Deň kobyliek

A cenu Miss sympatie určitě nezískává... Karen Black. Proč tuhle kyklopku angažovali do role femme fatale, na jejíž postavě nejen v Hollywoodu všechno stojí a padá, to nepochopím. Nesympatický zjev umocňuje ošklivá role, a taky hodně šílenství, jemuž některé postavy propadají. Začátek a konec jsou dva zcela odlišné filmy, zatímco konec má až katastrofický přesah, začátek je klasickým vypravěčským opusem o budování amerického snu. Prostředek filmu, v němž se perou kohouti, a vříská Faye, stojí za starou belu. Dobrý dabing ČST Praha. Bill Atherton sympaťák redfordovského střihu. A jestli jsem dobře viděl, v jednom záběru hoří plakát k filmu Ziegfeld Follies. (03.01.2016)

Maličko mi vyrazilo dech, když jsem se při sledování filmu (a dle závěrečných titulků) dozvěděl, že "Den kobylek" byl u nás vysílán již za komunistů. Hodně neamericky (neamerickým režisérem) natočená obžaloba Hollywoodu, maloměšťáctví a rozmařilého způsobu života je tak nemilosrdná, že někdejším našim distributorům přišel snímek k duhu. Herecké obsazení je dokonalé, i když film nemá de facto hlavního hrdinu a postavy jsou spíše figurkami. Ovšem z každé sálají emoce a snad se neobjeví jediná, která by se dala zapomenout. S Homerem ve skvělém podání Donalda Sutherlanda budete soucítit, Adoreho zase z duše nenávidět (v českém dabingu mu dětský hlásek Aťky Janouškové nečekaně ještě přidal na slizkosti a odpornosti). Závěr se zvrhne do hororově brutálních šílených orgií a mně okamžitě vytanul na mysl podobný film - "Mulholland Drive". Těžko stravitelné dílo, které se vám jistojistě nevykouří z hlavy. Film, který zaručeně není na jedno podívání. Zatím za 80%. (17.12.2008)

Nezřízená divňácká komedie (jak z pera Lynche / Johna Waterse) se škálou ubohých postav. Viva morální dno, žárlivost a hollywoodský sen, co se rozsype. Chvíli mi to trvalo, postrádal jsem děj a čert aby se vyznal, ale bavilo mě prostředí L.A. třicátých let, pár scén se zaryje a finále je zajímavý hell. (29.08.2021)

Den kobylek je příběhem femme fatale Faye, přelétavé mrchy kalibru jaderné hlavice, a dvou mužů, jimž popletla hlavu. Tyto tři ústřední skvěle napsané postavy film táhnou tak suverénně, že člověk přehlédne i fakt, jak moc se to celé ty dvě hodiny táhne. Žádný z nich by se nedal označit za charakter kladný, přesto se všemi divák cítí. Všichni totiž touží po lásce, štěstí, souznění, porozumění. A ani jednomu se ho nedostává. Proto jsou nešťastní a mně bylo smutno s nimi. Ani tu Faye jsem nedokázal nenávidět, a nebylo to jen kvůli podmanivé kráse Karen Blackové, která mimochodem předvedla absolutně dokonalý herecký výkon. Paradoxně ji jsem nejvíc litoval, jí jsem přál nabytí rozumu a případné štěstí. Jestli se jí ho nakonec dostalo, toť otázka, kterou si musí divák z náznaků zodpovědět sám. A teď ten konec. Finále jasně ukazuje, že se Den kobylek s realismem moc nezatěžoval. Čímž se vysvětluje i Sutherlandovo občasné přehrávání. Mě konec zpočátku zaskočil a narozdíl od místních uživatelů i zklamal, ale během několika minut jsem mu to odpustil a přijal ho takový, jaký je. Přehnaný, ale sdělující vše, co měl Schlesinger (a nejspíš i West) na srdci. PS: Dabing byl příšerný, ale jsem rád, že jsem se přes něj nakonec přenesl. Příště pouze v originálním znění. (25.03.2016)

Tento film má jen pár chyb, ale podstatných. Tvůrci se totiž vůbec nedokázali shodnout jaké bude téma a jaký bude žánr. Někdy to není na škodu, tady to je viditelnou slabinou v jinak krásném snímku, který se odehrává na hollywoodském předměstí na konci 30. let, kde je valná většina lidí nějakým způsobem spojena s filmovým uměním. Jako hlavní je zde uveden Donald Sutherland, který se ve filmu první tři čtvrtě hodiny neobjeví. Ale jeho herectví nepochybně inspirovalo Toma Hankse k Forrestu Gumpovi. Dále je zde krásná naivní blondýnečka Karen Black, která předvádí asi nejlepší herecký výkon. (30.11.2009)