Loupež století

Zajímavá a svěží komedie plná nápadů. Velmi dobrý casting, každopádně rychle ubíhající příběh se zajímavými scénami, vcelku uvěřitelný a přijatelný. Zase ten nenápadně se již dříve vetřelý úhel pohledu, že by nebylo vůbec těžké zcela fandit zlodějům - ale to jen na okraj. Rozhodně zajímavý počin z Argentiny, doporučuji ... není zlé ani těžké ... (17.10.2021)

Chuantorénova pětka si s naprostou lehkostí, šarmem a elegancí vytřela prdel Oceánovou jedenáctkou, přičemž pět neznámých argentinských cigošů nonšalantně vymazalo všechny ty profláklé držky a Frančela, jihoamerický klon Dočolomanského a Lindy, charismaticky vyklůnoval i Žorže. Asi nejostřílenější scenárista světa, pan LaVida Misma, poskytl neotřelé noty, a ač to při vlastní loupeži patrně až taková hladká taškařice určitě nebyla, spektákl je z toho fikaný, svěží, příjemný, napínavý a opřekot ubíhající jako zhulený mastňák před orgánem. (15.02.2021)

Co si budeme povídat. Jakákoliv chytře naplánovaná bankovní loupež je atraktivní téma. A pokud v ní tahá ruka zákona za kratší konec provazu, tím líp. Aspoň já to tak mám. Kdybych byl majitel banky, nebo jeden z těch co si v ní ulívají miliony, možná bych to viděl jinak. Už jen fakt, že se jedná o film na motivy skutečného loupežného přepadení a nese žánrové označení komedie vypovídá o tom, jak veřejnost vnímá lupiče a jak policii, resp. banky. Přitom ona to ve skutečnosti žádná legrace nebyla...nikdo nevěděl, že se nebude střílet a zabíjet. A lupiči jistě nebyli tak sympaticky mouloidní, jako jejich filmoví představitelé. Nicméně zpětně se jeví nejen loupež století, ale i další osudy lupičů dostatečně zábavná na to, aby se mezi svérázné komedie zařadit mohla. Je to natočeno zručně, herecky není moc co vytknout, takže fajn oddechovka s argentínskou příchutí a současně vítaná alternativa hollywodsky přestylizovaných akčňůvek. (01.08.2021)

Partička argentinských lupičů se rozhodne pro pořádně velkou ránu, která by je zajistila na doživotí. Mozek operace sice hulí trávu a kreslí obrazy, nicméně dovede vymyslet epesní akci, jak se dostat do banky i ven s celým lupem. Sympatické charaktery (byť jsou zde rozvedeny pouze dva) jsou skvěle zahrané, film má lehkost, vtip, napětí, jisté americké protějšky se proti tomu mohou schovat. Každý problém má své řešení, i když se průběh předem vždy odhadnout nedá. Doba dominace a proslulosti hispánky mluvícího filmu je tady, nepovažuji za náhodu, že poslední dvě dekády existuje spoustu kvalitních filmů, sérii z této oblasti. (12.07.2021)

Je milým překvapení vidět, že se poslední dobou do oživení vod kdysi tolik populárního subžánru loupežné komedie pouští i takové filmově netradiční krajiny jako v tomto případě předloni Argentina nebo loni s jiným konceptem (byť za mě čistě průměrným výsledkem) i Rumunsko. Možná si však tvůrci mohli rozmyslet, zda chtějí točit realistický krimi thriller podle skutečné události nebo v první řadě komedii onou událostí kdyžtak inspirovanou. Kombinace obou zaměření tady způsobila, že ani jednu z těchto variant tvůrci filmu nevyužili naplno, pár humorných odlehčení a nijak objevných hlášek z toho filmu jako celku pořádnou komedii neudělá a samotné provádění loupeže, byť v některých místech (přeprava peněz přes tunel) hodně zajímavé, je rozehrané a nasnímané spíše tradičním způsobem ve jménu současného mainstreamu a na žádný fascinující zážitek v tomto směru u mě také nevydalo. Navíc mě tu během akce pravidelně štval hudební doprovod, který připomínal spíše tuctovou hudbu s pokusy o napětí jako z nějakého béčkového seriálu a i díky němu občas Loupež století na mě působila spíše jako takové důstojnější béčko, než cokoliv jiného. Jako žánrovou jednohubku ze současnosti beru, řemeselně je zpracována na úrovni, ale důvod pustit si ten snímek znovu, výrazněji si ho zapamatovat do budoucna a případně i dát vyšší hodnocení tu nenacházím. Potěšilo mě však zařazení reálných TV reportáží z případu a epilog s neotřele podanými informacemi směrem k dalším osudům skutečných osob ve filmu ztvárněných. Z tohoto pohledu je na tom Loupež století stejně jako mnou též nedávno zhlédnutí Newton Boys R. Linklatera: oba filmy jsou po většinu času formálně i dějově naprosto tradičními „heist movies“ dle skutečných událostí, které mimo příslušné reálie ničím nevyčnívají, až teprve v závěrečných minutách přicházejí s tím úplně nejzajímavějším a na poslední chvílu začnou projevovat značnou osobitost, u níž je mi vlastně opět trochu líto, že ji tvůrci nedokázali využívat od začátku a dodat snímku coby jen trochu originálnější rukopis i v průběhu filmu. [65%] (19.04.2022)