kutuzova. Kutuzovova armáda vstupuje na územie Rakúska, aby spojila sily s Rakúskou armádou podmaršála Macka, proti veľkému vojsku Napoleona. (RTVS)
(viac)Recenzie (79)
Ruská nátura ve filmovém hávu. Pompézní, bodrá, teatrální, hlučná, výbušná, nepředvídatelná a tak vůbec. Osobně za největší přednost první části považuji fakt, že i přes prapodivně pojaté (a nudné) výjevy z různých banketů šlechty a násilných přechodů mezi jednotlivámi scénami, mě to bavilo. Byť nepopírám, že především díky mnohdy dechberoucí výpravě, kameře (všechny ty podhledy, průlety, scény z vlastního pohledu - lahůdka) a všudypřítomného velikášství. Přesto doufám, že je to spíše takový prolog, který Bondarčuk teprve rozvede v tu "pravou" Vojnu a mír. Druhá polovina s bitvou "tří císařů" či zimním soubojem tento příslib dává. A ne zrovna malý. PS: Tak se mi to nakonec i potvrdilo, opravdu je to každým dílem lepší a lepší, byť vždy s nějakým tím ale. ()
Prvá časť Bondarčukovej „Vojny a mieru“; má veľkolepý pohľad. V každom zábere bol značný rozpočet obrazu využitý na výbornú. Dokonca aj tie najstručnejšie a najnenápadnejšie sekvencie sú nádherne zdobené honosnými dekoráciami a kostýmami do takej miery, že záplava farieb a kreativity je takmer ohromujúca. Ale Bondarčuk očividne má malé využitie pre precíznu kinematografickú kompozíciu a často natáča zábery výlučne z rukčnej kamery, čo je vzhľadom na objemnosť obrazu nie je dobré. V niektorých ohľadoch je neočakávané použitie tohto štýlu natáčania rušivé a občas nedbalé, ale tiež dodáva príbehu jedinečnú dravosť. Počas prvej krvavej bitky režisér konečne roztiahne svoje kreatívne krídla a Bondarčukov veľkolepý filmový záber je ohromujúci, keď tisíce vojakov odvážne padnú v úchvatnom konflikte uprostred krvi a dymu, otvoreného boja. Počas týchto sekvencií sa film vo všeobecnosti vyhýba tomu, aby trávil priveľa času jednou postavou a režisér sa evidentne najviac zaujíma o to, aby ponúkol „božie oko“. Pohľad na udalosti, a nie z perspektívy vojnových bezvýznamných pešiakov. Pomocou tejto metódy, je Bondarčuk schopný udržať "rozľahlý" tón jeho zdrojového materiálu, aj keď takíto pohľad prichádza na úkor akejkoľvek intimity, ktorú sme mohli mať s postavami príbehu. 7,5/10 ()
Žádný zázrak se vskutku nekoná, nicméně scénky působí na svoji dobu vskutku megalománsky. Film nás navíc seznamuje s tím, jak kdysi probíhala zábava. Tamějším lidem rozhodně nečinilo problém exnout flašku rumu v čerstvě vyraženém okně, či se opít s medvědem. Tolstého jsem nečetl, ale že by mě tento film k četbě navnadil, to nelze říct ani náhodou. Bitvy jsou docela fajn, ale smrdí málem. Moc se mi tedy nezamlouvalo, takové to simulování vojáků, které bezdůvodně popadaly záchvaty. Spíše je u bitev nutné ocenit celkové provedení a šikovnost všech krejčích. Film doprovází vhodná hudba. A moc pěkné jsou i filosofické úvahy, které doplňují film. Celkově film hodnotím někde u spodní hranice 3*. ()
Vlastenectví, atmosféričnost (ve smyslu prolínání vzduchu a vody, vidění a oparu,...), spousta panoramování na ruskou krajinu, ve kterém dochází ke konfrontaci času fikce a techniky jejího tvoření - pohledy z jedoucího vlaku nebo letícího letadla ukazují radikálně jinou "Matku Rus" než mohli znát její obyvatelé za Napolenských válek. Díl první také trpí přemírou vnitřních monologů (většinou zbytečných), hlasů vypravěče (románu) a implicitního autora (filmu), a jednoho stromu, které tvoří zbytnělou síť neustálých mimoobrazových komentářů. Vše ponořeno do tekutosti deště, mlhy, kouře na bitevním poli. Přes všechny výhrady více než uspokojivé převedení Tolstého románu na plátno (i pro někoho kdo má sklon ho považovat za nejkomplexnější a dost možná i nejlepší román vůbec). ()
Neni jednoduche hodnotit prvni cast tohoto monstrozniho velkofilmu. Spojeni Tolsteho predlohy, Bondarcukovy rezie a neomezeneho rozpoctu, dava tusit, ze se jedna o velky pocin, coz je tedy bez debat. I kdyz nemam, co bych vytknul, plne hodnoceni nedam, protoze me to uplne nestrhlo. Noc je jeste kratka, jdu na druhy dil... ()
Galéria (41)
Fotka © Mosfilm
Zaujímavosti (11)
- O réžiu sa uchádzal Ivan Pyrjev a Sergej Bondarčuk. Výber mala urobiť komisia Ministerstva kultúry ZSSR na čele s Jekaterinou Furcevou, no sám Pyryev svoju kandidatúru stiahol. Následne došlo medzi oboma režisérmi k nezhodám a až do konca Pyrjevovho života sa ani nepozdravili. (Arsenal83)
- Natáčení trvalo úctyhodných sedm let a scéna bitvy u Borodina proti Napoleonovi se zapsala do Guinnessovy knihy rekordů jako největší bitevní sekvence v dějinách filmu. (Karlos80)
Reklama