Réžia:
Steven SpielbergScenár:
Menno MeyjesKamera:
Allen DaviauHudba:
Quincy JonesHrajú:
Whoopi Goldberg, Danny Glover, Margaret Avery, Oprah Winfrey, Willard E. Pugh, Akosua Busia, Adolph Caesar, Rae Dawn Chong, Dana Ivey, Leonard Jackson (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Film Purpurová barva byl natočen podle stejnojmenného románu Alice Walkerové, oceněného Pulitzerovou cenou. Bohatě strukturovaný děj, zahrnující několik desetiletí, vypráví příběh Celie, nevzdělané venkovské ženy z amerického Jihu. Po vynuceném sňatku s hrubým mužem, kterého musí oslovovat pane, se Celie uzavírá do sebe a se svým trápením se svěřuje pouze Bohu. Až přátelství se dvěma skvělými ženami jí dodá sílu, z níž čerpá sebedůvěru a schopnost odpustit. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (217)
Šílené široce rozkročený příběh, který poprvé odhaluje jednu ze Spielbergových slabin - pokud má pocit, že vypráví důležitý příběh, má strach, aby k němu byl dostatečně uctivý. Tím se často lapí do pasti přílišného sentimentu, zbytečně dlouhých jímavých scén a neschopnosti vypustit některé sekvence za účelem trochu ten film zkompaktnit. Zde navíc nepomáhá to, že každá scéna má jiné tempo a skladatel hudby Quincy Jones vůbec nezná míru, takže v naprosto nevhodných momentech se tam vzletně točí orchestr tří set nástrojů jak v ruskym budovatelskym filmu. Kdyby to skončilo bravurní (leč hodně teatrální) gospelovou vložkou, skrze kterou se v rámci jednoho prostoru propojí hned několik příběhů, jsem podstatně spokojenější, ale bohužel je to Spielberg, takže to nepůjde bez závěrečného loučení v Šedých přístavech. Dost mě ale překvapilo, jak je příběh tolerantní a trpělivý s postavou Dannyho Glovera, která zaslouží viset od své první scény. ()
Netradiční Steven, ale je to podobné jako Říše slunce, či-li velký příběh, ale pro mě ničím extra zajímavý. Herecké výkony jsou bezpochyby skvělé, například Danny Glover je opravdu k nepoznání od seržanta Murtaugha. Takže pro všechny diváky kteří ho znají jen jako otcovského strážníka nastane mírný šok. Film se místy vleče, ale zase na druhou stranu netlačí tolik na diváka jako například loňský "objev" Help. Poctivý 70% zážitek. ()
Velice silný film od skvělého režiséra, který snad žádný film nenatočil špatně. Navíc debutující Whoopi Goldberg, která si hned střihla hlavní roli a hned naprosto neuvěřitelně skvěle jí zvládla. Whoopi jsem věřila každé slovo i gesto a bylo pro mě neuvěřitelné zjistit, že jí bylo 30 let když hrála 14-ti letou dívku. Každopádně nebyla jediná, která to skvěle zahrála, vlastně za to mluví všechny nominace a proto je pro mě tak šokující, že film nezískal ani jednu sošku. Je to velká škoda, protože tak skvělý film se silným příběhem by si zasloužil alespoň tu jednu. ()
Neskonale dlouhý film, kterému by na odvyprávění příběhu ušlápnuté puťky, která téměř ke sklonku života objeví kouzlo emancipace, stačilo tak půl hodiny. A ten závěr dodává snímku už jen ránu z milosti. Velmi zdařilá je hudba, ale v tomto případě jsem ovlivněna tím, že se mi líbí všechna černošská muzika z doby, kdy černoši byli černoši a ne Afroameričané. ()
Z mého pohledu jeden z méně úspěšných Spielbergových humánních projektů. Napřed to nejhorší: závěr je šíleně natažený a přecukrovaný. Má to reálný základ ve faktu, že na stáří se člověk stává pokornějším a smířlivějším, ale jednak ne každému je takové prozření dopřáno, a jednak až taková selanka to zase není. --- Jinak je to dobré a zajímavé. Životní příběh jedné černošky z Georgie (nebo Severní Karolíny, ve filmu jsou odkazy na obě místa) od začátku do třicátých let 20. století. Otázka rasové diskriminace s výjimkou jedné scény zůstává v pozadí. Je to spíše o bídě a surovosti, kterou si černoši přivezli nejspíš už z Afriky a v Americe dosud neměli dost času a příležitostí se z ní vymanit. Hrozné, a nevím nevím, zdali bych si v té době a na tom místě přál, aby mí černí spoluobčané bez překážek vykonávali své volební právo. --- Ve srovnání s nedávno viděným Taylorovým The Help je tohle vyprávění nekonečně realističtější a hodnotnější. Při vší hrůze vidíme, že černoši mohli mít majetek, mohli si vydělat, někteří docela prosperovali, a jakýsi pokrok pozvolna dorazil i k těm méně přičinlivým. Politická práva ovšem neměli, ale když to porovnám, jejich šance na důstojnou existenci byly přecejen vyšší, než jaké měli moji rodiče za Husáka. Nemyslete si, velmi mnozí to měli tak neodčinitelně kádrově polepené, že změnit barvu kůže - tedy vstoupit do partaje - nemohli o nic snadněji, než ti černoši. A velmi často to nebyli ti nejzabedněnější a nejhrubější mezi námi, nýbrž zrovna naopak. --- To srovnání mě jen tak napadlo, když ke mně dorazila zpráva o úspěchu Purpurové třešničkové partaje v posledních volbách. Někdo se negrem narodil, a jiný jím zkrátka chce být. ()
Galéria (51)
Zaujímavosti (18)
- Samotný film vyvolal veľmi protikladné reakcie. Hlavne černošské publikum bolo rozladené a znepokojené tým, že sa biely režisér pokúsil o realizáciu tak intímneho príbehu z ich života. (Tomco)
- Náklady na tento film sa vyšplhali "len" na veľmi prijateľných 15 miliónov dolárov. (Tomco)
- Celosvětová premiéra proběhla 16. prosince 1985 v New Yorku. (Varan)
Reklama