Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ponurá Praha počátkem 20. století. Franz Kafka (Jeremy Irons) pracuje ve velké pojišťovací společnosti a snaží se prosadit jako spisovatel. Jednoho dne je však nalezeno mrtvé tělo jeho kolegy a přítele Eduarda Rabana (Vladimír Gut). Kafku kontaktuje anarchistická organizace, která tvrdí, že Eduard byl zavražděn policií. Kafka se této směšné konspirační teorii vysměje, když však zmizí další jeho kolegyně a zároveň členka této organizace Gabriela (Theresa Rusell), začne mít Kafka podezření, že věci nebudou tak, jak mu je předhazuje vyšetřovatel Grubach (Armin Mueller-Stahl). Zdá se, že všechny odpovědi jsou ukryty v tajemném zámku. (Pejpr)

(viac)

Recenzie (79)

honajz 

všetky recenzie používateľa

Velmi příjemně mne překvapilo, že Soderbergh nenatočil životopis Kafky, ale pocit, jaký z Kafky a jeho děl máme. V podstatě je to celé surrealistický sen, kde poprvé jsem zažil pocit, že černobílá barva má své opodstatnění kvůli jednomu přechodu, jenž nechci spoilerovat. Sen, do něhož Soderbergh vrazil odkazy jak na Kafkova díla, tak na podobné expresionistické filmy - ostatně Murnau se nám objeví v příběhu také, byť jen v rejstříku -, na některé kultovní scény, a pohrál si i s příběhem. Ten začne jako detektivka, která přejde v mysteriozní detektivku, změní se v mysteriozní thriller a pokračuje hororovými prvky, opět s odkazem na expresionismus. Jenže navzdory hrátkám s fantazií se ve filmu objeví i spousta z "reálného" Kafky - jeho podivný vztah k ženám pouze přes dopisy na dálku, určitá životní lenost cokoliv dokončit, vztah k matce a otci, nemoc apod. Nakonec se dostaneme k úvahám jako stvořeným pro dnešní dobu. "Dav se mnohem lépe ovládá, než jedinec." - "Snažíte se zničit to, co dělá člověka odlišného jeden od druhého." Skvělá je kamera a lokace, jen ta okatá chyba s gramodeskou Supraphon, která v roce 1919 nemohla existovat, té je škoda. Nebo snad šlo o nějaký hlubší záměr? Protože jinak má Soderbergh české reálie ošetřené dokonale, včetně plakátů, novin, hospod, nápisů... Mimochodem, Ondřeje Havelku a Josefa Abrháma (asi jako Eduarda Basse?) jsem málem nepoznal. ()

Cuzan 

všetky recenzie používateľa

Kdybych neznala Franze Kafku, tak bych ten film jistě ocenila. Napínavý příběh, Praha stylizovaná do začátků 20. století a obstojné herecké výkony. Ale bohužel, Kafku znám a v tom filmu jsem marně hledala smysl. Bez obtíží by se totiž mohl jmenovat po jakémkoliv jiném ptáku, neboť film se o Franze Kafku letmo otřel a Kafka zůstává nepochopen a nevystižen. ()

Reklama

dr.horrible 

všetky recenzie používateľa

Páčila sa mi výtvarná štylizácia filmu, temná Praha počiatku storočia, Martinezova hudba, čiernobiela kamera, Irons ako Kafka, aj Armin Mueller-Stahl ako záporák. Ale bolo to celé divné a nezrozumiteľne (a tým pádom aj trochu nudne) natočené. Ja chápem, o čo Soderberghovi šlo, ale ten príbeh sa dal rozprávať aj menej zmätene. Aj keď je to Kafka. ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Cokoli erudovaného nechám kafkologům, já četl jen Proměnu a něco vím o Zámku a Procesu, ale v rámci Kafkovy tvorby jsem rozhodně laik. Tudíž nemůžu dostatečně určit, jak se Soderberghovi tenhle odkaz povedl, ale z toho co vím mi přijde, že ho pojal způsobem, jakoby vzal souhrně Kafkova díla, vypíchl z nich opakující se prvky a na základě toho Franze Kafku představil v kostce, kterou je fiktivní příběh taktéž inspirovaný jeho tvorbou. Mě to přišlo jako velice zajímavý film, chytil mě už od začátku a byl jsem s každou další minutou zvědavější, k jakým závěrům dospěje, ale není to jen tak, funguje to díky expresionistickému ladění, gradaci ústřední záhady, která se spíš zamotává než vysvětluje (což sem patří), funkční lokaci temné Prahy plné zavřených krámů a bizarních postaviček typu najatých dvojčat. Nikdy se nedá říct, co přinese další minuta, fikční svět jasně dává najevo, že má svoji logiku a nemá smysl do něj cpát naše reálie, tudíž je pak na každém divákovi, jak moc bude Soderberghovu vizi akceptovat. A vše vyvrcholí ne odhalením, ale určitým vyrovnáním se sebou, se světem, s pohledem na běh věcí, prakticky se vším, co Kafku (nejspíš) trápilo. A pointa je to dost chytrá a (pro mě) nečekaně hluboká. Svým způsobem je to taková závět s jasným poselstvím, obalená záměrnými nejasnostmi, přes které se k ní musí dojít a přesně takovým způsobem, jinak by to nerezonovalo. Opravdu, tady jsem laik, takže mi možná unikají geniální odkazy nebo naopak bolestné chyby, ale zatím, teď a takhle, velká spokojenost a další důkaz, že Soderberghova raná tvorba stojí za hlubší prozkoumání. 4* ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Styl připomínající německý expresionismus není náhodný. Z Metropolisu uprchnul Vrah mezi námi a nabádá nás k tomu, abychom se nechali pohltit atmosférou Prahy před sto lety. Mueller-Stahl přehrává Ironse, který mě překvapivě poprvé v životě bavil. Soderbergh nenabízí Kafku, nepředkládá jeho životopis, tvoří svůj svět podle Kafky. Svět zcela dokonalý pro toho, kdo je ochoten ho takto přijmout, a zcela zavrženíhodný pro toho, kdo si svůj kafkovský svět již utvořil dříve a nehodlá si ho nechat vzít. Já jsem se nechala opájet vším, co mi Soderbergh nabídl, a že toho nebylo málo. ()

Galéria (64)

Zaujímavosti (4)

  • Exteriérové lokace se točily především v historickém centru Prahy. Dále se natáčelo na Barrandovských studií a ve Velké Británii ve studií Pinewood. (Yardak)
  • Když při prohlídce bytu Gabriely (Theresa Russell) bere inspektor (Armin Mueller-Stahl) do rukou gramodesku, jedná se o nosič, který mohl spatřit světlo světa nejdříve v srpnu 1951, kdy Supraphon vydal první vinylové desky. Před 2. světovou válkou byla sice značka Supraphon (od roku 1927) na československém trhu, ale nejdříve jako prodejce gramofonů. Gramodesky vycházely pod hlavičkou německé firmy Ultraphon. Za doby Kafkova (Jeremy Irons) života nemohla taková gramodeska existovat. (Snorlax)
  • Pozorné diváky může zaujmout režisérova hra s různými citacemi z filmů (Metropolis, Třetí muž...) jeho oblíbených režisérů. (hippyman)

Súvisiace novinky

Reklama

Reklama