Réžia:
Luc BessonScenár:
Luc BessonKamera:
Carlo VariniHudba:
Eric SerraHrajú:
Pierre Jolivet, Jean Bouise, Fritz Wepper, Jean Reno, Christiane Krüger, Pierre Carrive, Maurice LamyObsahy(2)
Příběh z blízké budoucnosti tohoto světa. Zemi pokrývá písek, prach, z civilizace zbyly trosky. Každý další den je pro lidi jen zoufalým bojem o přežití. Osamělý hlavní hrdina se setkává v opuštěném městě s doktorem, který se urputně snaží zabránit tajemnému muži proniknout do jeho pevně střežené pevnosti. Uvnitř skrývá něco velmi cenného... (Vapet Production)
(viac)Recenzie (79)
Tři, ale klidně i čtyři nebo pět. Pohádky spojují mládí se stářím; a to je právě můj věk. Díky tele-komixové formě je snadné ji doplnit verbálním příběhem, a nejedním. Sci-fi pro mě nebylo nikdy budoucností, stejně jako pohádky minulostí. O jakou pohádku se jedná bych sice říct mohl, ale prý se to nesmí, je to spoiler. Tak tedy alespoň tip: Přeživší, dílem izolované společenské buňky (hordy) uchovávají, živí a především chrání matku královnu, jinak - na rozdíl od zvířecích stád, pokud se dochovala - jde jen o život a smrt... Domnívám se, že Luc Besson později hodně slevil ze své úsporné a pregnantní dialektiky. (Pokud se někdo diví, že z nebe padaly ryby, pak neví, co dosud z nebe spadlo. Zkrátka, kdyby z nebe padaly ryby, nemusely by být rybníky.) ()
Přiznám se, že jsem na film koukal jenom kvůli Lucu Bessonovi, jinak se mi do něho moc nechtělo, asi z důvodu nemluvnosti. Ale zpětně musím říct, že nemluvnost a černobílá kamera filmu jenom prospěli. Hudba Erica Serry někomu možná přijde nevhodná, ovšem mně se líbila a chutně film okořenila. Film je sympaticky osmdesátkově nekorektní a atmosféru postkatastrofického světa cítíte až na jazyku. P.S.: Jean Reno byl bourák už tenkrát. A Luc Besson taky. 85%. ()
Tak jsem se rozhodl zasvětit několik desítek hodin Bessonovi a začít s jeho prvotinou. No. Nemůžu říct, že by to nebylo zajímavé, ale v průběhu celého filmu jsem se tak nějak ztrácel, až jsem na konci zjistil, že vlastně vůbec kurva nevím, o čem to bylo. Nicméně postapokalyptický minimalistický svět byl zde vyobrazen dokonale. 50% ()
Abych si z Bessonovy prvotiny sednul na zadek, to opravdu ne, ale musím uznat, že po formální stránce je to skutečně něco, co zaujme. Absence mluveného slova je nejen záměrná, ale má i své příběhové opodstatnění. To, že je to pak více méně o ničem, to už je druhá věc. Ale právě absence dialogu vám dává možnost pochopit příběh tak, jak chcete. ()
Vydržel jsem to sledovat s plnou pozorností celé až do konce, jenom mě to s výjimkou scén s vtipně zahranou postavou doktora v podání Jeana Bouiseho skoro vůbec nebavilo a jako celek neoslovilo. Pro mě jeden z řady podivných a svou případnou „výpovědí“ zcela nesmyslných undergroundových snímků, jakými francouzští tvůrci začaly v první půlce 80. let zaplavovat filmový svět v docela hojné míře, viz. třeba Mallevil, Litan nebo Asphalte... a zhruba takový je i tenhle debut Luce Bessona, ve kterém spatřuji více tvůrčí potřeby co nejvíc se vybláznit ze svých démonů, více experimentu pro experiment a umění pro umění, než skutečně podařené dílo, které by nabídlo příběh s napětím nebo hlubší myšlenkou. Tedy jistou osobitost Poslední bitvě upřít nelze, dokáže často zaujmout černobílou kamerou a pár scén uprostřed podivné postapokalyptické společnosti tu nabízí i slušnou atmosféru, ale všechno tohle nejednou padá do slušného bizáru, když začne do toho dunět osmdesátková hudba. Ke všemu celé té podivnosti schází i pořádné zakončení. [50%] ()
Galéria (63)
Fotka © Les Films du Loup
Zaujímavosti (4)
- "Zárodkem" Posledního boje byl desetiminutový krátkometrážní snímek L' Avant dernie (1981). (rawboy)
- Autorem námětu k filmu byl společně s Bessonem představitel hlavní role Pierre Jolivet. (rawboy)
- Černobílý celovečerní debut Luca Bessona coby režiséra. (rawboy)
Reklama