Kluk za dvě pětky

Drámou by som to nenazval, skôr komédiou o tínedžeroch, ktorí si hľadajú svoje miesto v živote. Hlášky na úkor príbehu. Sledovať, ako hlavný hrdina si postupne kazí život, nie je bohviečo. Realistickosť je otázna. Celkovo také nemastné-neslané, pokrivkáva aj technická kvalita - hlavne audio je také slabé, že postavám, hlavne tým mladým, rozumieť každé druhé slovo...ako keby si iba mrmlali niečo pre seba. Bonusom je iba 16-ročná Dana Vávrová, ktorá odvážne v jednej scéne ukáže, ako ju príroda stvorila a je na čo pozerať. (15.09.2019)

V životopisech herců se vždy zmiňuje první filmová role, v případě Jiřího Langmajera to není zas až takovej průser, byť za cenu dobových reálií, z dnešního pohledu často úsměvných. Karty postav jsou navíc rozdané tak pozoruhodně, že on jediný strhává sympatie na svou stranu, všichni kolem něj jsou bezvýrazní až protivní. Navíc, i když artikuluje rádoby ledabyle, jemu jedinému je celou dobu dobře rozumět. Z pár docela povedených hlášek jsou nejlepší ty s nechtěně humorným vyzněním (Václav Mareš v roli ředitele: "Tady není dostihová dráha! Zpátky a ukážete mi, jak se odchází z učiliště.") A co nechápu, zdejší nadšení z Dany Vávrové. Byla oplácaná, měla otřesnej účes a blbě hrála. To, že ukázala bobra, ještě neznamená, že byla krásná. (23.11.2012)

Film, ktery jsem dnes videl poprve a ani jsem netusil, ze existuje. Kazdopadne je zajimave videt Langmajera ve sve prvni filmove roli. Jednoduchy pribeh o jednom zednickem ucni, ktery zaziva sve prvni lasky, melouchy, problemy v rodine i na ucilisti. Myslim, ze velmi povedeny a verohodny pohled do nedaleke minulosti. Potesila i mlada Vavrova. (30.09.2011)

Nijak přesvědčivý příběh o pubertálních problémech mládeže. Myslím, že většinu diváckého osazenstva kina v době, kdy se film promítal poprvé, zaujala jen mladá Dana Vávrová, kterou předtím znali jako roztomilou Leontýnku z Ať žijí duchové, a tady se najednou tahle Leontýnka svlíkla do naha, což bylo asi pro spoustu kluků v té době ohromné vzrůšo, neboť pokud člověk nebyl přes 15, či lépe přes 18 let, neměl takřka šanci se v nějakém filmu dopátrat alespoň náznaku sexu. (28.08.2002)

Jeden z mnoha normalizačních filmů o mládeži, tentokrát o zednickém učni, na kterém se podepisuje výchovná poradkyně i první láska. Neohrabanou teen romanci svěřili Langmajerovi a Vávrové (autentickým pubertálním hercům až do nejmenšího detailu). Ten kluk je předčasně vyspělý, ale jeho okolí si ho už zařadilo a není cesty zpět. Dnes získavají svojí hodnotu hlavně záběry na tehdejší pražské reály, metro a Václavák, módu a nejrůznější vychytávky, symbolem tehdejší generace se stává Rubikova kostka. Skvělé jsou i reakce omladiny na Štursovu sochu Puberta z roku 1905. Není to žádný zázrak, ale další dílek puzzle na cestě k poznání naší minulosti. (15.02.2021)