Diagnóza smrti

Více barev, nový kabát, méně Kalaše a je to škoda. I tenhle díl je jiný, než předchozí. Kalaš už nemá celý film jen pro sebe a sdílí ho s postavou, která je od začátku „divná“. Velmi zamotaný příběh, který se rozplétá až příliš pomalu. Dlouhé záběry mi nevadí, když mají smysl, navodí atmosféru. Tady jsou ale spíše výplň a dělají film pocitově mnohem delší, než na 85 minut. Mě nebavilo, jak je to rozkročené mezi dvě linie a když nebyl mistr Hrušínský na place, byla to nuda, která mi vlastně kazí to vyšetřování, ztratí to napětí. Být to jen v náznacích, drobných pomrknutích.. Takhle, nejslabší díl série. 50% (02.06.2024)

Je to dosť smutné, ale bolo to celé rozťahané, nijak prekvapujúce a major Kalaš tu už jasne nemá tú energiu ako kedysi. V prvých troch filmoch to frčalo, doslova bolo vidieť, ako Kalašovi pracujú závity v hlave, ale tu už Kalaš funguje, ako keby mal pár rokov pred dôchodkom. Prvé tri filmy super, zvyšné dva nič extra. Škoda. Ale pozerať sa to dalo. (13.02.2016)

Jasně nejslabší kalašovka. Je až k neuvěření, že Diagnózu smrti režíroval a hlavně napsal stejný Petr Schulhoff, který dal vzniknout dnes už legendární volné sérii pochmurných černobílých detektivek s majorem Kalašem v hlavní roli. Fuč je magie a uhrančivost černobílého obrazu (přechod na barevný film atmosféře hodně ublížil), stejně jako až depresivní vyznění, o které se nyní stará už jen silně expresivní hudba. Vjem ruší také mizanscéna, dobová realita normalizovaného Československa diváckému zážitku věru nepřidá. (Místy mi skoro přišlo, že Schulhoff dostal ideologický úkol propagovat úspěchy socialistického zdravotnictví a coby úlitbu režimu cosi takového do svého krimi filmu infiltroval.) Co ovšem schází oproti předchozím dílům kalašovek nejvíce, je napětí a nepředvídatelnost, když je neustálým exponováním dotyčné postavy zhruba od poloviny filmu zjevné, kdo je vrah, musí ono udivené ,,Opravdu?" vycházející z Kalašových úst zahrát jedině takový herecký velikán, jakým byl Rudolf Hrušínský, který jediný film drží nad vodou, jinak by vyznělo skoro až směšně... (24.07.2015)

Major Kalaš počtvrté v podání Rudolfa Hrušínského a naposled. Tentokrát ve skoro komorním příběhu o trestu za viny někoho druhého. Poslední Kalašův příběh v režii Petra Schulhoffa rezignuje na černobílé širokoúhlé pojetí - je barevný, v běžném formátu 4:3, avšak určitá zádumčivost jeho tří bratříčků z něj nezmizela. Dokonce se dá říci, že nabrala vrchu nad kriminální zápletkou, jež se zdá v podstatě banální. Kousek od sebe dojde ke dvěma neštěstím - havárii řidiče náklaďáku a přepadení mladé ženy. Oba skončí v jedné nemocnici a ledvina ženy by pomohla řidiči se uzdravit. Jenže věc je poněkud komplikovanější, než se na první pohled zdá. Petr Schulhoff klade důraz na atmosféru míst, na dialogy a úvahy o smrti, škoda třeba, že více nerozehrál naznačenou linii vyšetřovatele a jednoho z doktorů v jejich diskuzích.Prioritou snímku jsou i další vnitřní linie o vině a trestu, o tom, co je a co není správné, když člověk miluje a chtěl by obětovat vše. Když tedy nebudeme pohlížet na Diagnózu smrti jako obyčejnou kriminálku, ale spíše psychologický příběh s kriminálními, resp. detektivními prvky, pak může film příjemně potěšit. (24.06.2009)

Nic moc díl, kdy se bloumalo od ničeho k ničemu. Vyšetřovatelské žezlo samovolně převzala aktivní paní manželka poškozeného. Pořád jde ale o lepší díl, než byl předchozí, protože opět nastoupil do hlavní role pan Hrušínský, který se umí chovat a je o dost sympatičtější. Zápletka byla nezajímavá a vražedné atmosféře nepomáhal ani fakt, že se už jednalo o barevný snímek. Naplno tak vynikla krása a příjemné prostředí komunismu.  Škoda, že tato kriminální série skončila tak nudným případem. (16.10.2023)