Jeho dům

Skvěle odvedené hororové řemeslo pracující primárně s atmosférou. Film se soustředí na postavy a prorůstání jejich hrůzné minulosti v novém začátku, aniž by si musel pomáhat laciným bafáním. Čtvrtou hvězdu dávám proto, že His House není jen obyč horor, ale regulérní film, který prostě obsahuje boogiemana. (31.10.2020)

Hororové prvky zvládnuté perfektně. Což je vlastně jediný důvod proč dávám jednu hvězdu, ale tím to končí. Velice zmatečný a nudný příběh o nesympatické dvojici. Zmatečnost pramení z prolínání minulosti, současnosti, náhodných snů, představ i vizí. To vše dohromady, přičemž se často ani nedá jednoznačně určit jaké poselství je nám přednášeno a kdy. Aby toho nebylo málo, z filmu jsem nabyl dojmu, že nám režie násilně předhazuje populární koncept chudáčků hodných migrantů, kteří by se rádi začlenili, ale zlí Evropané jim to prostě nedovolí. (04.02.2021)

Před sledováním jsem si nevšimla žánrového zařazení, takže jsem dostala něco velmi, velmi odlišného od očekávání. Je to tedy lidsko-právní horor, jako můj oblíbený Under The Shadow. Ten byl filmařsky vyzrálejší a propracovanější, ale i tak skládám His House nic než poklony, a protože je to celovečerní debut, tak o to víc. (15.07.2023)

Jak je tady v poslední době zvykem, opět naprosto podhodnocený hororový kousek. Zatímco se komiksový Marvel nebo DC vytasí po 101 se stejným originem nějaké postavy a jsou vysoko ohodnoceni, tak příjde jiný tvůrce s nápadem, schopností vytvořit atmosféru strachu a je za to sražen. Netflix občas umí příjemně překvapit menším filmem a tohle byl rozhodně ten případ. Líbilo se mi chování postav, kterému jsem rozuměl a uměl jsem si představit, jak se asi musely cítit daleko v cizí zemi, kam si sebou přivezly bubáky minulosti. Určitě jeden z nejzajímavějších filmů roku. 70% (04.01.2021)

Tyhle kousky asi nejsou pro mě. Jakmile se šrouby utáhly, tušil jsem, kam to bude směřovat. Tím nechci říct, že jsem tuhle metaforu o vině hned odhalil, ale jednoduše po dvou třech děsivých scénách jsem nepotřeboval další, přitom mě čekala ještě zhruba hodinka stopáže. Ale postupně. Manželský pár prchá z válkou sužovaného Jižního Súdanu do Anglie. Ovšem chladné rozbouřené moře jim vezme dceru. Smutní, ale odhodlaní v lepší příští se nenechají otrávit britskou imigrační politikou a dlouhé nejistotě, a nakonec je jim přidělen rozpadající se domek, se kterým ovšem není všechno v pořádku. A jakou roli v tom celém hraje prožité trauma? Nebo pocity viny? Atmosféra houstne, ale jak jsem psal, já to měl naopak. A ono se ani není čemu divit, když je Remi Weekes srovnávaný s jinými mladými (asi talentovanými) tvůrci jakými jsou Robert Eggers nebo Jordan Peele, jejichž kousky mi taky zrovna nesedly. Na první dobrou atraktivní, jinak ale hororová potrava, která mi úplně nechutnala. (23.01.2021)