Babylon

Subjektivně nerelevantní a esteticky rozhárané vyobrazení raného Hollywoodu s okoukanou (Brad Pitt), nezajímavou (Diego Calva) a otravnou (Margot Robbie) postavou v hlavních rolích. Chazelle přestřelil. Nebýt průvodních jazzových vsuvek, ani ho v tom nepoznáte. Divoké večírky a hektické filmovačky jsou zábavné, ale už v nich cítit silenou teatrálnost. Scéna natáčení první zvukové scény je nejlepší z celého filmu, jak vypointováním, tak cinefilským rozměrem. Jakmile se ale předlouhá stopáž překlopí do osudového bědačení nad neschopností jít s pokrokem, jde to postupně do kopru, až do “LA shit hole” neboli nejvíce WTF scény filmu. (06.03.2023)

Hurwitzova dokonalá hudba je jen logickým doplňkem pompézní oslavy života u filmu, s filmem a ve filmu. Babylon je heterogenní film s opulentní výpravou, lehce ironickým pohledem na svět Hollywoodu, zasněnou vzpomínkou na němou éru, rozdavačnou konkubínou, která častuje své diváky nespočtem podmanivých vizuálních podnětů a zároveň laská jejich sluchovody náramnou muzikou. (01.03.2023)

Jako někdo, kdo má opravdu rád film, musím říct, že je to rozhodně jeden z nejšílenějších filmů, které jsem za poslední dobu viděl. Film je emocionální horská dráha a soucítím s lidmi, kterým se nelíbil. Líbilo se mi téma filmu, které se týkalo vzestupu a pádu filmových hvězd v Hollywoodu 20. let, stejně jako poselství a sociální otázky, které toto ambiciózní dílo dokázalo obsáhnout. Musím Damiena Chazella a jeho tým pochválit za to, že nám poskytli jedinečný zážitek, co se týče tempa, prostředí a tónu. „Babylon“ je zachycen tak chaotickým a neustále se měnícím způsobem, že mě to nepřestávalo udivovat. Film vypadá fantasticky, a i když se o toto období kinematografie nezajímáte, nepochybuji, že vás „Babylon“ přesto vtáhne. Kostýmy a kulisy jsou dynamické a ukazují, jak neuspořádaný a bouřlivý byl raný Hollywood. Margot Robbie a Brad Pitt odvedli fantastické herecké výkony. Oblouky postav jsou velmi dobře napsané a scény přicházejí rychle jedna za druhou. Každá scéna má tolik vrstev, že pomáhá vyprávět nejen příběhy hlavních postav, ale zároveň i příběh Hollywoodu. Hudba k filmu je další brilantní prací v podání Justina Hurwitze. Stejně působivá je i kamera filmu. Chápu, že se to někomu líbit nebude. Místy se mi film zdá přehnaně zdramatizovaný, ale tak je to skoro u každého filmu, ať už jde o fikci nebo ne. Filmy mají být zdramatizovanou verzí života. „Babylon“ je zdramatizovanou verzí toho, jak se žilo v Los Angeles mezi 20. a 30. léty 20. století ve filmovém průmyslu. A ukázal, jaké to bylo přecházet od němého filmu k filmu mluvenému. Někteří lidé budou tento film považovat za přehnaně horlivé zobrazení Hollywoodu. Já si ale myslím, že pokud se necháte do filmu opravdu vtáhnout, budete se bavit hereckými výkony, režií i příběhem, který je vám předkládán. Pokud máte rádi kinematografii, filmy či příběhy, není možné, aby vás tento film alespoň trochu nepobavil. Film je dlouhý, ale nikdy nenudí. Bavil jsem se od začátku do konce a je mnohem lepší než většina filmů za posledních pár let. Je to film, který nabízí varování před excesy dnešní doby a zamýšlí se nad tím, co a proč vychází z Hollywoodu a dalších mediálních výtvorů. Ačkoliv je „Babylon“ milostným dopisem filmovému průmyslu, nakonec je k němu tvrdě kritický. /95% + FILM ROKU/ (05.02.2023)

Nechce se mi dávat 5*, ale musím. Ač zastávám názor, že nahota a orgie tohoto kalibru patří do porna a ne do klasického filmu, základní myšlenka více než tříhodinového (!) "Babylonu" mě natolik zasáhla, že kdybych mu tu poslední hvězdu ne(při)dala, budu si to do smrti vyčítat. Toto hořko-sladké hollywoodské absurdum, jehož finální recap je za mě podobně geniální jako například připlouvající plod v "2001: Vesmírná Odysea",  by mohli s trochou nadsázky závidět i současní Tři králové absurdního žánru (Tarantino, McDonagh, Vaughn). Nehledě na to, že takové shivers jsem měla naposledy u kule rvoucího finále "Requiemu za sen", a to je už ku*va dlouho... Pokud bych měla něco vyzdvihnout, tak to budou hudba a Pitt. (20.01.2023)

Musel jsem se po Babylonu trošku uklidnit. Přijet z kina domů, vydechnout, usnout, nechat si zdát nějaké hezké filmové sny (což se opravdu splnilo), ráno se vzbudit, udělat procházku zamrzlou krajinou do práce, nadechnout se a uvědomit si, čeho jsem byl vlastně svědkem. Babylon je úctyhodný film. Vypráví příběh z doby němé éry v Hollywoodu formou tří různých postav a jejich příběhů, kde ve všech třech ohledech tu herci hrají jak z partesu. Konkrétně Brad Pitt, Margot Robbie a Diego Calva. A zatímco první dva tu hrají na hranici emotivních možností, tak Diego Calva minimálně coby nováček neskutečně překvapuje. Tyto tři různé příběhy se pak různě prolínají a procházejí jednou filmovou érou, která má své místo pod Sluncem. Už v úvodním asi půl hodiny dlouhém prologu je vše řečeno. Kamera postupně prochází místnostmi domu, ve kterém se koná jedna z mnoha akcí majitele filmového studia. To co se ale na scéně dělo byla dějová dekadence nejhrubšího zrna. Můžete jenom litovat, že v tu chvíli máte jen dvě oči, protože ani jimi nedokážete zabrat vše, co se na plátně děje. Po finále samotného úvodu a naběhnutí nápisu Babylon přichází konečně samotný děj. Ten v kulisách dobového Hollywoodu odkazuje na různé osobnosti doby a divák vchází z jedné scény do druhé, kde každá další přináší něco nového, nepoznaného. V celém průběhu pak film podporuje fantastický hudební podkres, který si místy vykrádá La La Land, ale mně to vůbec nevadilo a vtip, který ve mně místy vyvolával až záchvaty. Ve druhé třetině pak děj výrazně potemňuje a finále je reálný filmový orgasmus. Bylo krásné být svědkem premiéry tohoto filmu. Asi ve mně Babylon bude dlouho rezonovat… (19.01.2023)