Perníková věž

Ak film, ktorý je z prostredia, ktoré povedzme zrovna v láske nemáte a rozuzlenie je viac menej jasné hneď v úvode potrebujete diváka upútať ozaj niečím dobrým. A to sa v Perníkovej veži podarilo vďaka hudbe, výkonom hercom, humorom zasadením do prostredia, ktoré blízkym ich aktérov prináša viac sĺz ako radosti dokonale. Samozrejme, nie je to Trainspotting, ale...Nad týmto som uvažoval takmer celý deň, či to tu napíšem, alebo nie. Konkurencia bola veľká (Občanský prúkaz,Pelišky,Habermanúv mlýn,Želary,Vratní láhve) ale napriek tomu je pre mňa Perníková veža NAJLEPŠÍ ČESKÝ FILM natočený po roku 1993... (17.11.2017)

Je to asi obecný fenomén týkající se všech členů divadla Sklep (snad vyjma Davida Vávry) - pomalu se stávají součástí té mainstreamové kultury, toho showbyznysu, který po léta nejenom ve svém divadle, ale i v přidružených projektech soustavně parodovali a poukazovali tím na jeho obsahovou vyprázdněnost, absurditu takové umělecké a profesní existence a pokleslou estetickou a poetickou složku oficiální (nejenom normalizační) kultury. Dovedli svou poetiku trapnosti k dokonalosti, ale nikdo mi nevymluví, že ambice být součástí tohohle showbyznysu nebyla od počátku přítomna v jejich výborných kabaretních parodických číslech, což ovšem není tak důležitý fakt jako to, že většina sklepáckých osobností po roce 1989 zakotvila u zdroje svých tehdejších parodických čísel. Tomáš Hanák paroduje sám sebe (=ztrapňuje se) v kdejakém pokleslém nekonečném seriálu či uprděné estrádě, Jiří Macháček zakotvil v mělkých vodách domácí populární hudby ... a na Milana Šteindlera ,,zbylo" tajtrdlíkování v nováckém zábavním pořadu a po jednom fenomenálním (Vrať se do hrobu) a dalším výborném (Díky za každé nové ráno) se i jeho režijní tvorba řítí směrem k dekadenci mainstreamu - jak si jinak vysvětlit režijní záměr natočit tendenční film pro teenagery o drogách a vyhulených hrdinech. Ne, tohle opravdu nejsou noví ,,generační" Samotáři, nebo čím měl tenhle film vlastně být? Šteindlera asi definitivně pohltila estetika jím preferované televizní reklamy, jejímž natáčením se živí... A abych parafrázoval titul režisérova nejlepšího filmu - Vrať se do Sklepa, Milane! (30.04.2007)

Vypadá to, jako kdyby se Šteindler nechal inspirovat filmem Requiem za sen, který je, i když mi se nelíbil, přece jen o třídu výš. Šteindler chtěl do svého filmu napasovat vtipné hlášky, morální poselství, ale nepovedlo se mu. Nefunguje ani Shyamalanovská pointa. Prostě jeden z nejhorších drogových filmů, co jsem viděl. (06.02.2006)

Dolanský a Kuchař se snažili, ale především díky nesourodému scénáři a nepřirozeným dialogům se jim film zachránit nepodařilo. Dabovaný Dočolomanský působil občas až trapně, stejně jako mnoho scén napříč celým filmem (škorpión, pouštění draka,...). Pozitivně bych hodnotil obrazové zpracování a několik málo povedených hlášek, ale na tři body to nestačí. (29.12.2003)

Jeden z mála nejlepších českých filmů, navíc i soundtracků k tomu. Famózní herecké výkony, snoubení hravého mládí, hranice mezi životem a smrtí, okořeněné o fantastický prostý humor. Divák se cítí doslova sjetý s kvalitními herci (autentickou zkušenost možná nabrali ze svých bouřlivých let) a o to má ve filmu o feťácích jít (já sjela snad milionkrát tento film). Kdo pointu scén nechápe - evidentně nebyl mlád... (16.12.2014)