Erin Brockovich

Abych citoval Ace Venturu: "Není to špatný, ale představoval jsem si to jinak." Aneb prostě jen další film, kterého hodnocení je za to duševno a ne za zábavnost. Julii toho Oskara vážně přeju, jak řekl Sebevědomí v Červeným trpaslíku: "A nikdo si to nezaslouží víc!" a to i s tím ironickým podtónem, kterej tam byl míněn. Ale naprosto chápu, proč ho dostala, ten rok prostě nebylo z čeho vybírat (Rekviem za sen, Kandidáti, Čokoláda a Na mě se můžeš spolehnout). Film mě nijak moc nechytil, Případ pelikán nebo Miluju trable jsou mnohem zábavnější a vlastně o tom samým, až na to, že tady se jedná o DRAMA a podle skutečnosti. A tak tam není humoru ani co by se za nehet vešlo, všecko je furt vážný a prostě mě to nijak nechytilo. Mnohem víc si dokážu užít i kdejaký pitomý akční béčko, než tohle. Julia mi přišla stejná jako ten film, dramatická a vážná až kamsi. Ještěže to nedostalo nejlepší film, protože to by potvrdilo jen, že to dávají kdekomu. Vlastně to je jen další ukázka americkýho snu. (08.07.2006)

Tento film čistě stojí na výkonu (a dekoltu) vynikající Julie Roberts, která vlastně hraje vždy skvěle. Režijně Steven Soderbergh si vede více než spolehlivě, ale na mě film působil neobyčejně chladně až odtažitě. V některých pasážích jsem se vyloženě nudil, ale na druhé straně už to lépe natočit nešlo. Téma mně nepřišlo až tak poutavé a to asi rozhodlo o mém průměrném hodnocení. 50% (18.02.2009)

Film má mnoho společného s novějším snímkem Dark Waters – znečištění vody nebezpečnými karcinogeny (způsobující velkému množství lidí dalekosáhlé újmy na zdraví), obrovská korporace, která se nechce svým proviněním postavit čelem, utajování důkazů, jeden odhodlaný člověk, který chce odhalit pravdu, souboj malé právnické firmy s onou bohatou korporací jakožto boj Davida s Goliášem… a v neposlední řadě je to všechno příběh podle skutečných událostí, což tomu samozřejmě dává o to větší váhu. Ve všech těchto bodech se Erin Brockovich v podstatě shoduje s příběhem Dark Waters. Oba to jsou výborné filmy – dobře napsané a s obdivuhodnými hereckými výkony (zde samozřejmě především Julia Roberts). V čem se však rozcházejí je těžiště příběhu a konečné vyznění. Zatímco Dark Waters je velmi znepokojivým, tíživým filmem, který na konci předkládá hořkou pravdu, ztvárnění příběhu Erin Brockovich je přece jen laděno pozitivněji a přináší větší naději. Mimo to, film klade větší důraz na osobní rovinu a zázemí hlavní postavy, na její charakter a kuráž, a také na její schopnost soucitu a pochopení. Julia Roberts v této roli září a její postava je skutečně středobodem celého příběhu. Film v tomhle směru hezky balancuje osobní rovinu protagonistky a vyšší závažné téma. Nicméně, v pobídnutí diváka k hlubšímu uvědomění problematické otázky naopak vyhrává Dark Waters se svým syrovým až děsivým podáním, které je schopné zvednout člověka ze židle. Oba filmy jdou tedy na podobné téma odjinud, oba to však dělají platným a funkčním způsobem. Nadějné vyústění Erin Brockovich sluší a moc ráda jsem tento film konečně viděla. Celkově tedy, ať už pozitivnější či temnější zpracování, hlásím se za to, aby filmů s podobným námětem, který přináší i kus osvěty, vznikalo více. ~(4,4★)~ (24.09.2023)

...´Dobrá, myslím, že jsme vykročili nesprávnou nohou.´ ´To je pravda, dámo. Máte dvě nesprávné nohy v zasraně odporných botách.´ Erin si nenechá jen tak něco líbit. Což je ostatně dobře. Bojuje za práva lidí, kteří jsou nemocní kvůli naprosto nezodpovědným, zasraným parchantům, kteří si neuvědomují, co za hnusárny spáchaly. Erin, jdi do toho. A neboj se je všechny poslat do patřičných míst a vůbec se s nimi nemazli. Dobrá, řeknu to na plnou hubu. Pošli je do prdele a vůbec se s nimi neser. Tohle je ten správný přístup. K nim se totiž ani jinak chovat nedá...k hajzlům jednějm vodpornejm... (05.08.2013)

S Julií Roberts jsme si nepadli do oka asi hlavně proto, že měla štěstí na samé sračky typu "Ugly Woman", které já sleduji velmi nerad. V tomhle filmu si však střihla jedinečnou one woman show. Tu starostlivou houževnatou neslušnou matku tří dětí, která má však neuvěřitelně dobré srdíčko a sociální cítění, by ji zde málokterý člověk dovedl nevěřit. Z mého pohledu se rozhodně jednalo o její životní roli. Duel obyčejného jednotlivce proti bezpráví je vždy sázka na jistotu. Zvláště tehdy, je-li film inspirován skutečností. Je určitě fajn občas vidět, že je v moci jednoho člověka, dovolat se nějaké té spravedlivosti v současném nespravedlivém světě, i když si to žádá opravdu hodně úsilí. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybral uživatel fimler. (06.05.2016)