Guľový blesk

Fantastická exkurze do surreálné bizarnosti normalizačního uvažování. Doktoři, inženýři, dělníci a staré báby se stěhují se svými mindráky z jednoho důlku do druhého ve dvanáctisměně organizované sociopatem, který se neustále schovává do válečných přirovnání. A v tom vším hemžení neustále překáží starý umělec, který ani moc neví, co se kolem něj vlastně děje.  Kulový blesk je mimo jiné zajímavý i na tu dobu ne úplně typickými dokumentárními postupy. Mnoho událostí sleduje z dálky, jakoby z pozice náhodného třetího pozorovatele. Kamera je často i v omezených prostorech malých bytů ruční a přizpůsobuje se hercům, takže ti ve svých postavách zase působí svébytně a životně. Etalonem nejen tohoto filmu, ale českého filmu obecně je scéna cvičného přesunu. Ta v sobě totiž má tu moji milovanou germanovskou pološílenou chaotičnost se spoustou komických detailů. To hledání světelných vypínačů po chodbách, prostorově matoucí střih nebo osvětlování scény projíždějícím výtahem je nejen na tehdejší dobu formální majstrštyk. Všiml jsem si, že Smoljak, stejně jako ve Vrchní, prchni, natáčí každou scénu skutečně tam, kam je zasazená a to i pokud je třeba jen předělová. Ječný se stěhuje na na Nusle, Severin bydlí na Babě, Jechová pod Karlovým mostem, Knotkovi na Malém náměstí, Opatrná u Nuselských schodů (poznáme dle toho, kde jí naloží) apod. Jakkoli jednotlivé scény prakticky nemají expozice a Praha v nich vystupuje jako takové chaotické mraveniště, tak domorodec pozná, že vždy se daná scéna odehrává na geograficky správném místě. Opatrná má skutečně svatbu na nuselské radnici, Severin s Radostou jedou k severinově vile od Ječného přes Vítězňák, Knotek se z půdy svého domu dívá na Prahu skutečně z toho úhlu, ze kterého by se od svého domu díval atd atd. Vlastně mě zajímá, zdali to tehdy v českém filmu bylo obvyklé a vycházelo to třeba z toho, že diváci byli na správné místopisné určení citliví, nebo je to vyloženě smoljakovské specifikum. (14.11.2018)

No cekal jsem trosku vic, ale rozhodne nadprumer. Ve filmu nechybi skvely hlasky a originalni a vtipny napady, i samotnej napad na stehovaci akci je fajn, ale problem je, ze krome tohohle, je celej film takovej dost jednoduchej a krapet prazdnej. Na druhou stranu, tech 80 minut utece, ze ani clovek nevi jak. A dale je tu skutecne hvezdne obsazeni, jen krapet zamrzi, ze se dej hlavne zameruje na Abrhama, treba Sverak nebo Smoljak si vetsi pozornost zaslouzi. Taky mohlo bejt ve filmu vic problemu se stehovanim, takle to az na par zadrhelu jede docela bez problemu, ale i pres tu kritiku jsem se dobre bavil. (26.08.2007)

POZOR U DRUHÉ KOLEJE, OPAKUJI, POZOR U DRUHÉ KOLEJE No, začněme asi postupně. Úvodní zasedání s představovačkou plánu akce v podaní Rudolfa Hrušínského se nese až v Cimrmannovském duchu s různými srandičkami jako s předloženou svatbou, neustálými nabídkami brazilské kavy od mistra bydlícího v bytu či Svěrákovým svěřením, že rád sbírá staré šroty. Veselá zábava nadále pokračuje prohlídkou pana Knotka (Abrhám) bytu pana ing.Severína (Smoljak), kdy mě ze všech jeho vynálezů určitě nejvíce zaujal exkluzivní vláček se slivocící. Další hodně zábavná scéna je i kuriózně vedená svatba, kde jde pan Knotek nakonec za svědka apod. Určitě je zde několik dalších dobrých vtipů,hlášek napadů i skvělých hereckých výkonů. Kdy asi v popředí by měl být Josef Abrhám se svými vnitřními mology. Ale i když pro něj mám jistou slabost, tak jeho brumlavá postava mě nezaujala natolik jako postava organizátora akce pana Radosty - velkého nadšence, který si nenechal nic zkazit v podání skvělého Rudolfa Hrušínského. Potěší i profesionální neherečka Milada Ježková se svou přírozenosti apod. A celkově je to další dobrá komedie z té doby od slavného dua. Byť tentokrát malinko slabší. Celkovou náladou mi to po bláznivém Jáchymovi, veselém Marečkovi a poetické Samotě od dua na S+S příjde jako trochu vážnější podívaná, ze které na mě jako na mladšího diváka zajímavě dýchala kuriózní šedivá doba socialismu a jeho těžkostí. Což ale i tak nebylo nezajímavé. Je to zkrátka takový mix mix převážně veselého ale i trochu vážného pohledu na život ve své době.   Možná se duo S+S u prvního filmu režírovaného čistě Smoljakem (pod dohledem Podskalského) trochu hledalo, což je vidět i na některých dlouhých sekvencích, často třeba i dost zahalených do tmy. Předchozí trio komedíí Jáchym-Mareček-Samota bych dal určitě před Kulovým bleskem výš, ale na druhou stranu jsem s Bleskem  při  opětovném sledování po dlouhé době jsem strávil příjemný čas. A stačí vzpomenout na ten veselý vláček se slivovicí a další srandičky. (25.02.2021)

Když už se jednou sejde taková herecká smetánka, tak to dopadnout špatně snad ani nemůže. Pokud v kolonce režie stojí jméno Ladislav Smoljak, tak je úspěch zaručen. Všem hercům jejich role dokonale sedly. Nejvíc nejúžasnější byl však Ladislav Smoljak v roli spojky a úžasného vynálezce. Ostatní za ním však mnoho nezaostávali. Prostě se jedná o takový lehký inteligentní humor. Přesně takový, který v českých komediích současnosti nelze najít. Co dodat? Raději už nic. Solidní 4*. (10.08.2012)

Jeden z najlepších československých filmov. Skvelé hlášky, ktoré už dávno zľudoveli. Výborná je tiež hudba. Nesmrteľná komédia o jednom veľkom sťahovaní. Opäť sa dokazuje, že československé komédie sme vedeli robiť a táto snímka nie je výnimkou. Dá sa na ňu pozerať stále dookola a napriek tomu neomrzí. Toto je bezchybná vec. Ako z banálnej veci ako je táto urobiť komédiu, ktorá je postavená na životných situáciách, ktoré aj po určitej dobe sú zábavné a samozrejme aj smiešne. Ako združiť toľko rôznych ľudí a príbehov a ľudí čo sa nehádajú, ale hrdinsky sa zapoja. Úplný výkvet, všetko toto domyslené do posledného detailu. Zišlo sa tu toľko výborných hercov, ktorí nehrali role ale sám život. Tento film sa dá vidieť kedykoľvek. (17.09.2019)