Papierový mesiac

Může vzniknout příběh na téma >>Muž a malá holka na cestě<< jinak, než jako báchorka o rozmazleném fakanovi a přitroublém smolaři, kteří si celou dobu nadávají a nakonec si padnou kolem krku? Může! A to je právě tento případ. Tento pohodový příběh o podvodníčkovi a osiřelém děvčátku se sentimentu vyhýbá jako čert kříži, naopak oplývá nevtíravým humorem, s dojemnými scénami si jen tak zahrává (většinou je něčím přeruší) a ani srdceryvný závěr se nekoná, ale přichází sarkasticky úsměvný otevřený konec. Ryan O'Neal je sympaťák až na půdu a jeho dceruška Tatum právem získala Oscara. Filmy Petera Bogdanoviche (nebo alespoň většina) mne svou sympatickou přímostí a nepodbízivou upřímností vždycky potěší. 95%. (14.05.2012)

No neni to takova sranda jako Bijasek a neni to takovy drama jako Posledni predstaveni, ale stejne to je pecka. Bogdanovich proste umi. Paradni mix mezi komediodrama a roadmovie se skvele napsanejma dialogama o jedny netradicni dvojce jedouci k teticce. Dojde i na nejaky ty vaznejsi momenty, ale hlavne to je fakt mila a pohodova podivana, kde neustale Ryan s Tatum nekoho okradaj a podvadi, ale naprosto milym zpusobem. Navic Ryan je naprostej sympatak a Tatum je fakt perfektni, jeden z nejlepsich detskejch vykonu, co jsem videl, ani se nedivim, ze dostala oskara. Jen se divim, ze je to jedinej, kteryho dostala, kdyz uz v deseti mela takovejhle talent, ze by vsechny Dakoty a podobny maly kravky strcila do rukavu. Ale zase je fakt, ze je misty trochu otravna, coz je ale dany jeji postavou, takze to je vlastne v poradku. No a film je navic moc prijemne natocenej, ta cernobila k tomu docela sedi a hraje pohodova hudba. Takze ja jsem spokojenej, tech devadesat minut jsem se perfektne bavil. (13.02.2010)

Z úvodních scén to vypadalo jak film od Wenderse, jenže jakmile se tam začalo mluvit, bylo mi jasné, že to bude vedené a laděné úplně jinak. To mě mírně zklamalo, ale po cca 10 minutách jsem se s tím dokázal smířit a užívat si ten film takový, jaký je. A ačkoli mi vadilo, že Addie je značně chytřejší než všichni dospělí (s jejichž postavami se tu bohužel tolik nepracuje), je to vlastně jediná výtka, kterou k tomu mám. Jinak se mi to hodně líbila, ať už perfektní filmařskou stránkou, tak i vtipnými scénami, solidním scénářem a dobrými nápady. A vlastně i hlavní postavy mi byly dost sympatické, ačkoli celou dobu dělaly ilegální věci, ale v té době, ve které se to odehrává, se není čemu divit a navíc Addie ten kšeft s Biblemi povýšila na úroveň činů Robina Hooda, protože chudým ji dávali zadarmo a bohaté značně oškubali. Navíc to celou dobu naprosto skvěle funguje a každá část děje končí přesně v tu chvíli, jakou má. Jen ten konec mohl být údernější a silnější, ale to už bych musel spoilerovat proč. Slabých 5* (03.04.2022)

Papírový měsíc navazuje na klasický hollywood, který ve svých melodramatech uměl velmi dobře pracovat s předvídatelnými lidskými emocemi a výborně zvládal filmové řemeslo. Měl ale dvě zásadní chyby a tou byl sentiment a s ním spojená naivita v přístupu k postavám a ke společenské realitě. Těhle dvou chyb se Bogdanovich ve svém komediálním dramatu z meziválečné Ameriky vyvaroval a vznikl sympatický snímek o vztahu jednoho malého podvodníčka a hubatého protřelého sirotka, který v sobě nezapře vliv matky živící se nejstarším řemeslem. Potulný prodavač biblí a obchodník s lidskou důvěřivostí sice má dojem, že se energické dívky rychle zbaví a ještě na tom vydělá, jenže ta má jinou představu a schopnosti, jak toho dosáhnout. Je sice pravda, že maáé Tatum O'Neal si po většinu filmu vystačí se sveřepým výrazem v obličeji a že si dokážu vzpomenout na slušnou řádku přesvědčivějších dětských herců, stejně jako je fakt, že se z podobné látky dalo vytěžit mnohem víc, ale přesto je to film pro svou eleganci a nepodbízivost velmi kvalitní. Celkový dojem: 85 %. (06.09.2011)

Len škoda, že sme to už toľkokrát videli. Light verzia Gun crazy, Zapadákova a Bonie and Clyde, pretože pri dieťati nie je na vraždy priestor. Veľmi príjemný retro filmík, kde musí byť divákovi jasné, že Bogdanovič chovanie hlavných postáv neobhajuje, on iba chce, aby sme boli v napätí ako dopadne sekvencia s vylúčením prsnatej náhodnej okoloidúcej z oteckovej priazne a ďalšími. V roku 1973 Paper moon určite ako klišé nikomu nepripadal, bohužial mi dnes už bolo od začiatku jasné, ako a kde sa bude príbeh ďalej vyvíjať a ako skončí. Na druhú stranu treba skonštatovať, že presne to od tohoto žánru (čiže viac rodinný film, ako gangsterka) chceme a je to vlastne nakoniec niečo úplne iné, ako hore spomenuté tri filmy. Divák sa môže zaoberať aj podtextom sociálnej a morálnej situácie Ameriky tridsiatych rokov. (30.11.2013)