Purpurová farba

Příběh z jižanské afroamerické komunity po skončení občanské války a zrušení otroctví. Příběh dvou sester, které jsou od sebe násilím odděleny a z nichž jedna (Whoopy Goldberg) musí žít v "otroctví" svého o mnoho let staršího manžela. První polovinu filmu jsem si myslel, že ho natočil jiný režisér, ale nakonec se Spielberg nezapřel. Nemám nic proti sentimentu, i když místy krutý, film je to krásný. Tohle je jen malé varování pro ty, kteří by od filmu čekali něco, co Spielberg zjevně natočit nechtěl. Při Oskarovém klání film prohrál především se "Vzpomínkami na Afriku". (08.06.2005)

kus poctivé filmařiny se skvělými herci, ale úplně se nemůžu zbavit dojmu, že těchto velkých příběhu táhnoucích se napříč dekádami už sem několik viděl a nedokázalo mě to naplno vtáhnout. Hlavně Whoopi Goldberg je nicméně fantastická a zahanbit se nedají ani ostatní. V rámci Spielbergovi filmografie smazán jeden z mála restů, ale že bych měl potřebu se k Barvě nachu vracet se úplně říct nedá, jakkoliv je to dobrý film...80% (27.10.2022)

Neskonale dlouhý film, kterému by na odvyprávění příběhu ušlápnuté puťky, která téměř ke sklonku života objeví kouzlo emancipace, stačilo tak půl hodiny. A ten závěr dodává snímku už jen ránu z milosti. Velmi zdařilá je hudba, ale v tomto případě jsem ovlivněna tím, že se mi líbí všechna černošská muzika z doby, kdy černoši byli černoši a ne Afroameričané. (10.03.2012)

Purpurová barva je příběh o ošklivém káčátku, které i přes ty největší útrapy dokázalo přežít. S použitím lehce patetických vět se dá říci, že je to film o pošlapané lidské důstojnosti a jejím těžkém znovunalézání. Film je to klidný. Tuto mírnost naruší dvě scény, které jako by vypadly z nějakých žánrových filmů (rvačka v baru a zpívající průvod na konci). Dodávají příběhu pravý černošský nádech, směs doutníkového kouře, smutného blues a gospelů. Snad jen ten happyend mohl být méně rozesmátý. Tak už to má ale pan režisér rád. (26.10.2006)

Spoilery! Konečně někdo ukázal, že tolik let utlačované černé opičky nebyly také zrovna žádní svatouškové. Pánové byli skuteční gurmáni a nejvíce si pochutnali na pěkně čerstvém černém masíčku, které bylo ještě pár let pod zákonem. V ideálním případě na masíčku, které vzešlo z vlastního pytlíčku. Ne vždy si však mohli dopřát takový luxus a často museli přijmout, co se zrovna nabízelo. Naštěstí s sebou nesla nekvalitní produkt spoustu multifunkčního vybavení. Produkt uměl uklízet, vařit, skrýval v sobě několik použitelných otvorů a v neposlední řadě uměl skvěle posloužit i jako dokonalý boxovací pytel. Úvod filmu byl podstatně drsnější a zajímavější než celý zbytek. Bohužel snímek s přibývající stopáží přinášel více a více cukrové vaty a směřoval ke konci, který způsoboval cukrovku. Divím se, že se nekonalo nějaké národní povstání, když si ani jedna nominovaná opice neodnesla z předávání Oscarů vyplakanou odměnu. Naštěstí tu o chvíli později existovala rozumná lepší rasa, která se rozhodla tato zvířátka v jejich nejlepším zájmu zkrotit a zachránit jim tak život. (09.08.2018)