Babylon

Nechce se mi dávat 5*, ale musím. Ač zastávám názor, že nahota a orgie tohoto kalibru patří do porna a ne do klasického filmu, základní myšlenka více než tříhodinového (!) "Babylonu" mě natolik zasáhla, že kdybych mu tu poslední hvězdu ne(při)dala, budu si to do smrti vyčítat. Toto hořko-sladké hollywoodské absurdum, jehož finální recap je za mě podobně geniální jako například připlouvající plod v "2001: Vesmírná Odysea",  by mohli s trochou nadsázky závidět i současní Tři králové absurdního žánru (Tarantino, McDonagh, Vaughn). Nehledě na to, že takové shivers jsem měla naposledy u kule rvoucího finále "Requiemu za sen", a to je už ku*va dlouho... Pokud bych měla něco vyzdvihnout, tak to budou hudba a Pitt. (20.01.2023)

Pustit si hned po Jednom životu Babylon = je skoro jako když si člověk po Lady Trampovi šoupne do přehrávače Ramba 2. Damien Chazelle natočil svou verzi Tenkrát v Hollywoodu a tentokráte na steroidech. Lituju, že jsem tenhle novodobý skvost tak dlouho odsunoval. Je to pecka. Ty společné plochy s poslední Tarantínovkou jsou minimálně už v tom že i zde účinkují Margotka a Breďák. Mimochodem Margot Robbie ve své zatím životní roli. Neskutečná jízda, která baví a na závěr dojme skvělou montáží sestavenou z ukázek těch přelomových filmů (Terminátor 2, Matrix a Avatar nechybí). Filmů o lásce k filmu bylo již natočeno několik, ale až Chazelle jim dodal pořádné koule. 100% (07.04.2024)

Chazellův love letter a zároveň manifest proti uprděný hollywoodský korektnosti a uniformitě, kterou zažíváme právě dnes a zase znovu. Maximálně jsem hodnotil už First Man a La La Land, ale zde Babylon je ještě jiný vrchol co se týče ambicí i v suverenitě. Pořád žasnu jak se tohle podařilo realizovat, s takovou stopáží a v autorsky tak utržený podobě — cíl byl k*rva riskantní a vysoko, za mě je to dokonalá trefa do černý. Ta muzika (!), řízený chaos a energie, top vizuál a casting, podmanivý mix dekadence, snílkovství a melancholie, dojemný meta přesah se Singin' in the Rain, nesmrtelností filmových klasik a hořkých osudů hereckých hvězd. Navíc cenný záznam o zápalu a tvůrčí svobodě konce éry beze zvuku. Plná palba a velká vnitřní radost, značka kino 3x. (19.01.2023)

Bradavky, sloní výkaly, kokain, močení, další bradavky, živá hudba, zběsilý tanec, hodně bradavek, náhodné úmrtí, hromadné sexuální orgie. Tak vypadá půlhodinový bujarý rozjezd v honosném sídle šéfa filmových studií. Další minuty ukážou škrábání se na vrchol i strmý pád z něj. Jenže teď jsou nahoře a hodlají si to do strhání užít. Damien Chazelle nakukuje za oponu v divokém období Hollywoodu, které výrazně ovlivnil nástup zvukového filmu. Stále poměrně mladý režisér a scénárista se znovu otírá o postavy, které podstupují emoční i fyzické peklo, aby se vydrápaly ke svému snu. Brad Pitt už svého cíle dávno dosáhnul, je superhvězda, která spíš než novými hereckými výzvami proplouvá manželstvími; živelná Margot Robbie je nováčkem v tomhle byznysu, chytne však první příležitost, je sebevědomá i trochu mimo kontakt s realitou; přistěhovalec Diego Calva (pardon, ale herecky mě neoslovil) se chce jakkoliv dostat na natáčení, klidně čmajzne sanitku, aby před západem slunce dovezl na plac kameru. Skáčeme mezi nimi, střídáme žánry podle převládající nálady postav. Sledujeme výpravné natáčení pod širým nebem, chaotickou pásovou výrobu (ve které Robbie zastíní hlavní hvězdu) i náročné (zvukové) natáčení v ateliéru (ve všech případech je to plné střihu, nápadů i fantastické režie). Prostě radost. Jenže to jsme někde za polovinou a stále víc se začíná projevovat, že Chazelle, který se předtím párkrát nalokal, se teď už solidně topí. Prostě sám sebe nedokáže krotit. Obávám se, že moc dobře nespí, protože hlava mu pořád jede, skáčou z něj desítky myšlenek, novátorských prvků a nápadů, ale už je to solidní (nejen) scénáristický bordel. Poslední hodina na mě působila nabubřelým/nekontrolovaným/egomanským stylem „podívejte, co svedu, podívejte, co tam ještě narvu!“. Narval, ale už to nelepilo. Přespříliš tlačí v do sebe zahleděnou exhibici. Jakoby sám sebe přesvědčil, že už je zatraceně velký filmař, dostal balík peněz a dostal až moc volné ruce. V jednotlivostech místy skvostné, jindy ale v mnohém nepřístupné dílo. PS: Po docela dlouhé době jsem viděl někoho odcházet v polovině promítání z kina. (21.01.2023)

Asi jsem už fakt příliš starej na takovéto koncepčně a dramaturgicky rozhárané a nesoudržné filmy, kde nefunguje zcela nic a vás ten bordel na plátně tak zfackuje, že jste na konci úplně otupělí a unavení. Jediné, co taky trochu řemeslně šlape, jsou odkazy na staré klasiky, které vás ale dnes dokážou emocionálně obohatit nesrovnatelně více a stačí jim k tomu poloviční stopáž. Tohle vypadá, jakoby to ani nenatočil Chazelle, ale nějaký egomaniak, který si prostě potřeboval pohonit nad svou domnělou genialitou. Výprava a hudba na jedničku, zbytek bych nechal posrat tím slonem a spláchnout. (06.09.2023)