Obor

No na tomhle filmu mě zklamalo téměř vše vyjma přítomnosti Jamese Deana a Elizabeth Taylor. Ale i jejich herectví korespondovalo s duchem celého filmu, tudíž i oni pro mě byli vlastně zklamáním. Gigant od začátku až do konce sbírá jedno předvídatelné klišé za druhým. Charaktery postav jsou neuvěřitelně ploché, těžko uvěřitelné, prostě hrozně umělohmotné. Každá z postav si omílá tvo svoje pořád dokola, za celý film se tak vlastně téměř nic nestane. Stárnutí postav je směšné, mladí herci s tunou vtipného makeupu a s intenzivním modrošedým přelivem ve vlasech, který celou tu frašku v závěru brilantně dokresluje. Gigant se pro mě stal 200 minutovým nudným mučením, které v samotném závěru dospělo do tak absurdních scén, že jsem se alespoň zasmál. Pakliže je pro 3 hodinový film literární předlohou povídka, nelze se asi divit, že výsledek je zdrcující. 2/10 (30.05.2016)

Úchvatná sága ze života jedné jižanské rodiny. Takový kříženec mezi Jihem proti severu a Až na krev. Úžasná Taylor, vždy přesvědčivý Dean. Bohužel se nepodařilo nasadit pořádně vypointovaný konec, který tu jakoby odletěl od tématu. Mrzí mě to, protože jinak by šlo o nefalšovanou pětihvěztičkovou podívanou. (12.03.2011)

Pustit si skoro sedmdesát let starý, více než tři hodiny trvající "western"? Přemlouval jsem se asi měsíc. Původně byl lákadlem James Dean, kterého jsem ve filmu ještě neviděl a Liv Taylor. Samozřejmě je atraktivní i prostředí, ve kterém se osudy Leslie a Bicka odehrávají. Tu třiapůlhodinovou stopáž je potřeba zasadit do kontextu. Skrze jednu rodinu nesledujeme jen dynamiku doby, kdy dochází k prvním nálezům ropy, ale hlavně vidíme jak se mění/nemění lidé. Na tu dobu je to velmi odvážný film, protože tvůrci ukazují nenažranost rančerů i nafťáků, ale především předsudky a rasismus vůči původním obyvatelům...kteří se tak rázem stali ilegálové. Na postavě Bicka vidíme, že i vcelku slušný člověk musí ujít dlouhou cestu, než změní postoje, které mu byly vštěpovány. A podařit se mu to mohlo snad jen vedle Leslie, která se vzepřela zvyklostem s tím, že má vlastní rozum. Vše ale probíhá bez moralizování a odsuzování. Vlastně je to smířlivé a dokonce i lehce ospravedlňující. Velmi oceňuji herce, které uvidíme nejprve jako koloušky a ke konci, jako zasloužilé veterány. Aniž by to přišlo divákovi zvláštní. Zestaření tady proběhlo geniálně a nejde jen o masky, ale hlavně o to, jak to bylo zahrané. Hudsonovi bylo v době natáčení třicet let a přesto působil jako starý rančer naprosto věrohodně. Společně se změnou vizáže, šla pozvolna i proměna hardcore Texasana v rozumného člověka. Celý film jsem dal na jeden zátah. Příjemné překvapení. (14.11.2022)

Ak by som mal vybrať pre dnešného mladého diváka niekoľko filmov, ktoré všetkými svojimi filmovými prostriedkami najlepšie charakterizujú knematografiu 50tych rokov, Gigant by bol určite v prvej päťke. Mohutná rodinná sága, ktorá výborne charakerizuje americkú spoločnosť. Rodina, vlastenectvo, tradícia armády, obrovské ranče, otázky osídlovania na úkor pôvodného obyvateľstva, ropa, americký podnikateľský sen a v neposlednom rade rasizmus. Ten je tu podávaný štýlom, ako keby bol už v dobe natáčania v Amerike minulosťou, pritom M.L.K. ešte dávno nepovedal to, čím spustil v tejto oblasti revolúciu. Tým je Gigant pre mňa najrevolučnejší. Odpovedá na otázku, čím si Elizabeth Taylor podmanila publikum a prečo mladí milovali Jamesa Deana. Gigant má postavy, pri ktorých budete zmätení so sympatiami a antipatiami voči nim, najmä v momentoch, pri ktorých musíte svoje dovtedajšie postoje prehodnocovať. Možno je to jediný film svojej doby, ktorý ukazuje neprikrášlene negatíva obrovského bohatstva, čiže dosiahnutia amerického sna a jeho dopadu na psychiku citlivého človeka v podobe alkoholizmu a samoty. Je to film podobný rovnako výbornému Sirkovmu Written in the wind z toho istého roku a určite z neho čerpal Anderson v There will be blood. Tie tri a štvť hodiny možno neutečú ako voda, ale určite ako rovnako tekutá, ale trochu hustejšia ropa. (13.02.2013)

