Čas žít, čas umírat

Výbornou knihu dostal do ruky slušný řemeslník 1)  a podle toho to i dopadlo. Film se od knihy napsané o čtyři roky dříve příliš neodlišuje. Knihu ale psal Mistr, zatímco film stvořil zkušený řemeslník._____ 2)  Film neoplývá režimovými symboly, trvalo nějakou dobu, než jsem pochopil, kterou válku (první nebo druhou světovou) vlastně sleduji. Na svou obhajobu musím říci, že jsem se díval sledoval snímek s useknutým začátkem a s chybou v záznamovém zařízení (inu, Vodafone), takže jsem netušil, o jaký film jde._____ 3)  Angličtina německým vojákům taky nepasuje do úst o to víc, že jejich rozhovory, myšlení, reakce i humor prozrazuje spíše americké vidění světa._____ 4)  27letý John Gavin (Ernst) se narodil v LA mexické matce a a) chilskému otci jako Juan Vincent Apablasa, b) irskému otci jako John Anthony Golenor. Obě verze krouží internetem a mně se ani moc nechce zjišťovat, jak je to doopravdy. Filmování v Západním Berlíně a ve vojenském výcvikovém prostoru Grafenwöhr (u Norimberka) si herec užíval se svou novomanželkou jako svého druhu svatební cestu. Film ho i proslavil. Poté, co se bývalý herec Ronald Reagan stal prezidentem, bývalý herec Gavin se stal velvyslancem v Mexiku._____ 5)  60letý autor knižní předlohy Erich Maria Remarque (malá role profesora Pohlmanna) po emigraci žil střídavě v USA a ve Švýcarsku. Do vlasti se už natrvalo nevrátil._____ 6)  Maličko si štěkl i 32letý Klaus Kinski s výrazně modrýma očima (gestapák, který vyřizoval předvolání Ernstovy ženy)._____ 7)  Promítání filmu nebylo ve své době povoleno v Izraeli a v SSSR vzhledem k zobrazení německých vojáků jako obětí režimu a ne jako fašistů. (20.06.2022)

Pohľad na 2. svetovú vojnu z druhej strany. Vizuálne nie tak odporné a zdrvujúce ako iné snímky na rovnakú tému, myšlienka z toho však kričí rovnako. Jediné, čo by som vytkla je absencia nemeckého prízvuku, v tomto prípade tomu nemecký dabing určite pridáva na hodnote. :) Takéto snímky by sme mali vidieť častejšie, aby sme nezabúdali na nie tak dávnu históriu. (15.04.2016)

I na malé ploše (začátek filmu) se Sirkovi podařilo působivě zprostředkovat syrovost a bezútěšnost východní fronty (rok 1944), John Gavin je výborně obsazen do role slušného Němce (příslušníka wehrmachtu), ale proboha, když pro scénu dojíždějícího večírku u Ernestova bývalého spolužáka Bindinga angažoval režisér dvě krásné herečky (blondýnu a brunetu) a svlékl je do spodního prádla (černého a bílého), proč se pak věnoval jen blondýně a tu druhou nechal povalovat se mimo záběr na předložce ze lví kůže? Celá práce s kontrastem vyšla úplně vniveč. (11.02.2024)

Remarqueovu predlohu som čítal dávno a mnoho z nej som zabudol. Ani presne neviem, či bola výrazne kvalitnejšia ako to, čo z nej vytvoril Douglas Sirk. Film disponuje všetkými nedostatkami, ktoré boli typické pre väčšinu produkcie Hollywoodu v tých rokoch. Nenašiel som prakticky nič, čo by ma na filme zaujalo. Tri hviezdičky sú dôsledkom mnou nastaveného hodnotiaceho systému, nie prejavom môjho celkového dojmu. (28.05.2023)

Nie je to ako kniha, ale určite sa k tomu blíži a zdá sa že samotný spisovateľ bol spokojný. Inak by sa na tomto projekte nezúčastnil a sám som vlastne v šoku pozeral, že Remarque si tu struhol normálne že vážnu rolu. Film prináša to tradičné remarkovské spojenie šťastných chvíľ s neútešnou situáciou, ktoré môže vyústiť len v tragédiu. Zároveň tu vidíme "dobrých" náckov, chlapcov, ktorí boli len niekam poslaní plniť určitú úlohu, ale vo svojom vnútri túžia žiť normálne. Dnes sa už také nevidí, všetci sú paušálne nazývaní fašistami a náckami, dokonca aj takí, čo s fašizmom majú pramálo spoločné. Na druhej strane Klaus Kinski ako ten pravý nácek bol už len ksichtom výnimočne zahraný. (22.05.2021)