Réžia:
Douglas SirkScenár:
Orin JanningsKamera:
Russell MettyHudba:
Miklós RózsaHrajú:
John Gavin, Liselotte Pulver, Jock Mahoney, Keenan Wynn, Erich Maria Remarque, Dieter Borsche, Barbara Rütting, Thayer David, Charles Regnier (viac)Obsahy(2)
„Když člověk nic nežádá, je ze všeho dárek.“ Příběh lásky, která rozkvetla na špatném místě a ve špatnou dobu... Mladý německý voják Ernst Graeber strádá na východní frontě. Po několika letech se konečně dočká vytoužené dovolené a rozjede se do rodného města. Namísto domova však nachází jen ruiny, o jeho rodině nikdo nic neví. V rozbombardovaných ulicích potká bývalou spolužačku Alžbětu a začne se s ní scházet… Americký režisér dánského původu Douglas Sirk vyrůstal v Hamburku a s Německem jsou také spjaty začátky jeho tvůrčí dráhy. Prosadil se jako režisér melodramat a hudebních snímků, zejména dvojicí titulů s populární švédskou zpěvačkou Zarah Leanderovou K novým břehům (1937) a La Habanera (1937). Pak odešel do exilu a v roce 1939 získal smlouvu v Hollywoodu. Vrcholem jeho tvorby je série melodramatických filmů z padesátých let, jež realizoval pro společnost Universal. Dva z nich, Nádhernou posedlost (1954) a Psáno ve větru (1956), uvedla v minulých letech i Česká televize. Nyní divákům přinášíme i jeho předposlední film – adaptaci světoznámého protiválečného románu E. M. Remarquea, který si ve filmu dokonce zahrál roli profesora Pohlmanna. (Česká televize)
(viac)Recenzie (42)
Už jen vidět samotného Remarqua je zajímavou devizou tohoto díla. Z dnešního pohledu to místy působí trochu naivně, ale to mi neubíralo na dojmu. Možná naopak, protože dnes by se jistě šlo po mnohem větší realističnosti na úkor onoho vztahu uprostřed války. Příjemné herecké obsazení a zajímavé scény jako například ta z luxusního podniku, kde zábavu skoro nevykolejí ani shazované bomby. Jediný co mě lehce rušilo byla ta angličtina, když celý film byl o Němcích. Jo a knihu jsem nečetl... ()
I na malé ploše (začátek filmu) se Sirkovi podařilo působivě zprostředkovat syrovost a bezútěšnost východní fronty (rok 1944), John Gavin je výborně obsazen do role slušného Němce (příslušníka wehrmachtu), ale proboha, když pro scénu dojíždějícího večírku u Ernestova bývalého spolužáka Bindinga angažoval režisér dvě krásné herečky (blondýnu a brunetu) a svlékl je do spodního prádla (černého a bílého), proč se pak věnoval jen blondýně a tu druhou nechal povalovat se mimo záběr na předložce ze lví kůže? Celá práce s kontrastem vyšla úplně vniveč. ()
Typický Remarque. Keď ide o vojnu, tak najskôr romanticky poblázni a zaláskuje, ďalej čitateľa/diváka veľmi pevne spojí s postavami, aby potom na záver zobral všetky ilúzie o budúcnosti a šťastí... Okúzlujúci snímok, no zároveň i veľmi depresívny, takýto guláš rôznorodých pocitov po filme sa dostaví len málokedy. 85/100 ()
Žít (Leben) a milovat (Love) nelze zaměňovat, i když - pokud se zdaří - mají hodně společného. Douglas Sirk má k Remarqueovi daleko ne tolik v obrazech jako v myšlení. Láska za války nemohla být nikdy romantická. Ničivé události a strach z nich mohly přát pouze lásce opojné a náruživé, která se chce zachytit posledního stébla. A jak oddělit čas pro milování a umírání? ()
Jeden z největších autorů protiválečné literatury si v tomto filmu dokonce i sám zahrál. A vůbec to nebyl průšvih. Tato adaptace věrně vystihuje základní myšlenku románové předlohy, která si klade otázku, jak těžké je být členem národa, který všichni nenávidí. Obstojný rozpočet umožnil nejen barevné zpracování, ale i několik scén, na nichž se vyřádila demoliční četa. Gavin v hlavní roli působí hodně sympaticky, takže až na poněkud křečovitý závěr není snímku co vytknout, ()
Galéria (52)
Fotka © Universal Pictures
Zaujímavosti (5)
- Sekvence ruské bitevní fronty byly natočeny v severním Bavorsku. Pro natáčení ve válkou zničeném Berlíně postavil štáb vchody, východy a schodiště v bombardovaných budovách a zpevnil budovy, kde se plánovalo natáčení. Oddělení speciálních efektů vyhodilo do povětří čtyři částečně zdemolované budovy v Berlíně pro scény bombardování. (sator)
- Erich Maria Remarque ve snímku ztvárnil svou jedinou filmovou roli, profesora Pohlmanna. (Fugas.cz)
- Během natáčení se z Douglase Sirka a Ericha Maria Remarque stali blízcí přátelé a posléze ve Švýcarsku i sousedé. (Fugas.cz)
Reklama