Legendárny, americký tvorca-George Stevens je bezpochyby veľkým KLASIKOM-klasického Hollywoodu. Rešpektujem a uznávam ho ! No i napriek tomu, nie je v mojom rebríčku-najobľúbenejších režisérov (t.j. v prestížnej TOP DESIATKE), ale zase niektoré jeho snímky vynášam do nebies (Denník Anny Frankovej, Shane, či aj Miesto na výslní). _Filmový príspevok z roku 1956, s názvom OBOR, ktorý získal neuveriteľnú, rovnú desiatku nominácii na Oscara, kde premieňa iba DIRECTOR najväčšieho kalibru. (Napríklad-Najlepším filmom bola-Cesta okolo sveta za 80 dní, rež. Michaela Andersona). _Vezmite si jedno, že sledovanie 201 minút (viac ako troch hodín a dvadsiatky min.) dlhého filmu nie je naprosto nič, čo by bolo poväčšinou každému extra po chuti. Osobne si myslím, že čím dlhší je, tým sa automaticky stáva menej dostupným, zaujímavým, pretože divák sa už po určitom čase, strávenej pri obrazovke (i trebárs v kine), čítajúc neustále titulky, stáva unaveným, vrtí sa na pohovke o stošesť, že sa nevie už dočkať samotného konca kraja ?! Niekedy to platí, inokedy zase nie. Ale teraz si práve myslím, že áno... _ Z môjho pohľadu je to veľmi rozsiahle i rozťahané zároveň, že by sa patrilo, minimálne o tých 30 až 45 minút, skrátiť (dvaja strihači si aj tak nedali povedať), kedy by nebol film tak zbytočne natiahnutý. Môže sa to zdať trochu divné, ale film sám o sebe príliš nenudí, a pritom je dlhý, ako týždeň pred výplatou. Vďaka precíznej réžii, sa na to nedá ani pomyslieť. Je to film plný postáv, ktoré sa postupne vykryštalizujú v úplne inom svetle, ako sa spočiatku javí, alebo : „PENIAZE KAZIA CHARAKTER” , a tým som trafil klinček po hlavičke ! Trojica hercov: Taylor, Hudson a Dean sa v jednom kuse dopĺňajú, i keď by som povedal, že Jim má o moc menej hereckého priestoru, ako je zvyknutý. Až na záver sa dostávam k typickému klišé hollywoodskych kúzelníkov : STÁRNUTIE- jednotlivých postáv je naprosto nedostačujúce, alebo aký vekový rozdiel je medzi filmovou mamou Liz Taylor a jej filmovým synom Dennisom Hopperom ? Minimálny ! Toto všetko je pre mňa mínus+samotná, prepálená dĺžka, ktorú George trochu „prepískol” , a tak z pôvodne maximálneho hodnotenia, znižujem o 40%, smerom na DOBRÝ, priemerný, možno trošku nadpriemerný, aj tak nakoniec zaváži každého uhol pohľadu, ten môj je taký, aký má byť ! Obdivuhodne zachytil dekády jednej rodiny, ale ničím extra ma nezasiahol. Najradšej som mával sekvencie s Deanom, aj keď sa totálne, povahovo, postupne otočil o extrémnych 360˚ , ale nielen o tom je tento monumentálny snímok... Alebo, viac-menej, práve peniaze hýbu svetom... Klasika kinematografie, ale ako pre koho... ? (04.08.2019)