Múmia sa vracia

Tak tohle už je slabší kousek. Jaksi vyprchalo pomyslné kouzlo jedničky a zbyl jen hodně průměrný akční kousek. Propojení dvou postav Imhotepa a Krále škorpiona mě moc nezaujal. Ani ty komické pasáže už nebyly tak humorné a navíc tady zemřela Eve. Alespoň že ta hudba se dala poslouchat. Bohužel zbytečně dlouhý děj ubýjí často ke spánku. 50% (13.03.2010)

Můj komentář by se mohl shodovat s komentářem k prvnímu dílu. Jsou oba na stejné úrovni. Jsou z toto hodně cítit prachy a vnucovat se divákům (zvláště těm americkým, kteří o filmu nemusejí moc přemýšlet, do kina jdou hlavně na popcorn a pokud se hlavní hrdina neobjeví do pěti minut na plátně, odcházejí z kina). Oba filmy by se mi možná líbily, kdyby mi bylo deset, nebo dvanáct, teď už to jde mimo mě. Pokud jste příznivci filmů kde jsou počítačové triky (tady jich je opravdu hodně), nějaká ta zábava a na konci Hollywoodský happyend, budete spokojeni. Vy ostatní se na to radši nekoukejte. (30.01.2006)

Filmy od Stephena Sommerse fungují na člověka nejlépe, když je ještě v mladém věku a nevšímá si různých nedostatků a nedotažeností. Druhá Mumie je toho zářným příkladem. V náctiletém věku jsem se nechal unášet na dunách akce, která byla doplněna vtípky a množstvím fantaskně hororových prvků. S odstupem času si ale člověk všímá, že jde o průměrný až podprůměrný snímek, který vykrádá, paroduje a místy i lehce vyvrací první díl. Rachel Weisz a Arnold Vosloo jsou pro mě jasným pozitivem, John Hannah už lehce přehrává, malý Freddie Boath byl spíš otravný než vtipný a Brendan Fraser je pro mě stále špatným hercem. Vedle prazvláštního propojení dvojky s jedničkou skrze minulost postav divák dostal na talíři množství špatně udělaných efektů, kterým jednoznačně kraloval král Škorpion s příšerně digitálním obličejem Dwayna Johnsona. Na rozdíl od Van Helsinga, který je sice také scenáristicky pitomý a plný zbytečných a ne úplně dobrých efektů, pro mě nejde o srdeční záležitost - přece jenom mám radši vlkodlaky a upíry než mumie - a proto dávám nižší hodnocení. (30.05.2019)

Pokračování jak má být – dvojka se mi líbí snad ještě více než jednička. Stephen Sommers nasadil ďábelské tempo (nebyl čas ani na úvodní titulky), jedna nabitá akční scéna střídá druhou – chvílemi by se dalo mluvit i o jisté přeplácanosti, ale to mně opravdu nevadí. Tentokrát je větší důraz na akci a humor, co se týče hororových scén, ubral režisér nohu z plynu – vždyť má jít o rodinný film – proto se tu vyskytuje i osmiletý syn Alex hlavních hrdinů. Co se jeho týče, jde o příjemné překvapení – bál jsem se otravného přehrávání a la Kevin, co je sám doma, ale malý Freddie Boath si zachovává dětskou přirozenost a jeho přidrzlé hlášky jsou skutečně vtipné. Jerryho Goldsmithe vystřídal Alan Silvestri a jde o další příjemné překvapení. Hudba je ještě monumentálnější a zajímavější než skvělá Jerryho práce v jedničce. (20.08.2003)

Druhý díl Mumie je oproti jedničce velkolepější a bombastičtější. Tohle je super až do chvíle kdy přijdou na scénu ti mrněvý zhnilý trpajzlíci v pralese a pak se film bohužel rozplizne do kupy digitalních efektů. Naštestí klepe pak hned na dveře finále a celkový dojem spravý i samotné postavy. Rick a Eve jsou kupodivu trochu upozaděni a nejvíc hláškuje malý Connerovic syn Alex. Celkem pořád díky Sommersově režii výborná oddechovka. (29.05.2006)