A Time to Love and a Time to Die
Réžia:
Douglas SirkScenár:
Orin JanningsKamera:
Russell MettyHudba:
Miklós RózsaHrajú:
John Gavin, Liselotte Pulver, Jock Mahoney, Keenan Wynn, Erich Maria Remarque, Dieter Borsche, Barbara Rütting, Thayer David, Charles Regnier (viac)Obsahy(2)
„Když člověk nic nežádá, je ze všeho dárek.“ Příběh lásky, která rozkvetla na špatném místě a ve špatnou dobu... Mladý německý voják Ernst Graeber strádá na východní frontě. Po několika letech se konečně dočká vytoužené dovolené a rozjede se do rodného města. Namísto domova však nachází jen ruiny, o jeho rodině nikdo nic neví. V rozbombardovaných ulicích potká bývalou spolužačku Alžbětu a začne se s ní scházet… Americký režisér dánského původu Douglas Sirk vyrůstal v Hamburku a s Německem jsou také spjaty začátky jeho tvůrčí dráhy. Prosadil se jako režisér melodramat a hudebních snímků, zejména dvojicí titulů s populární švédskou zpěvačkou Zarah Leanderovou K novým břehům (1937) a La Habanera (1937). Pak odešel do exilu a v roce 1939 získal smlouvu v Hollywoodu. Vrcholem jeho tvorby je série melodramatických filmů z padesátých let, jež realizoval pro společnost Universal. Dva z nich, Nádhernou posedlost (1954) a Psáno ve větru (1956), uvedla v minulých letech i Česká televize. Nyní divákům přinášíme i jeho předposlední film – adaptaci světoznámého protiválečného románu E. M. Remarquea, který si ve filmu dokonce zahrál roli profesora Pohlmanna. (Česká televize)
(viac)Recenzie (42)
Jedná se o adaptaci světoznámého Remarqueova románu Zeit zu leben, Zeit zu sterben. Jak už název filmu napovídá, tím že bylo sloveso leben nahrazeno slovem to love, mělo být řečeno, že namísto obecných nesnází válečného života, byla specielně vyzdvižena obtížnost praktikování lásky a jakéhokoli bližšího vztahu. Jako válečný film nic moc, jako romantický celkem ujde. A hlavně - spatřit hrát samotného Remarquea, v poměrně velké roli, to se nikde jinde nevidí. ()
Nie je to ako kniha, ale určite sa k tomu blíži a zdá sa že samotný spisovateľ bol spokojný. Inak by sa na tomto projekte nezúčastnil a sám som vlastne v šoku pozeral, že Remarque si tu struhol normálne že vážnu rolu. Film prináša to tradičné remarkovské spojenie šťastných chvíľ s neútešnou situáciou, ktoré môže vyústiť len v tragédiu. Zároveň tu vidíme "dobrých" náckov, chlapcov, ktorí boli len niekam poslaní plniť určitú úlohu, ale vo svojom vnútri túžia žiť normálne. Dnes sa už také nevidí, všetci sú paušálne nazývaní fašistami a náckami, dokonca aj takí, čo s fašizmom majú pramálo spoločné. Na druhej strane Klaus Kinski ako ten pravý nácek bol už len ksichtom výnimočne zahraný. ()
Žít (Leben) a milovat (Love) nelze zaměňovat, i když - pokud se zdaří - mají hodně společného. Douglas Sirk má k Remarqueovi daleko ne tolik v obrazech jako v myšlení. Láska za války nemohla být nikdy romantická. Ničivé události a strach z nich mohly přát pouze lásce opojné a náruživé, která se chce zachytit posledního stébla. A jak oddělit čas pro milování a umírání? ()
Mladý vojak nacistického Nemecka bojuje na ruskom fronte počas prichádzajúcej jari, ktorá odhaľuje mŕtvoly pod rúškom roztápajúceho sa snehu. Úsmev na tvári mu však vyčarí nečakané schválenie dvojtýždňovej dovolenky. Vracia sa teda domov, aby našiel vo svojej rodnej štvrti len sutiny, kvôli ktorým ani nerozozná miesto, kde pôvodne stál jeho dom. Nachádza však útechu v náručí mladej ženy, s ktorou si hľadá v čase medzi poplachmi a povinným skrývaním v suterénoch nejakú pohodlnú ruinu, kde by sa zmestili len oni dvaja, ich láska a fľaška chľastu. Erich Maria Remarque, ktorý si tu aj zahral, opisuje hľadanie lásky a smrti v 2. svetovej, na ktorú neboli hrdí ani niektorí nemeckí vojaci. Bohužiaľ asi len tí radoví. Ak vám tento komentár pripomína skôr obsah filmu, je to v poriadku. Príbeh je dosť silný, aby hovoril za seba. Keď navyše trochu poznáte autora predlohy, viete, že sa môžete tešiť aj na dokonale vyšperkovaný scenár. ()
Pokud máte tvorbu Douglase Sirka spojenou především s technicolorovým melodramatem 50. let, budete možná překvapeni podobně jako já, že zrovna on natočil válečný film. Při bližším pohledu je to ale vše docela logické. Adaptace Remarquea, posunutá do typicky melodramatického odstínu a výsledkem je typický Sirk, který mě nikdy asi zcela neuchvátí, ale na kterého mě baví koukat. 6/10 ()
Galéria (52)
Fotka © Universal Pictures
Zaujímavosti (5)
- Erich Maria Remarque ve snímku ztvárnil svou jedinou filmovou roli, profesora Pohlmanna. (Fugas.cz)
- Film byl zakázán v Izraeli a Sovětském svazu kvůli jeho neobvyklému soucitnému zobrazení Němců během druhé světové války. (sator)
- Režisér Douglas Sirk, který se narodil v Německu dánským rodičům, začal svou kariéru natáčením filmů pro německé Ufa Studios, ale během nacistického režimu ze své země uprchl. Když byl tento film natočen, Sirk nemohl používat studia Ufa, protože se nacházela v sovětském sektoru okupovaného Berlína. Proto se studiová práce prováděla v Central Cinema Company Studios ve Spandau. (sator)
Reklama