V mene otca

Způsob života hyppies v tehdejší době mi nepřišlo dvakrát tak sympatické, tak ani samotní herci a hlavně samotný příběh vůbec. Atmosféru to má geniální, to přiznávám, ale nedokázal jsem až do konce filmu pochopit, proč zrovna tenhle film je ve zdejším žebříčku nejlepších filmů v době co to píšu na 167. místě. Dle mého názoru ten film v sobě nemá nic nápaditého, krom toho, že se v něm řeší věc, která je aktuální posledních třicet let stále více a více, což je určitě sympatické, ale v porovnáním s tím, že v dnešní době už i Izraelec dokáže o své zemi natočit negativní film mě dokáže zničit víc, než právě tenhle film. Nic proti němu nemám, jen si myslím, že zas tak silný není aby si zasloužil plný počet. Určitě jsem viděl lepší filmy na téma terrorismus, a ještě k tomu o irské iře, například Krvavá neděle. (12.04.2009)

Možná trochu nenápadné, ale velmi působivé drama, které je svým námětem v posledních letech aktuální stále více. Muž se "špatnou krví", jenž se ocitl ve špatnou chvíli na velmi špatném místě, musí čelit tvrdé politické diskriminaci a snášet ty největší psychické zátěže, jaké může společnost nastražit. Snímek má opravdu velkou sílu, která ční jednak v parádní atmosféře plné revolučních nálad a hippies, a pak také ve skvělých hereckých výkonech, jež skutečně stojí za to vidět. Daniel Day-Lewis je opět úžasný a definitivně ho řadím k těm nejlepším hercům, jací se kdy před kamerou objevili. Stejně tak potěší i Pete Postlehwaite v roli těžce zkoušeného otce a samozřejmě Emma Thompson v menší, ale hodně výrazné roli. A jak je celá podívaná vážná a poněkud depresivní, tak o to víc jsem si užíval ten závěr, kdy Conlon pronáší hrdou řeč před zástupem novinářů. To jsou totiž přesně ty okamžiky, kvůli kterým mám filmy tak moc rád a nikdy mě nepřestanou oslovovat.. (25.08.2012)

Tenhle film bych zařadil někam doprostřed pomyslného žebříčku kvality. Nepociťoval jsem u něj ani nudu, a ani jsem se u něj kdovíjak nebavil. Neodpustím si ani podotknout, že se mi některé situace prostě super nezdály. SPOILER: Máme dva lidi, kteří jsou neprávem usvědčení z teroristického útoku. Pošleme je tedy do vězení. Tady je zatím vše v pořádku. Poté máme člověka, který se ke stejnému teororistickému útoku přizná. My tvrdá a naústupná policie nechceme přiznat chybu, aby se neprofláklo, že jsme dementi, ale stejně toho človíčka, který se nám přiznal pošleme do stejného vězení, jako ty omylem odsouzené a budeme tiše doufat, že se tam mezi pár stovkami vězňů nikdy nepotkají. Tohle už mi úplně pravděpodobné nepřijde. A našlo by se podobných momentů více. KONEC SPOILERU Žádný zázrak se tady rozhodně nekoná. Film rozhodně neháže do placu něco nového. Angličani a Irové by spolu do hospody rozhodně nezašli, což se obecně ví. A s údajnými soudobými teroristy, tedy těmi silně věřícími opálenými strejdy arabského původu, je dodnes zacházeno podobně akorát s tím rozdílem, že ještě nesrovnatelně brutálněším způsobem, protože lidská vynalézavost je skoro neomezená. A jsem si skoro jistý, že tohle se ví taky. Závěrem si rozhodně nedovolím říct, že je tenhle film špatný, ale na mne prostě zásadní dojem neudělal. Minimálne dva herecké výkony zcela jistě neušly mé pozornosti, ale ty samy o sobě dobrý film nedělají. 2* (11.04.2012)

Silný příběh o nespravedlnosti, scénář, který se snaží vyhýbat patosu, obstojná režie a vynikající Day-Lewis mne přesvědčili, že patří k tomu nejlepšímu, co bylo na téma nespravedlivě odsouzených natočeno. I když o boji jednotlivce proti justičnímu systému stále mezi mými favority zůstávají Dva muži ve městě, Život Davida Galea a Černý talár pro vraha, čtvrtou příčku si tento film zaslouží. (15.08.2020)

Všeobecně filmy "podle skutečných událostí" stojí za hovno, protože už jen ten fakt, že se to opravdu "přesně tak" stalo je pro mne docela nevěrohodný. Neříkám, že tomu tak bylo tady, no všeobecně, i když samozřejmě čest výjimkám. Gerry, irský světec a dobromil, navštíví UK, hledá dobrodružství, sám sebe a co by Ir má to štěstí, že zaujme Angličany v pravém slova smyslu. Ti ho v méně královny pozvou na tradičný UK. čajíček a předvedou mu anglickou pohostinnost, no Gerry, kterému v žilách proudí pravá Irská krev má na to odlišný názor a tradičná UK. pohostinnost, která trvá par let, sem mu jaksi nelibí. Po tom co se jeho pobyt v anglickém království končí, vezme tužku, papír a sepíše své memoáry. 7/10 (03.02.2012)