Obsahy(1)
Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít." (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (199)
Historie mi v mnoha ohledech připadá fascinující. Možná i proto považuji tuto "historickou" hru Járy Cimrmana za absolutní vrchol tvorby pánů Smoljaka a Svěráka. Výborný krátký seminář diskutující roli Cimrmana na poli historického výzkumu a aplikace jeho poznatků do současnosti se točí především kolem blanické pověsti a zapamatovatelnosti historických dat. Jak se blížil kulatý rok 1900, byl Cimrman nervóznější a nervóznější. Cítil, že v tomto zapamatovatelném roce by se mělo odehrát co nejvíce světodějných událostí a významné muže své doby k tomu tlačil. Ne všude uspěl. Například jeho dopis Františku Josefu I., aby v roce 1900 buď odstoupil nebo zemřel, přijal panovník s vyslovenou nevraživostí. Následující hra o horké hlavě Veverky z Bitýšky, o správním rytíři s renesančním jménem Smil Flek z Nohavic, o politické mrtvole Hynkovi z Michle a o vojenském nejvyšším veliteli sv. Václavovi, který je zcela mimo jakékoliv dění, představuje to nejlepší z cimrmanovského intelektuálního humoru. Až se mě budou žáci ptát: "Pane učiteli, jsou tam, vyjedou někdy?" Co jim mám o tom Blaníku říct? - Řekni, děti, je to noclehárna! ()
Kdo by neznal Divadlo Járy Cimrmana, skoro jako kdyby neznal u nás divadlo žádné. Tohle už stará česká klasika, kterou musí mít snad každý rád. Tvůrci Svěrák a Smoljak si tu střílí prakticky ze všeho inteligentním způsobem a vtáhnou tak diváka do děje dříve, než by stačil mrknout. Ač se jednotlivé díly liší kvalitou, vždycky je dobrá podívaná, co stojí za to. ()
Hra napsaná před Sametovou revolucí, ale uvedená až po ní. Jedna z nejlepších her. Podobně jako Švestka je zde alternace perfektně zvolená. Smoljak, Weigel, Kašpar, Vondruška, Rumlena... to je legendární. Sice jako Smila mám radši Petra Bruknera, ale Jan Kašpar je v této roli legendární svým způsobem. Opět záznam, na který se s chutí podívám. Stejně tak to platí i u hry samotné. ()
Za mě je tohle asi nejslabší Cimrmanova hra, se kterou jsem se prozatím setkal, ale z mého hodnocení je jasné, že to stejně nic nemění. Sice mi tam místy chyběl Svěrák a ve hře se vlastně nic nedělo, seminář byl skvělý (tentokrát výjimečně na stejné úrovni jako hra) ale také jeden z těch slabších, ale dost mu přidalo to závěrečné maňáskové divadlo. Hra byla možná trochu delší, než je nutno, ale i přes její statičnost to funguje a rychle to šlape k závěru, hlášky jsou ale jak jinak opět perfetkní a skvěle fungují. Smil Flek z Nohavic a vězeň Veverka z Bitýšky, vězeň z Bitýšky, vězeň tomu chvíli kralovali, ale pak přišel souboj a nezapomenutelná výměna mečů, to byl krásný vrchol hry. Pro mě prostě opět další příjemné pokoukání a zasmání se nad inteligentním humorem. A taky další důkaz toho, že když je nějaká hra těchto hochů slabší, nemusím vůbec nic řešit a obávat se, protože bude skvostně zpracovaná a funkční, Jako Blaník, 90%. ()
Divadlo Járy Cimrmana opět nezklamalo a Blaník je tak další z her, na které se určitě vyplatí zajít, jelikož skýtá nepřeberné množství tentokrát historických vtípků. Seminář je opět výborný, loutkové intermezzo taktéž, jen ta závěrečná hra lehce pokulhává za těmi nejlepšími. Stále se však jedná o to nejlepší, co u nás komediálně kdy vznikalo. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (8)
- Při psaní hry autoři již mysleli na Jana Kašpara a napsali pro něj roli Smila, který sedí za svým kamenem a nebylo přes něj vidět, že je Jan Kašpar na vozíku. Postava Smila však sama o sobě na vozíku není a jeho alternant Petr Brukner na vozíku být nemusel. Ani v semináři představitel Smila nevystoupí. (mnaucz)
- Červen 1989 - Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák čtou členům souboru text nové hry Blaník, kolegové nevěří, že to schvalovací komise „pustí“, tuto otázku nakonec nemusí díky sametové revoluci řešit. (POMO)
- Na počátku 90. let krátce hrával postavu Smila i Andrej Krob, který dříve ze souboru kvůli svému kádrovému profilu odešel. V roce 1993 však zase divadlo z časových důvodu opustil. (mnaucz)
Reklama