Na vertikále léta

mashup i z komentů: Tři sestry podle Anh Hung Tran ; ženy – milenci/milenky - muži Můj oblíbený romantický film, na který se čas od času podívám na VHS. A to je to nadepsané drama. Přitom pro spoustu lidí se tam nic neděje. Mnohým v té lyrice chybí příběh. Ale je tam mnoho příběhů. Slévají se do příběhu jedné rodiny a "vytváří působivý obraz lidské duše". Dokonce naopak když si přečtu anotaci k filmu (naštěstí až po zhlédnutí), tak mě to hrozně ruší. A jiní si naopak musí přečíst popisek, aby děj "pochopili". Jako Měsíc na hladině vody – je přeci opravdový. Naopak uchopit ho znamená narušit obraz a prožitek. Autentická atmosféra, každodennost bez klišé. Pomalý a tichý film plný života a barev, žen a vody, radosti a jemnosti, samozřejmé poslušnosti a neokaté nezdolnosti. Lidé a život… jako voda... pro/měnlivá a poddajná, ale neústupná a stále plynoucí. "Veci sa neustále pohybujú a tiež sa neustále menia. My sa im musíme prispôsobiť a dúfať, že to čo robíme je správne." (07.01.2016)

Moc krásný lyrický snímek. Tempo vyprávění je pomalé (ach ten asijský film), ale to je velmi dobře. Zprvu máte totiž pocit, že se nic neděje, ale pod klidnou hladinou bublá život. Léto, tři sestry, jejich milostné vztahy i jiné vazby (např. sourozenecké), tradice. To vše se prolíná a vytváří působivý obraz lidské duše. (30.11.2004)

Na tenhle vietnamský snímek jsem se moc těšil, ale pak přišlo zklamání a abych děj pochopil, musil jsem si přečíst zdejší popisku. Tři sestry a bratr chystají obětinu za zesnulou matku. Ta kdysi měla jakýsi poměr s mužem ze Saigonu, po tomto tajemství pátrá jeden z manželů sester, spisovatel, který se málem v saigonském hotelu zaplete s neznámou kráskou. I druhá vdaná žena mlčky trpí manželovu nevěru, když tento muž - fotograf - zapomíná zřejmě někde své soukromé fotky, na nichž roste jeho nemanželský synek... A případ třetí sestry jako by vypadl z filmu "Cech panen kutnohorských": Jsem v jiném stavu - jak to víš? - před čtrnácti dny jsme spolu prováděli takovou věc - a kdy jsi měla měsíčky? - no, před týdnem. Tak tohle u mne bodovalo, zato jsem se až skoro do konce filmu nemohl vyznat v postavách a jejich jménech, taky jsem nepochopil, zda ta třetí sestra byla totožná se sestrou toho bratra, kteří spolu bydleli. Prostě tyhle Asiatky jsou si strašně podobné... Tak jen dva bodíky, no... Hezká hudba a vietnamské písně... (01.08.2014)

Neuvěřitelné, že se takový film dostane do české televize. Někdy ale i překvapení jsou příjemná. Pozvolný, avšak zároveň (především pro Evropany) asi i komplikovaný pohled na život vietnamské buržoasie (s uměleckými sklony). Byli to jacísi jiní Vietnamci - urostlí, krásní, chytří, slušní, jiní, než které známe (většinou stejně hodně povrchně) z českého prostředí. Vlastně, byť buržoázní, bylo to prostředí spíše aristokratické - jemné, uhlazené, nevýbojné, byť vnitřně nejisté a rozpolcené... Jeden z filmů, které je vhodné vidět znovu. (05.05.2014)

Lyrický, pocitový ... a snad i trochu ospalý příběh, který nic podstatného neřeší - jen se zastavil někde na vertikále života. Snadno podlehnete iluzi, že díky harmonii svých podmanivých obrazů dokáže ovládat i čas - ale nakonec přijde chvíle, která vás vrátí zpátky do reality. Přesto svou podstatou zůstává věrný vlastním rituálům i vlastním snům ... čarovný jako letní déšť a lehounký jako pápěří - možná až v závěru si uvědomíte, že nositeli (nebo spíš nositelkami) veskrze pozitivní dušení rovnováhy jsou tady ŽENY ... navzdory všemu, s čím se potkávají. (05.05.2014)