Reklama

Reklama

Brancaleonova armáda

  • Československo Brancaleonova armáda (viac)

Obsahy(1)

Italský barevný film režiséra Maria Monicelliho Brancaleonova armáda, je úsměvným pokusem o parodii dobrodružných rytířských filmů. Již sám název je ironický, protože armáda potulného rytíře Brancaleona se skládá z pětice ubohých venkovánků majících ke všemu, co se vztahuje k vojsku, pěkně daleko. Příběh se odehrává kolem roku 1000 n. l., kdy se tato armáda dala na pochod patrně od Faleri u Viterba a měla dorazit do jakéhosi města Aurokastra, ležícího patrně poblíž Crotone. Cestou prožívá tisíc a jedno dobrodružství. Brancaleone bojuje na turnajích, vyzve na souboj potulného rytíře, zabloudí do města, jehož obyvatelé vymřeli morem, marně ochraňuje počestnost krásné dívky, nakonec dosáhne cíle, ale jen proto, aby upadl i se svou armádou do rukou saracénských pirátů a po nich do zajetí neméně sveřepých křesťanských nepřátel. Nezbývá mu, než se vydat s procesím kajícníků přes moře a tam pokračovat v dobývání nesmrtelné slávy, jak mu přikazuje jeho rytířská čest. K přednostem filmu patří řada dobře postavených komických situací, slovní humor dialogů a vynikající herecké obsazení. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (53)

xaver 

všetky recenzie používateľa

Neuvěřitelně vtipná parodie na rytířské příběhy. Naturalistické snímky z plenění barbarů jsou vystřídány donkichotskými počiny hlavního hrdiny z jeho neuvěřitelně splácanou miniarmádou. Vynikající dabing se projevuje zejména v hláškách jednotlivých hrdinů. V tomto směru je téměř nepřekonatelná postavička Žida Habakuka. Všechno je podáno tak humorně, že "ostré hrany" drastických snímků jsou hned jaksi otupeny a divák se musí smát. Celý film je sérií nápadů a gagů, které prakticky nenechají v klidu bránici diváka. Takže za 5. ()

MickeyStuma 

všetky recenzie používateľa

V šedesátých a sedmdesátých letech přišlo do kin mnoho historických dobrodružných komedií z jižních zemí Evropy, z nichž u nás v paměti diváků asi nejvíce utkvěl kostýmní snímek francouzský ´Pošetilost mocných´ (1971). Italové však o něco dříve zabodovali, a to právě i v československých kinech, tímto příběhem ze středověku, který je tady u nás už dnes bohužel doslova zapomenutý. Děj obsahuje mnoho odkazů na nejrůznější ceněná díla (např. Dona Quijota snad pozná každý) a tradiční středověké situace, avšak v groteskním a situačním podání. Zkrátka se jedná o dokonalou parodii, jak by se řeklo, nepravděpodobného dobrodružství středověkého soužití. Své samozřejmě udělal i český dabing, který byl právem vychvalován až do nebes. Celý děj, plného nejrůznějších skopičin, je podpořen ohromnou výpravou a krásnou kamerou plně zvýrazňující místa a nejrůznější situace, i když některé kulisy vypadají dosti uměle, ale to je asi vlivem dnešní doby. Co však nestárne je skutečně onen humor, který dokáže pobavit i dnes. ()

Reklama

Ironfood 

všetky recenzie používateľa

Parodie na rytířské eposy, na které lze ocenit zejména bezstarostný a nevázaný přístup tvůrců, tak trochu ve stylu Monty Pythonů. Bohužel humor tu není zas až tak na vysoké úrovni, nenarazíte prakticky na žádné zvlášť podařené a zapamatovatelné vtipné scény, prostě tam jenom celou dobu pobíhá parta zoufalců, jejichž vcelku sympatický a charismatický vůdce si hraje na velkého rytíře. Ovšem musím uznat, že mají opravdu úderný popěvek. Navíc jsou tu ke slyšení motivy z oper Richarda Wagnera, které jsou později použity v Excaliburu. ()

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

(ne)Rytířská satira o donquijotském hrdinném rekovi, jeho povedené svitě vychcaných zbabělců a jednom žlutém oři, který z těch všech pobral rozumu zdaleka nejvíce. Komedie mládí mnohých z nás a především film, který (podobně jako Mrazík) stojí na geniálním českém dabingu z děvětašedesátého, který sice s originálem nemá společného zhola nic (stejně jako ten Mrazík), ale ke škodě to tedy rozhodně není (stejně jako u Mrazíka). A jeden z očividných zdrojů pro budoucí Monty Pythoní Svatý grál (narozdíl od toho Mrazíka). ()

classic 

všetky recenzie používateľa

Spoľahlivý tandem v podobe: režiséra M. Monicelliho & herca V. Gassmana, spoločne nazreli do vskutku „temného stredoveku”, aby povedzme divákom sprístupnili filmy o cavalieroch, ale tentoraz klasickým spôsobom poňatý "atleticizmus", totižto kompletne obrátili naruby; áno, aby sme sa s chuťou zasmiali, a tak na túto vec idú presne opačným smerom, obaleným do mimoriadneho, parodického šatu s miestami dosť surovým spracovaním, à la, trebárs niečo v podobnom duchu historického titulu: Braveheart. • Titul: L'armata Brancaleone, mal priamo k dispozícii nielen zaujímavým štýlom vytvorené, úvodné titulky so skvelými animáciami, a to konkrétne od autora Emanuelea Luzzatiho, a za doprovodu svižnej piesne: s rovnomenným názvom ako aj film; v podaní talianskeho tenoristu: Pieroa Carapellucciho, ale zároveň disponoval častými, a k tomu i naprosto grotesknými situáciami, v ktorých titulná postava Brancaleonea da Norciu v podaní Vittoria Gassmana, neváhala si zo seba (u)robiť kopec srandy na vlastný účet, čiže inými slovami povedané; skrátka, neberie sa príliš vážne, čo je mimochodom z jeho strany totálne "absolutórium", ktoré sa teda týka poňatia filmu ako celku, v ktorom kraľuje spolu s G. M. Volontéom, keď by som na záver len podotkol, že i on bol vynikajúcim. • Výborná, vtipná paródia, ktorá mi ešte ostane dlho ukotvená v pamäti. ()

Galéria (20)

Zaujímavosti (11)

  • Režisér Mario Monicelli uvedl, že nápad na film dostal, když v dílnách Cinecittà náhodou uviděl několik scén z filmu Luigiho Malerby a Antonia Marchiho Donne e soldati z roku 1954, který byl v té době ještě ve střižně. (classic)
  • Úvodní titulky a animaci vytvořil Emanuele Luzzati. (classic)
  • Když se Catherine Spaak (Matelda) podílela na natáčení filmu, bylo jí teprve dvacet let. Italštinu a jazyk, který scénář vyžadoval, neznala. Francouzsko-belgická herečka uvedla: „Už studium scénáře pro mě bylo velmi obtížné, když jsem dorazila na plac, čekalo mě pak škádlení a nadávky. Zpočátku jsem jen stěží zadržovala slzy, ale chápala jsem, že se baví, a nemohla jsem jim kazit zábavu. Tak jsem také poznala přísnost a hloubku velké italské kinematografie.“ (classic)

Reklama

Reklama