Réžia:
Samuel FullerScenár:
Samuel FullerKamera:
Stanley CortezHudba:
Paul DunlapHrajú:
Constance Towers, Anthony Eisley, Michael Dante, Virginia Grey, Patsy Kelly, Betty Bronson, Edy Williams, Neyle Morrow, Walter Mathews, Gerald Milton (viac)Obsahy(1)
Prostitutka Kelly opouští metropoli, jež jí přivodila jen smutek a zklamání. Netuší však, že ve spořádaném městečku Grantville ji čeká nejen zlovůle, před níž utekla, ale i šokující odhalení. Násilí, pedofilie, prostituce, maloměšťácká morálka – ani v případě Nahého polibku se Fuller nedrží při zemi, pokud jde o témata, která pranýřuje pro něj typicky razantním způsobem. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (25)
Psát komentáře na filmy Sama Fullera je vždycky stejný... Opět prokazuje geniální cit pro styl, opět záliba v obskurnostech, opět poměrně agresivní forma, opět geniální vizuální stránka, opět v popředí silná žena (a samozřejmě opět silný erotický podtext: fetiš na vlasy, bývalá prostitutka). Fuller je zde snad ještě nápadnější svým humanismem a odporem k rasismu. Snad trochu víc útočí na emoce a jako nástroj používá trpící děti a jimi zpívaná písnička snad až příliš lacině chce dojit slzné kanálky. Po hudební stránce dostane trochu prostoru Beethoven, kterého samozřejmě Fuller v jeho síle skvěle zakomponoval do svého stylu. Nebál bych se tohle označit společně s 40 guns, Shock Corridor a Big red one za to nejlepší, co jsem od něj viděl. Když už mluvím o těchto filmech, tak Fuller odkazuje na svojí jednotku Big red one (o které později natočí geniální stejnojmenný film) i na Shock Corridor. ()
Samuel Fuller měl dar pro zajímavé příběhy, které v sobě mají hodně temného, ale přitom jsou stále divácky zajímavé. Tenhle příběh začíná podivně a s plešatou ženou celkem překvapí. Ale on jeho průběh není o nic méně zajímavý a také rozhodně stojí za pozornost. Fuller má ve své filmografii hodně zajímavých filmů. ()
65% Trochu špinavá romantická krimi v noirovém kožichu. Kdyby Fuller přitlačil, bylo by to mnohem lepší. Je tam určitě spousta výborných momentů a Constance Towers je slušná alfa female, která se s nikým moc nemaže, rozdává facky a bordelmámám cpe bankovky hluboko do hrdla. Romantická linka a momenty s dětmi to ale strhávájí do vyvařenějšího crossoveru, u kterého jsem startoval žehličku a poohlížel se po svoji hromadě nevyžehleného prádla v koutu ložnice. ()
Film pôsobí béčkovo a z dnešného pohľadu už zastarane a nie je to len čiernobielovou kamerou. Svojou zápletkou sa síce snaží ukázať odvrátenú stranu spoločnosti - prostitútky, bordely, pedofíliu - vzhľadom na rok odvážne témy, ktoré ale v dnešnej dobe už nikým nehnú. Viaceré veci sú však predostrené iba v náznakoch (napr. spomínané pedofília či prostitúcia) a divák si musí počkať na ich potvrdenie, pretože náznaky sú všeliaké, len nie jednoznačné. Záver je zasa smiešny. Pretože stačí, keď človek, ktoré ste zabili jediným úderom opatku (!), je pedofilom, vaša vražda je týmto ospravedlnená a nezasluhuje žiadny trest. ()
Ne tak přímočaré jako Shock Corridor, přeci jen tu vítězí spíš ta romance. Ale i tak jsou tu prvky pro Fullera typické - film se odlišuje od standardní holywoodské produkce svým nezávislým pohledem na věc. Jako by Fuller kličkoval mezi klasickými žánry a jen tak mimochodem vytahoval z rukávu esa v podobě prostitutek, pedofilů a zmrzačených dětí zpívajících smutné písničky. ()
Galéria (11)
Fotka © Allied Artists Pictures
Zaujímavosti (9)
- Ve filmu zazní dva citáty. Jeden je od Charlese Baudelaire - "Srdíčko je láhev vína, manželka je láhev na víno," a druhý od Johanna Wolfganga Goetha - "Nic není horšího než aktivní nevědomost". (J.A.K.)
- Když Kelly (Constance Towers) přijíždí do Grantville, projde kolem kina které promíta titul Chodba šoku (1963), předchozí film Samuela Fullera. (J.A.K.)
- U filmu bylo stejně jako předchozí režisérova snímku Chodba šoku (1963) zakázáno promítání v kině. (J.A.K.)
Reklama